Situace na Krymu vypadá zlověstně. Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že na poloostrově zmařila několik útoků ozbrojených Ukrajinců a prezident Vladimir Putin obvinil vládu v Kyjevě, že „místo míru zvolila terorismus. Píše to britský deník Guardian.
„Rusko potichu přemisťuje na Krym vojenská vozidla a o víkendu dokonce i vyspělý systém protivzdušné obrany S-400. Co se děje?“
„V neprůhledném světě Kremlu jako vždy nikdo nic neví. Ale dva roky poté, co Putin na poloostrov vyslal „zelené mužíčky“ a anektoval jej, je další vojenská ofenziva docela dobře možná,“ podotýká komentátor a dodává: „Krymský parlament prohlásil, že Ukrajina už zahájila „nevyhlášenou válku“. Kyjev tvrdí, že jsou to smyšlenky.“
Jak Guardian dále uvádí, nová krymská krize přišla zčistajasna. Střety mezi proruskými povstalci a ukrajinskými vojáky jsou na východní Ukrajině na denním pořádku a v posledních týdnech jich přibývá. Ale v pásmu Perekopské šíji mezi poloostrovem a jihoukrajinskou Chersonskou oblastí panuje klid; nebojovalo se tam ani v roce 2014, kdy Putin anektoval Krym.
Poloostrov odkázaný na Ukrajinu
Situace vzbuzuje podezření, že Rusko chystá další invazi, soudí bývalý švédský premiér Carl Bildt i další představitelé. Putin bývá v srpnu ve formě. I jeho předchozí invaze přišly okolo olympijských her, které rozptylují pozornost mezinárodního společenství. Invaze do Gruzie v roce 2008 nastala po olympiádě v Pekingu a vpád na Ukrajinu před dvěma lety po olympiádě v Soči. Letošní léto přineslo i další příhodné události. Ameriku ochromují prezidentské volby a republikánský kandidát Donald Trump naznačil, že by jako prezident mohl uznat anexi Krymu. A Evropou zmítají zmatky z brexitu a uprchlické krize. Zabrání Krymu vypadalo v roce 2014 jako dobrý nápad a Putinovi se to povedlo celkem snadno.
Dnes je však Krym spíš ostrovem než poloostrovem. Putin oznámil plán postavit most přes Kerčský průliv, aby Krym spojil s ruskou pevninou, jenže úkol svěřil kamarádovi z dětství Arkadiji Rotenbergovi a není pravděpodobné, že most vznikne v dohledné budoucnosti.
Obyvatelé poloostrova, z nichž většina stále podporuje Rusko, zažívají výpadky elektřiny i další ponižující příhody. Loni v listopadu vyhodili ukrajinští aktivisté do vzduchu elektrické vedení, které přivádělo energii z Ukrajiny; lidé na Krymu jedli při svíčkách, musely se zavřít továrny a v prvních dnech nefungovaly ani semafory na křižovatkách. Zranitelné jsou i dodávky vody z ukrajinského území, shrnuje Guardian a pokračuje: V této chvíli existují tři možné scénáře. Podle jednoho se Putin pokusí současné krize využít, aby si na Evropské unii vymohl zrušení protiruských sankcí. Druhý scénář předpokládá, že Putin připravuje omezený vojenský vpád, možná s cílem vytvořit bezpečnostní koridor, v němž by se nepochybně nacházela i elektrárna v ukrajinském Chersonu.
Vznikne Nové Rusko?
A třetí možnost je, že plánuje něco většího. Na jaře 2014 se spekulovalo, že se pokusí dobýt pruh území, který by s Krymem spojil samozvanou separatistickou Doněckou a Luhanskou republiku. To by znamenalo porazit ukrajinské vojáky v přístavu Mariupol a postupovat podél pobřeží. Kreml mluvil i o vytvoření takzvaného „Nového Ruska“, kam by zahrnul i jižní a jihovýchodní části Ukrajiny, kde se mluví rusky. Nic z toho se neuskutečnilo, ale pozemní koridor by rozhodně představoval lákavé řešení krymských problémů i krátkodobých a dlouhodobých potíží Ruska s infrastrukturou. Šlo by zároveň o politické dividendy. Z Putinova pohledu by další ukrajinské dobrodružství nezvratně předvedlo slabost a neschopnost Západu.
A v době, kdy se v Riu ruským soupeřům vysmívají američtí sportovci, by to byla i odveta za dopingový skandál a mezinárodní snahu zakázat Rusům účast na olympiádě. Putinovi na sportu nesmírně záleží. Rusko svým občanům skandál prezentuje jako spiknutí Západu. Putin by tak všem ukázal, kdo je tu šéfem, spekuluje britský Guardian.
Putin ví, jak všechny zvednout ze židle a jak to udělat, aby byl jeho příští krok nepředvídatelný, dodává v americkém týdeníku Newsweek Maxim Trudoljubov, politolog amerického Kennanova institutu a autor ruského listu Vedomosti. Přesto Putin patří k nejkonsistentnějším politickým hráčům.
Vždycky když má dojem, že se věci nevyvíjejí v jeho prospěch, chopí se nějaké bezpečnostní hrozby, která je zrovna po ruce, a udělá z ní show. Kdo ví, jak to na hranicích s Krymem doopravdy bylo – Ukrajina opakovaně popřela, že by se tam odehrály nějaké incidenty, ale v minulosti se staly a nová epizoda není nepředstavitelná.
Mistr krizové manipulace
Ať už je pravda jakákoli, Putin prohlásil, že rozhovory o statusu doněcké a luhanské oblasti, které se mají konat v září na summitu G-20 v Číně, jsou zbytečné. To ovšem neznamená, že se jednání zastaví. Moskva jen udělala první krok ve hře. Teď musí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande Putina přemlouvat, aby se k jednacímu stolu vrátil. Putin tak získal výhodu hráče, který může žádat ústupky ještě před zahájením oficiální konverzace. Většina pozorovatelů se shoduje, že Putin incidentu využil k tomu, aby před nadcházejícími rozhovory o rusko-ukrajinském konfliktu s Německem a Francií zvýšil laťku.
Kreml velmi důsledně využívá teroristických činů i drobnějších incidentů, které ohrožují bezpečnost veřejnosti, jako záminky k vyhlášení a udržení faktického výjimečného stavu. Rusko v něm za Putinovy vlády žije pořád.
Putin je mistr v manipulaci s výjimečnými stavy, ať už skutečnými, nebo imaginárními, aby dosáhl svých politických cílů.
Používá hrozbu terorismu od nástupu k moci a využívá extremismus i k opětovné centralizaci ruského politického systému. Už šestnáct let se mu daří udržovat zemi v téměř nepřetržitém stavu paniky, upozorňuje publicista Maxim Trudoljubov v analýze pro Newsweek. NATO-Rusko-Ukrajina-Sýrie
V pondělí navštívil Rusko německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a hned prohlásil, že se těší na sbližování obou zemí. Píše to ruská státní agentura TASS. Podle Steinmeiera by Rusko s Německem měly navzdory rozdílným názorům v některých otázkách pokračovat v dialogu.
Ministr rovněž uvedl, že by bylo dobré využívat příležitostí, které skýtá Rada NATO-Rusko. Vyjádřil také naději, že Berlín bude s Moskvou spolupracovat v syrském Aleppu, odkud se vládní jednotky snaží vyhnat povstalce. Podle Steinmeiera by se však rusko-německá spolupráce měla týkat humanitární pomoci, píše agentura TASS.
Agentura Reuters si všímá Steinmeierovy schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Ten řekl, že Rusko může Západu poskytnout další důkazy o vpádech ukrajinských ozbrojenců na Krym. Moskva obviňuje Kyjev z plánování teroristických útoků na Krymu a ze snahy vyprovokovat nový konflikt. Ukrajina takové obvinění rezolutně popírá. Lavrov po jednání se svým německým protějškem Steinmeierem uvedl, že Kyjev se snaží destabilizovat Krym už dlouho. Ruský ministr ale ve smířlivém duchu dodal, že podle něj zatím nikdo nemá zájem na přerušení diplomatických styků mezi Ruskem a Ukrajinou. Spolkový ministr zahraničí Steinmeier po jednání s Lavrovem řekl, že obě strany by měly postupovat zdrženlivě a vyhnout se eskalaci už tak dost napjaté situace.
