Jak Řecku docházejí peníze, mizí i prostředky na jeho přebujelou armádu a země se bezděky stává pěšákem ve sporu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, píší International Business Times.
Už den po referendu, v němž Řekové odmítli podmínky mezinárodních věřitelů, pokračují dále International Business Times, vyjádřil Aténám podporu Vladimir Putin, a stvrdil tak vzájemné přátelské vztahy, které od vítězství ultralevicové Syrizy v řeckých volbách sílí.
Západ to sleduje se znepokojením a obviňuje Moskvu ze snahy vtáhnout Řecko do sféry svého vlivu a rozklížit Evropskou unii a NATO.
Rusko však stále bojuje se západními sankcemi a pravděpodobně nedokáže Řecku finančně pomoci. Přesto má NATO z dalšího vývoje rusko-řeckých vztahů obavy.

Štědré výdaje na armádu
Třebaže je Řecko už od svého vstupu do Aliance v roce 1952 spíše méně aktivním členem, má trvale jeden z nejvyšších rozpočtů na armádu, zejména kvůli strachu ze sousedního Turecka.
Letos jeho vojenské výdaje představují 2,4 % hrubého domácího produktu, a jsou tak v NATO druhé nejvyšší hned po Spojených státech, kde činí 3,6 %. Na rozdíl od ostatních evropských zemí Atény letos rozpočet dokonce o 0,1 % zvýšily.
Asi 74 % vojenských výdajů však plyne na armádní důchody a platy, což je jasný příklad přebujelého veřejného sektoru. Je ovšem nepravděpodobné, že Atény dokážou takové výdaje udržet.
NATO tento týden zdůraznilo, že dodrží všechny závazky vůči Řecku a nespojuje jeho členství s jeho finanční krizí. Také Atény slibují plnění závazků vůči NATO, ale zatím není jasné, jaký dopad bude mít jejich hospodářská krize na operace aliančních partnerů.
Spojené státy mají námořní základnu na Krétě, odkud podnikají řadu operací v severní Africe, jako bylo například bombardování libyjského Tripolisu po útoku na americký konzulát v Benghází v roce 2012.
Pokud však Řecko nedokáže platit místní zaměstnance základny, budou se tyto operace muset zastavit, upozorňují International Business Times.

Psáno pro ČRo Plus s využitím zahraničních pramenů.