Petr Michálek, ředitel Městského divadla Zlín, napsal dopis premiérovi Andreji Babišovi. Zdůraznil v něm, že předseda vlády sice teď zvítězil, ale naše země prohrála. A řešením jsou nové volby.
Vážený pane premiére,
dovolte, abych Vám poblahopřál k dnešnímu vyslovení důvěry Vaší vládě. Pro naši zemi je dobře, že máme po 264 dnech od voleb legitimní vládu, kterou po jednoznačném vítězství ve volbách oprávněně vedete.
Zároveň mi dovolte, abych Vás právě dnes vyzval k rezignaci na post premiéra Vlády ČR. Současně Vás žádám, abyste společně s panem prezidentem učinil co nejrychlejší kroky k vypsání předčasných voleb.
Naše země má bezesporu mnoho problémů a můžeme se přít o to, které to jsou, jak je řešit či v jakém pořadí je řešit. Podle mého názoru je tu ale jeden problém, který stojí nade všemi, a který Vy, pane premiére, obávám se, nevidíte.
Ten problém se jmenuje “komunismus v nás”. Čím více se totiž pohoršujeme nad spoluúčastí komunistů na vládě, čím více oživujeme myšlenky na postavení komunistické strany mimo zákon, tím více zapomínáme, že podstata nebezpečí je v nás samotných.
Jednoduše řečeno: Má-li naše země prosperovat, nestačí zrušit komunistickou stranu, je bezpodmínečně nutné “zrušit” komunismus v nás.
Mně bylo v roce 1989 dvanáct let a i já sám na sobě cítím zbytky genetické “otravy komunismu”: relativizace pravdy, vnitřní emigrace, třídní nenávist, zpochybňování soudů, atomizace společnosti, kolektivismus v myšlení, tj. potřeba být veden někým, kdo to za mě zařídí.
Klíčové slovo všech těchto příznaků je “monopol”.
Kardinál Vlk to ve svém bonnském projevu v roce 1991 shrnul takto: “Komunismus vytvořil jeden systém života s monopolem na zavedení společnosti do slíbeného ráje, s monopolem na kulturu, na veškerá masmédia, na pravdu.”
Nepřipomíná Vám to něco?
Opakem monopolu je svoboda myšlení, pluralita, lidská kreativita, odpovědnost, osobní ručení a hlavně vědomí, že tu jsou jistá pravidla. Nejsou sice nikde napsána, nelze jimi mávat do televizních kamer, přesto (a já myslím, že o to více) tu jsou, pane premiére.
Víte o čem sním já? O tom, že premiér České republiky není trestně stíhaný. Nebo o tom, že premiér České republiky osobně ručí za své slovo. Že neovlivňuje své vlastní vyšetřování. Prostě že přinejmenším dál nešíří otravu komunismu v nás.
Vážený pane premiére,
kdyby byla Česká republika Vaše firma, už bych dal dávno výpověď. Ne proto, že s Vámi nesouhlasím v tolika věcech, ale proto, že jsem po čase pochopil, že Vy ten hlavní problém prostě nevidíte a i tato má slova pravděpodobně chápete jako “kecy”.
Není se ani co divit. Jste totiž – a to nemyslím zle – esence monopolu, esence komunismu v nás. A protože ten, kdo chce vyjít z Matrixu, nemůže být zároveň Matrix sám, vyzývám Vás ve jménu budoucnosti naší země k rezignaci.
Dnes nad ránem jste vyhrál svůj 264 dny dlouhý boj. Když se na hřiště ale podíváte z větší výšky, je zřejmé, že naše země dnešním dnem prohrála. Ať vybudujete cokoli, podstatné přece je, na jakých základech bude Vaše práce stát.
Jediné řešení je Vaše velkorysé gesto. (Ta zpravidla přicházejí v nejméně očekávanou chvíli, ve Vašem případě by to bylo v okamžiku Vašeho momentálního vítězství.) A nové volby.
Mnoho lidí říká, že by dopadly stejně, ale já si to nemyslím, a to ze dvou důvodů:
Vy byste měl příležitost říct voličům, že svým hlasem v demokratické zemi nerozhodují o Vaší vině či nevině. Že se cítíte nevinen, že věříte, že budete očištěn a že věříte v právní systém naší země. A že v zájmu boje proti korupci považujete za nemožné, aby premiér byl trestně stíhaná osoba.
Další strany by na tento Váš postoj jistě reagovaly. Navíc by druhým pokusem získaly díky dosavadní patové zkušenosti od svých voličů o poznání větší manévrovací prostor, a tím i větší koaliční potenciál.
I kdyby byl výsledek hlasování matematicky stejný, byla by mnohem větší šance na vznik vlády, která bude díky pluralitě názorů s komunismem v nás bojovat a ne ho živit.
Bez tohoto boje nemáme v současném světě šanci.
S úctou
MgA. Petr Michálek
ředitel Městského divadla Zlín
kandidát STAN do zastupitelstva města Zlín