Podívejte se na přehled jednotlivých kandidátů na post prezidenta České republiky.

Jiří Drahoš (68)

Kandidaturu na prezidenta ohlásil letos koncem března, krátce poté, co ukončil osmileté působení ve funkci předsedy Akademie věd České republiky. Drahoš už před koncem svého druhého mandátu připustil, že o prezidentské kandidatuře seriózně uvažuje, uvedl také, že by chtěl být nestranickým kandidátem. Svou podporu mu nicméně vyjádřilo hnutí Starostové a nezávislí (STAN) nebo lidovci. Na svou podporu získal více než 157 000 podpisů, část z nich kvůli nesrovnalostem vyřadil, odevzdání kandidatury tak podpořil petičními listinami s více než 141 000 uznanými podpisy občanů.

Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Publikoval více než 60 původních prací, je spoluautorem několika patentů. Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde byl i ředitelem. V letech 1985 až 1986 působil díky Humboldtovu stipendiu na Hannoverské univerzitě, jako hostující profesor učil též na univerzitě v brazilském Sao Paulu. Mezi roky 2005 a 2009 byl místopředsedou AV, poté jejím předsedou.

Pavel Fischer (52)

Záměr ucházet se o funkci prezidenta oznámil někdejší vysoce postavený diplomat teprve začátkem letošního října, svou kandidaturu u ministerstva vnitra zaregistroval s podporou 17 senátorů. V současnosti působí jako ředitel organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí.

Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, později studoval v Ženevě (sociální učení církve) a na pařížské Národní škole pro státní správu (ENA). Krátce pracoval jako učitel francouzštiny, v letech 1991 až 1993 byl tajemníkem biskupa Františka Lobkowicze, poté zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace. Mezi roky 1995 a 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, jako poradce Václava Havla a v letech 1999 až 2003 jako ředitel politického odboru.

Petr Hannig (71)

Svou prezidentskou kandidaturu ohlásil hudebník, producent a předseda strany Rozumní (založil ji v roce 2002 jako Stranu zdravého rozumu) letos v červenci. V uplynulých patnácti letech se opakovaně ucházel o senátorský nebo poslanecký mandát, nikdy ale neuspěl. V letošních volbách do dolní komory parlamentu jím vedená kandidátka skončila 12. se ziskem 0,72 procenta hlasů. Koncem října oznámil, že na podporu své kandidatury získal 20 poslaneckých podpisů, nakonec svou přihlášku do voleb podpořil podpisy 26 poslanců.

V osmdesátých letech patřil Hannig k vlivným postavám tuzemské populární hudby. Objevil zpěvačku Lucii Bílou, pro kterou napsal například hit Neposlušné tenisky, nebo její kolegy Stanislava Procházku mladšího, Jakuba Smolíka či Petru Černockou. Narodil se v Ústí nad Labem. Vyučil se uměleckým kovářem na střední umělecko-průmyslové škole v Turnově, poté vystudoval konzervatoř a kompozici na HAMU v Praze. Je vdovec, má dospělého syna.

Marek Hilšer (41)

Lékař a občanský aktivista se jako kandidát na prezidenta České republiky představil loni koncem července. Sbíral podpisy občanů, celkem jich ale shromáždil jen 43.850, což by nestačilo. Do volby Hilšera nakonec navrhlo 11 senátorů. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajině a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti příklonu současné hlavy státu k Číně.

Rodák z Chomutova (23. března 1976) emigroval v létě 1989 s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK, působil i v akademickém senátu univerzity. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Michal Horáček (65)

Podnikatel a textař oznámil kandidaturu loni v listopadu. Potřebných 50 000 podpisů získal do května, svou přihlášku nakonec doprovodil necelých 87 000 uznanými podpisy občanů. Během života vystřídal nejrůznější profese, byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih nebo dělal plavčíka. Nejvíce se ale do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel. Horáček si ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou a jejich písně zpívaly hvězdy české hudby.

Narodil se 23. července 1952, jeho prastrýcem byl držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský. V roce 1987 se na několik let stal redaktorem časopisu Mladý svět, od poloviny osmdesátých let se věnoval i psaní textů. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí. Spolupráci Hapky s Horáčkem na počátku devadesátých let zbrzdilo textařovo úspěšné podnikání, které ale nakonec v roce 2004 opustil, když svůj podíl ve Fortuně prodal.

Jiří Hynek (56)

Prezidentskou kandidaturu šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), která sdružuje zbrojařské firmy, představili letos v srpnu Realisté. Hynek byl rovněž ústeckým lídrem této nové strany v říjnových sněmovních volbách, ve kterých ale skončila až 13. se ziskem 0,71 procenta hlasů. Již v polovině října Hynek oznámil, že podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho nakonec 29 poslanců z osmi politických subjektů. Řekl ale, že chce i nadále pokračovat ve sběru podpisů. Do konce roku by jich rád získal potřebných 50 000, aby ukázal, že má i podporu občanů.

Narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Kariéru začal v Tesle Kolín, později spoluzaložil firmu na software a ekonomické poradenství. Od roku 1992 zastával vysoké manažerské funkce, především ve výrobních podnicích. Prezidentem a výkonným ředitelem AOBP je od roku 2011. Vede českou delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.

Vratislav Kulhánek (74)

Někdejší úspěšný šéf mladoboleslavské Škody Auto oznámil svou kandidaturu koncem června, a to za obnovenou ODA, za kterou stojí miliardář Pavel Sehnal. V polovině října oznámil, že získal 23 podpisů poslanců a dodal, že k dispozici má také 35 000 podpisů voličů. Kulhánek působil ve vedení škodovky v letech 1997 až 2007, firma v té době uvedla na trh modely Fabia, Superb nebo Roomster, které doplnily Octavii. Po odchodu ze Škody se zaměřil na poradenství, mimo jiné předsedal správní radě AAA Auto (2007 až 2013), v roce 2013 se stal členem manažerského týmu ve firmě Tatra Trucks.

Narodil se 20. listopadu 1943. Po absolutoriu Vysoké školy ekonomické (1966) působil v různých funkcích ve stavebních firmách. V roce 1981 nastoupil do společnosti Motor Jikov, kde se vypracoval na předsedu představenstva (do roku 1992), mezi roky 1992 a 1997 byl ředitelem nástupnické společnosti Robert Bosch. S myšlenkou zkusit politiku koketoval již před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. V letech 2004 až 2008 Kulhánek vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru.

Mirek Topolánek (61)

O tom, že by se bývalý premiér z let 2006 až 2009 mohl zapojit do volby hlavy státu, se nějakou dobu spekulovalo, svůj záměr potvrdil jen několik dnů před uzávěrkou přihlášek. Pro prezidentskou kandidaturu se mu podařilo získat deset senátorských podpisů. V poslední době Topolánek působil jako předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, předseda dozorčí rady Elektrárny Opatovice a manažer slovenského přepravce plynu Eustream. Po ohlášení kandidatury řekl, že svou činnost ve firmách přeruší.

Absolvent VUT v Brně pracoval v energetice, do politiky se zapojil v roce 1989 v řadách Občanského fóra, v roce 1994 vstoupil do ODS, mezi roky 2002 a 2010 stranu vedl (členem byl do roku 2015). Byl mimo jiné senátorem (1996 až 2004) a poslancem (2006 až 2009). Jeho vláda se v březnu 2009 stala prvním kabinetem, kterému poslanci vyjádřili nedůvěru. Topolánek, který byl znám silnými výroky, skončil v čele strany krátce před volbami 2010 po jednom z kontroverzních vystoupení; poté se z nejvyšší politiky stáhl.

Miloš Zeman (73)

Obhajobu svého mandátu současný prezident oficiálně oznámil začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. V polovině srpna již měl téměř 60 000 podpisů, kandidaturu nakonec odevzdal s asi 104 000 uznanými podpisy. Zeman spolu s Václavem Havlem a Václavem Klausem patří do trojice nejvýraznějších českých polistopadových politiků, zastával téměř všechny nejvyšší politické funkce. Byl mimo jiné předsedou Poslanecké sněmovny (1996 až 1998) i premiérem (1998 až 2002). Prezidentem byl zvolen v lednu 2013 po návratu do politiky po mnohaleté pauze, ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.

Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, na které též krátce učil, později prošel několika zaměstnáními. Začátkem devadesátých let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou v letech 1993 až 2002 vedl. Za jeho působení se stala jednou z hlavních sil v české politice. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ).