Kubánští bojovníci za lidská práva mají pocit, že je Amerika svým diplomatickým sbližováním s Kubou hodila přes palubu, informuje katarská televizní stanice Al-Džazíra.
Washington od začátku osmdesátých let vynaložil více než jednu miliardu dolarů na podporu demokracie a svobodné šíření informací na Kubě, jak potvrdily americké vládní úřady, ale teď jsou aktivisté zklamáni, řekla reportérovi Al- Džazíry Berta Solerová, předsedkyně opoziční skupiny Dámy v bílém, která každou neděli pořádá v Havaně protestní pochody. V posledních dvanácti týdnech byla řada jejích členek zadržena a někdy i zbita.
Podle Solerové se dnes zdá, že Ameriku víc zajímá obchod s Kubou než boj za demokracii. „Nechceme tu mít McDonalda a s ním porušování lidských práv – nejprve chceme jejich dodržování a teprve potom McDonalda,“ řekla aktivistka Al-Džazíře.
Američtí představitelé však tvrdí, že lidská práva na Kubě jsou nadále jejich prioritou. Prezident Barack Obama začátkem července prohlásil, že „nikdo samozřejmě nečeká, že by se Kuba změnila přes noc“, ale že zapojení Ameriky prostřednictvím znovuotevřeného velvyslanectví, podniků a jednotlivců bude nejlépe prosazovat tyto zájmy a podporovat demokracii a lidská práva.
Další peníze
Jen v příštím roce chce Washington vynaložit dvacet milionů dolarů na programy, jež mají posílit kubánskou občanskou společnost, podpořit základní svobody a respektování lidských práv a pomoci obětem represí a jejich rodinám. Letos v únoru požádalo americké ministerstvo zahraničí Kongres o uvolnění více než půl milionu dolarů na nový program, který chce spustit právě z nově otevřené ambasády v Havaně. Američané hodlají rozvíjet nové kontakty s Kubánci a rozšířit programy vzdělávání a kulturních výměn.
Kubánská vláda požaduje, aby Spojené státy tuto pomoc ukončily, neboť ji považují za vměšování do vnitřních záležitostí ostrovního státu. Většina kubánských opozičních skupin je však na finanční pomoci americké vlády nebo vládou financovaných organizací závislá. Dámy v bílém svůj konkrétní zdroj příjmů nesdělují a americké ministerstvo zahraničí takové informace rovněž nezveřejňuje, aby příjemce uchránilo před odvetou režimu.
Solerová a další ženy skupinu založily v roce 2003 s cílem domáhat se propuštění svých nejbližších – konkrétně 75 demokratických aktivistů, novinářů a knihovníků, kteří byli v onom roce uvězněni během vlny perzekucí známé coby černé jaro.
Jejich iniciativa upoutala mezinárodní pozornost a v roce 2010 začala katolická církev s Havanou vyjednávat o propuštění uvězněných. Někteří z nich byli odsouzeni až k dvaceti letům za mřížemi. Do března 2011 byli všichni vězňové na svobodě, ale Dámy v bílém se dodnes scházejí každou neděli na mši v kostele svaté Rity, patronky ztracených případů.
Letos v březnu se některé ženy od skupiny odštěpily a založily svou vlastní. Její předsedkyně Laura Labrada Pollanová obviňuje Solerovou, že zneužívá finanční prostředky a dovoluje mužům, aby ovlivňovali rozhodnutí této tradičně ženské organizace. Solerová obojí odmítá. Muži se však k nedělním pochodům Dam v bílém připojují a spolu s nimi poutají pozornost projíždějících motoristů fotografiemi politických vězňů.
Skupina Laury Pollanové je méně konfrontační než Dámy v bílém, a i když rovněž pochoduje Havanou a účastní se mše – ale v jiném chrámu, v kostele Panny Marie Dobročinné – nenosí fotografie vězňů, takže je policie nechává projít. Přestože však zatím žádná z žen nebyla zadržena ani zbita, jsou pod bedlivých dohledem bezpečnostních agentů.
Také pro exil
Kromě opozičních skupin na Kubě dostávají miliony dolarů federální pomoci i kubánská exilová uskupení v Miami. Podle vládních záznamů získala v letech 2008–2013 skoro devět milionů dolarů organizace Directorio Democratico Cubano a další miliony plynuly jiným podobným hnutím. USAID a americké ministerstvo zahraničí vyčlenily od roku 1996 na kubánské programy více než 284 milionů.
Od roku 1983 věnovala vláda také přes 700 milionů dolarů Rádiu a televizi Martí, tedy vysílání pro Kubánce z Miami. Celková částka na podporu demokracie a svobodného šíření informací na Kubě tak přesáhla jednu miliardu dolarů.
Pollanová doufá, že americká vláda nepřestane za lidská práva na Kubě bojovat ani po obnovení plných diplomatických styků mezi oběma zeměmi. Když reportér stanice Al-Džazíra začal svou reportáž v Havaně koncem června psát, Rita Solerová na pravidelném nedělním pochodu chyběla – policie ji den předtím zadržela.
O týden později se ho zase nezúčastnil prodemokratický aktivista Antonio Rodiles – i on byl zatčen a ještě mu při tom policista rozbil nos. Podle Rodilese je policie nadále beztrestná a stále si dělá, co se jí zachce, zdůrazňuje Al-Džazíra.
Zpracováno ze zahraničního tisku. Psáno pro ČRo Plus
