Ruští vojáci, ilustrační foto FOTO: Odbor informací a tiskové služby hlavy Republiky Krym / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Odbor informací a tiskové služby hlavy Republiky Krym / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Na základě informací z otevřených ověřitelných zdrojů zjistila společnost BBC, že ve válce na Ukrajině padlo od jejího rozpoutání Vladimirem Putinem minimálně 80 973 ruských vojáků, jejichž jména jsou známá. Více než polovina z nich neměla na počátku války žádné spojení s armádou, a narukovali tedy dobrovolně.
„Počet obětí mezi dobrovolnými vojáky nadále raketově roste, mnozí z nich umírají během dvou až čtyř týdnů po odeslání na frontu,“ uvádí zpráva BBC, která zmapovala obří ztráty ruské armády během války, kterou Putin na Ukrajině začal v únoru 2022. Jako příklad „rychlé smrti“ uvádí BBC Nikitu Solovjova ze Zarinsku v Altajsku, jemuž bylo 32 let a na Ukrajinu odjel bojovat letos 9. září. Po pěti dnech padl.
Za dobrovolníky považuje analýza BBC takové osoby, které podepsaly smlouvu po propuknutí „totální invaze“. Jejich podíl na celkovém počtu zabitých neustále stoupá a v současnosti toto číslo dosahuje již 22 % z celkového počtu ruských potvrzených a ověřitelných ztrát. Skutečné číslo tak bude pravděpodobně ještě mnohem vyšší.
Také kriminálníci a vězni
V listopadu 2023 činil podíl padlých dobrovolníků jen 14 % z celkového počtu okupačních vojáků. Jedno kritérium se však podle zjištění BBC snižuje. Jde o počet mrtvých kriminálníků a vězňů. V listopadu 2023 jim patřilo 26 % všech ruských ztrát, v současné době to je již pouze 18 %. A to navzdory faktu, že „jednotky složené z vězňů se stále nacházejí na frontové linii a přebírají část bojové zátěže“.
Jako příklad padlého kriminálníka popisuje BBC případ pětačtyřicetiletého Raila Sirajitdinova z Baškirska, který byl před vstupem do armády odsouzen za vraždu. A to dokonce dvakrát. Šlo o negramotného muže, který se neuměl ani podepsat a nebyl schopen uvést ani datum narození. Dne 28. června 2024 „podepsal“ smlouvu s ruským ministerstvem obrany a odjel na Ukrajinu, kde již v srpnu zemřel na následky zranění střepinou v Doněcké oblasti. Oficiální nekrolog za tohoto dvojnásobného vraha obsahoval i formulaci: „Jeho osud nebyl snadný, ale splnil svou povinnost vůči vlasti.“
K regionům, kde je největší počet potvrzených úmrtí v souvislosti s válkou, patří v roce 2024 Tatarstán. Je to především díky poměrně pečlivé práci tamních dobrovolníků, kteří sbírají a publikují údaje o mrtvých, a to i o takových, o nichž se nepsalo v oficiálních médiích. BBC se domnívá, že „počet mrtvých z Tatarstánu se tak může co nejvíce přiblížit skutečnému počtu úmrtí z této republiky“. V případě ostatních regionů existují tlaky z místních úřadů na novináře i příbuzné obětí, aby „už ani jednou o ztrátách nepsali“.
BBC na základě velikosti populací v různých regionech přepočítala počet potvrzených mrtvých vojáků na každých 10 tisíc mužské populace v regionech ve věku 16 až 61 let. Z hlediska tohoto přepočtu vedou Tuva, Burjatsko a Altaj, nejnižší úmrtnost je v Moskvě a v Petrohradu. „Naše výpočty ukazují, že u muže z Tuvy je devětkrát vyšší pravděpodobnost, že zemře ve válce, než u obyvatele Moskvy,“ konstatuje BBC.
Z údajů rovněž plyne, že nejméně 52 % všech zabitých byli lidé, kteří na začátku války nebyli v žádném spojení s armádou. Skutečný počet lidí, kteří podepsali kontrakt po začátku invaze a zemřeli na frontě, je určitě mnohem vyšší, protože BBC nemohlo „přesně určit, jak přesně se 28 % identifikovaných mrtvých dostalo na frontu“.
Tisíce mrtvých civilistů
Ani jedna z válčících stran vlastní ztráty zpravidla nezveřejňuje, popřípadě publikuje bilance, kterým se příliš nedůvěřuje. Deník The Wall Street Journal v září odhadl ukrajinské ztráty na 80 000 padlých a 400 000 zraněných. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 000 a zraněných přibližně 400 000, napsal tehdy americký deník.
OSN mezitím ve své listopadové zprávě potvrdila tisíce mrtvých civilistů na Ukrajině, kteří zahynuli kvůli ruské vojenské invazi. Přinejmenším 9547 jich zahynulo na územích kontrolovaných Kyjevem, na která útočí Rusové. Dalších nejméně 2615 zabitých eviduje OSN na územích okupovaných Ruskem. OSN rovněž upozorňuje, že skutečná čísla budou pravděpodobně výrazně vyšší. The Economist s ohledem na civilisty píše až o desítkách tisíc zabitých.
Ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti problematiku válečných zajatců, na platformě Telegram oznámil návrat těl 502 padlých ukrajinských vojáků. Téměř 400 z nich bojovalo v Doněcké oblasti, další v Luhanské a Záporožské oblasti. Těla 17 vojáků byla repatriována z márnic v Rusku, dodal úřad, který poděkoval za pomoc Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Ukrajina a Rusko si za dobu konfliktu vyměňují válečné zajatce a provádějí také repatriace těl padlých.
Ruské úřady podle serveru Meduza o repatriaci těl padlých oficiálně neinformovaly, podle některých ruských proválečných telegramových kanálů Ukrajina vydala Rusku ostatky pěti desítek ruských vojáků. Tento rozdíl v počtu těl ve výměně se může vysvětlit tím, že Rusko v poslední době postupuje a bojiště zůstává na jím kontrolovaném území, poznamenala BBC.
