Armádní generál Petr Pavel FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ukrajinci mají dobře vyzbrojenou armádu, která je jednou z největších v Evropě, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 generál Petr Pavel. Podle něj by to proto Rusové nyní na Ukrajině neměli vůbec snadné. Jak hodnotí přístup nové české vlády? A co by nyní měl dělat prezident? Nejen na tyto otázky odpovídá bývalý nejvýše postavený voják NATO.
Dojde podle vás k ozbrojenému konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?
Scénář vojenské útočné operace velkého rozsahu proti Ukrajině nelze za současné situace a dispozice ruských sil vyloučit, ale považuji ho za méně pravděpodobný. Ukrajinská armáda dnes není ve stavu, v jakém ji můžeme pamatovat z dob anexe Krymu. Dnes jde o jednu z největších armád v Evropě, je velmi dobře vyzbrojená a řada evropských zemí i USA navíc deklarovaly a v praxi realizují materiální podporu Ukrajině včetně moderních zbraňových systémů či munice. Rusko vzhledem k síle své armády i obrovským zdrojům by v případném konfliktu mělo bezpochyby navrch, ale rozhodně by to nebylo zadarmo a nevyhnutelně by utrpělo velké ztráty na životech, materiální a v neposlední řadě také reputační.
Spíše než otevřenou vojenskou intervenci předpokládám nějakou formu hybridní kampaně. Může jít o kybernetické útoky, intenzivní dezinformační a psychologické operace, kriminální nebo teroristické útoky skupin nakloněných Rusku a konajících v jeho prospěch, operace neoznačených vojáků a další typické nástroje hybridních kampaní. Rusko by vytrvale popíralo, že má s těmito akcemi cokoli společného, a naopak by tvrdilo, že za tím stojí Ukrajina samotná nebo západní rozvědky. Zkrátka nic, co bychom neznali už z okupace Krymu.
Můj postoj k současné situaci je stále stejný. Dosud vidím prostor pro deeskalaci napětí a pro následná jednání o konkrétních možnostech bezpečnostních garancí a opatření na posílení vzájemné důvěry. Právě na to bychom se měli soustředit, protože konflikt by nadlouho poškodil všechny.
O co Putinovi jde?
Podle oficiálních prohlášení jde Rusku o zajištění vlastní bezpečnosti. V praxi se Rusko snaží zabránit suverénní zemi – Ukrajině, aby si v souladu s právem na sebeurčení podle Charty OSN sama určila svou budoucnost, včetně možnosti stát se členem NATO.
Zároveň jde o snahu Ruska vrátit se plnohodnotně mezi globální velmoci, se kterou budou konzultována všechna velká bezpečnostní, ekonomická nebo finanční témata.
A třetím důvodem je boj o budoucí podobu světa. Buď se bude hrát dál podle stávajících pravidel mezinárodního práva, nebo se bude svět řídit podle pravidel vymýšlených v Moskvě a v Pekingu.
Skutečně by Rusové byli nyní schopní postupovat velmi rychle? Hovoří se o tzv. bleskové válce. Západ se ale výrazně staví za Ukrajinu, která už sama o sobě není výzbrojí a zkušenostmi na úrovni roku 2014, ale mnohem dále, jak sám potvrzujete.
Rusko rozmístilo na hranicích s Ukrajinou značné bojové síly ve vysokém stupni pohotovosti. Pořádá také celou řadu velkých vojenských cvičení – v blízkosti ukrajinských hranic, v Azovském i Černém moři a v sousedním Bělorusku, ve vzdálenosti necelých 100 kilometrů od Kyjeva. Má navíc významné schopnosti v letectvu, bezpilotních prostředcích, řízených střelách a dělostřelectvu velkého dosahu nebo v kybernetické oblasti. Má tedy vytvořeny dostatečné předpoklady pro případnou rychlou a rozsáhlou operaci. Na druhé straně stav ukrajinské armády, její podpora západními zeměmi, příprava území k obraně a odhodlání Ukrajinců bránit svoji zemi vytváří situaci, za které by ruská ofenziva přinesla obrovské ztráty na obou stranách. To je jedním z důvodů, proč takový scénář považuji za méně pravděpodobný.
Postupuje česká vláda dobře?
Naše vláda jasně podporuje postoj našich partnerů a spojenců v principiálním a jednotném přístupu k řešení krize. Je jednoznačně správné, že stojíme za Ukrajinou v jejím právu na územní celistvost a suverenitu. Zároveň je dobře, že nabízíme i konkrétní materiální podporu. Pokud dojde na ruskou agresi a přijde na řadu i uvalení dalších sankcí ze strany Západu, bude důležité, aby se i naše vláda zasadila o to, aby sankce citelně zasáhly především ruský režim a jeho pilíře, ne plošně ruskou populaci. Příkladem může být omezení přístupu Ruska do mezinárodního bankovního systému SWIFT, omezení přístupu ruských oligarchů, kteří jsou oporou režimu, k jejich majetku a účtům v západních zemích, případně i k rozsáhlému majetku samotného prezidenta Putina.
Co byste v roli prezidenta nyní dělal?
Nerad se stavím do role někoho, kým nejsem. Ale jako občan očekávám, že právě prezident bude tím, kdo pro naši veřejnost i navenek bude jasně formulovat podstatu problému, principy, za kterými bychom měli stát, protože tvoří základy demokratického světa a mimo jiné i naší bezpečnosti. Mezi tyto principy patří i svoboda volby a my bychom měli udělat vše pro to, aby svobodu volby měla i Ukrajina.
