„Jsem žena, matka, Italka a křesťanka.“ Těmito slovy sama sebe definuje šestačtyřicetiletá Giorgia Meloniová, která loni na podzim ovládla předčasné volby v Itálii a stala se vůbec první premiérkou v historii země. S nástupem Meloniové a jejího kabinetu složeného z pravicových a krajně pravicových stran se pojily nemalé obavy, které souvisely mimo jiné s politickou minulostí nové předsedkyně vlády. Po více než roce ve funkci se však ukazuje, že se většina obav nenaplnila a Giorgia Meloniová se stala především na mezinárodní scéně překvapivě umírněnou, prozápadní a proevropskou političkou.

Počátky politického působení italské premiérky jsou skutečně kontroverzní: Meloniová se začala už v patnácti letech angažovat v Italském sociálním hnutí (MSI), které po druhé světové válce založili příznivci a bývalí spolupracovníci Benita Mussoliniho. Sama Meloniová zpočátku neskrývala k poraženému fašistickému diktátorovi obdiv, když ho v roce 1996 označila za „dobrého politika“.

„Všechno, co udělal, bylo v zájmu Itálie. A takového politika jsme tu v posledních padesáti letech neměli,“ prohlásila tehdy devatenáctiletá Meloniová v rozhovoru pro francouzskou televizi. V postfašistických uskupeních pokračovala i v dalších letech, když byla za nástupnickou stranu Národní alianci (AN) zvolena v roce 2006 do parlamentu a o dva roky později se stala ve vládě Silvia Berlusconiho vůbec nejmladší italskou ministryní v historii.

Zlomový moment politické kariéry Meloniové přišel v roce 2012, když založila novou stranu Bratři Itálie (FI). Ta se definuje jako „konzervativní“ a odvolává se například na americké republikány, podržela si ale postfašistickou symboliku trojbarevného plamenu, který se odkazuje na MSI. Mnozí vysoce postavení členové navíc dodnes trpí nostalgií po Mussoliniho vládě. Například jeden ze spoluzakladatelů strany, Ignazio La Russa, který byl loni zvolen předsedou Senátu, doma uchovává celou sbírku vzpomínkových předmětů na fašistickou minulost včetně fotografií a medailí nebo Mussoliniho sochy.

Politický vzestup

Bratři Itálie stáli dlouho ve stínu další krajně pravicové strany Liga, kterou její předseda Matteo Salvini dovedl v roce 2018 úspěšně do vlády s populistickým Hnutím…