Bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov prohlásil, že poučení ze srpnového státního převratu v roce 1991 je stále aktuální a že zájmem společnosti a státu by měla být ochrana principů demokracie.

Datum 19. srpen 1991 se do dějin moderního Ruska zapsalo jako srpnový převrat. Představitelé nejvyššího vedení SSSR, kteří nesouhlasili s reformní politikou Michaila Gorbačova a návrhem nové svazové smlouvy, vytvořili Státní výbor pro výjimečný stav v SSSR, jehož hlavním cílem údajně bylo zabránit likvidaci Sovětského svazu. Na příkaz výboru byly do Moskvy a hlavních měst svazových států dopraveny vojenské jednotky a obrněná vozidla. Prezident ruské svazové republiky Boris Jelcin prohlásil akce výboru za pokus o státní převrat. Ten se pak kvůli masovým občanským protestům na podporu legitimních orgánů nezdařil.

Agentura TASS ve středu Michaila Gorbačova citovala:

„Obrana principů demokracie a právního státu, vyloučení jakékoli možnosti uzurpace moci, avanturistických akcí – to by mělo být vždy zájmem společnosti a státu. Věřím, že demokratická cesta rozvoje Ruska je jediná správná, že jen na této cestě se může naše země rozvíjet a řešit všechny problémy,“ řekl Gorbačov ve středu novinářům.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Gorbačov vzpomínal na události těch dnů. „Když za mnou pučisté, kteří mě izolovali ve Forosu a přerušili všechny formy komunikace, poslali své zástupce, kategoricky jsem odmítl jejich požadavek podepsat dekret o výjimečném stavu. Jejich jednání jsem označil za zločinné a hazardní,“ řekl.

Gorbačov poznamenal, že „dobrodružství pučistů bylo zmařeno díky pevnému postoji prezidenta SSSR, ruského prezidenta, odvaze tisíců Moskvanů, mnoha veřejných činitelů, poslanců“. „Lidé nechtěli návrat ke starým pořádkům. Demokratické instituce vytvořené v důsledku perestrojky obecně obstály,“ dodal první prezident SSSR.

Podle něj pučisté nejednou změnili svou „verzi událostí“. „Nejprve se káli a pak se řídili radou jednoho ze spiklenců – sveďte všechno na Gorbačova. Ale fakta zůstávají fakty. Jsou zjištěna vyšetřováním případu (pučistického) Státního výboru pro výjimečný stav a není možné je vyvrátit.“

Gorbačov prohlásil, že srpnové události zkomplikovaly a oslabily pozici prezidenta SSSR a vytvořily prostředí, v němž bylo nesmírně obtížné pokračovat v úsilí o zachování Sovětského svazu. „Republiky přijaly prohlášení o nezávislosti. Stále však existovala možnost zachovat Unii na obnoveném základě. V prosinci však přišel úder – Bělověžský puč vůdců Ruska, Ukrajiny a Běloruska, kteří vyhlásili konec SSSR,“ dodal podle TASSu Gorbačov.