Předseda hnutí ANO Andrej Babiš FOTO: Profimedia / FORUM 24
FOTO: Profimedia / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Populisté si přivlastnili dvě témata, která jsou citlivá, palčivá a aktuální. Omezení ilegální imigrace a zpomalení či zásadní okleštění Green Dealu. Obě témata rezonují u všech voličů, ovšem ti méně vzdělaní slyší na sliby jednoduchých, líbivých řešení. V naší politice je jejich nejvýznačnějším hlasatelem Andrej Babiš a jeho voličům nevadí, ani když si jeho návrhy zásadně odporují.
Green Deal, nebo migrace? Babiš se mýlí, když slibuje vyřešit oboje, jak sliboval na tiskové konferenci. Ke svému vystoupení před novináři, které zveřejnil na sociální síti, připsal: „Jsme připraveni zásadně se podílet na budoucnosti EU. Proto jsme založili frakci Patrioti pro Evropu, ve které je 84 europoslanců z celkem 12 zemí. Chceme plnit program, který jsme slíbili našim voličům. Bránit suverenitu členských zemí a klást důraz na národní státy, bojovat proti ilegální migraci a změnit Green Deal.“ Babiš opakuje hlubokou lež, která dnes spojuje všechny evropské populisty. Lze buď zásadně omezit migraci – a zachovat Green Deal. Nebo lze zrušit (případně, jak korektněji Babiš říká, změnit, ale do nefunkčnosti) Green Deal a smířit se s možná stomilionovými vlnami migrantů z jihu. Zásadně omezit migraci a zároveň přestat intenzivně usilovat o zastavení globálního oteplování nelze.
Migrace – vděčné téma populistů
Migrace je téma, proti kterému se vymezují populisté celé Evropy. Česká republika není výjimkou a proti migraci vystupují levicoví populisté, pravicoví populisté i populistický politický korporát Andreje Babiše. V Evropě může hrát roli, že zkušenosti s migranty z jihu jsou v řadě zemí nedobré, a přesto se „mainstreamové“ politické strany omezování migrace adekvátně nevěnovaly. Ten faktor není příliš významný, v Česku má k přistěhovalectví restriktivní, protiimigrační postoje velká, tradiční a vládní ODS, přesto je i u nás boj proti migraci tématem populistů. Přesto nezájem mainstreamové politiky o toto téma v Evropě nějakou roli hraje.
Hlubším kořenem „vděčnosti“ tématu migrace pro všechny populisty Evropy je přirozená nedůvěra lidské psychiky ke všemu cizímu – xenós. Tento psychický mechanismus byl většinu historie našeho rodu evolučně adaptivní, vývojově prospěšný. Co se Evropa změnila z kontinentu tlup a kmenů na kontinent úzce kooperujících států, je xenofobie maladaptivní – nevýhodná, ne-li zhoubná. Ovšem k potlačení xenofobie v lidských duších je třeba mnoho a mnoho vrstev socializace, kultury. U masy jednodušších a méně vzdělaných lidí je xenofobie jako součást pudové výbavy stále velmi silně přítomna a populisté jen brnkají na lidské pudy. To, kolik je v xenofobii iracionality, ukazují výsledky silně protiimigrační německé AfD v zemích bývalého východního Německa.
V těchto spolkových zemích, kde je relativně méně imigrantů, měla AfD větší volební úspěch než v dříve západoněmeckých spolkových zemích, kde je migrantů relativně více. Když se k tomu připočítá nižší životní úroveň v bývalé NDR, je důvod podpory AfD v bývalé NDR zjevný. Elity – více vzdělaní lidé – odešly do západního Německa a mezi nezaměstnanými, kteří zůstali v bývalých zemích NDR, je více málo vzdělaných lidí. Takže úspěch AfD nepřekvapí.
Bez ohledu na další příčiny strachu z migrantů jde o strach, který jde z hloubi podvědomí, jde o strach, který je sycený řadou příkladů velmi špatné asimilace migrantů z jihu v Německu, Francii, Švédsku či Holandsku, a který proto bude pro voliče atraktivní vždy. A je velmi znepokojivé, že se problému ilegální migrace chopili extremisté z obou stran a populisté, protože jde o objektivně existující problém, který budou muset pro zachování smíru ve společnosti řešit jakékoliv vlády řady západoevropských zemí. Tedy i vlády zodpovědné. Přesto na tom tématu dnes často získávají body právě populisté.
Oteplování – motor migrace
V momentě, kdy politik zároveň slibuje zásadní omezení imigrace a zároveň omezení/upuštění od Green Dealu, můžeme považovat za prokázané, že jde o populistu, který lže. Green Deal je nutný krok k zastavení lidského příspěvku ke globálnímu oteplování. Pokud zásadní kroky k jeho ubrzdění lidská civilizace nepodnikne, oteplení učiní velké části naší planety neobyvatelnými. Sucho a vedro tam nastolí podmínky, které nebudou slučitelné s přežitím člověka a ani se zemědělstvím – pěstováním jídla pro lidi. Ze zemí, které se stanou takto neobyvatelnými, může do Evropy zamířit miliarda, možná miliarda a půl lidí hnaných pudem sebezáchovy. Budou utíkat před smrtí z žízně, hladu a vedra. Jde o celou oblast MENA – Střední východ a severní Afriku a také o země Sahelu, pás subsaharských zemí, které se postupně mění v poušť, stejně jako Irák, Sýrie, Egypt, Pákistán či Jemen. Tyto země postupně přestávají být i pro tamní populace obyvatelné. Pokud proces nezastavíme, lidé z celé této oblasti budou mít Evropu jako nejbližší destinaci, kde bude možné přežít.
Tito migranti nebudou přicházet do Evropy za vidinou sociálních dávek a lepšího života – tito migranti by přicházeli pro záchranu holého života. A může jich být tisíckrát víc než v roce 2015. Tehdy přišel milion, se suchem může přijít miliarda. Můžeme diskutovat o detailech realizace přechodu na nízkoemisní výrobu a mobilitu. Ale nemůžeme diskutovat o nutnosti uhlíkové daně (potažmo povolenek), uhlíkových cel na dovoz do EU (jediná cesta, jak přimět zbytek planety k dekarbonizaci) a ústupu od fosilní energetiky. Pokud bychom tyto kroky nepodnikli, nejenže se oteplením nesmírně zkomplikuje náš vlastní život včetně dostatku potravin, ale v případě, že emise CO2 – tedy oteplování –nezabrzdíme, čeká nás takový příliv migrantů z jihu, jaký si nedokážou evropští populisté ani představit. Přesto populisté, u nás nejnebezpečněji majitel hnutí ANO, slibují jak omezení migrace, tak (výrazné) zmírnění Green Dealu. Což ale obojí najednou nejde.
Lidi zajímá bída, ne klima…
Problémem nutnosti omezit emise CO2 je, že nás to všechny přijde velmi draho. Staromládenecká pračka, kterou mi před čtrnácti dny přivezli přes Polsko z Číny, nebude stát dva a půl tisíce, ale deset. S dopravou dvanáct. Stýskat si na to je však stejně nedůvodné jako lamentovat na investici do zimní bundy, když se blíží prosinec. Naše civilizace sto let neplatila ve své výrobě a životní úrovni klimatické externality. Nyní musí zaplatit škody, které ta výroba a spotřeba způsobily, a náklady na jejich nápravu. Dohnali jsme klimatický systém planety do stavu, který už ohrožuje existenci naší civilizace. Náš druh by samozřejmě úplný rozvrat klimatu přežil, ale nejlépe by to zvládali Sanové, pouštní lovci z africké Kalahari.
Všichni ostatní, kteří jsou závislí na produktech plně globalizovaného světa, by nejprve prošli dnes nepředstavitelnou depopulací, vymíráním na celé planetě, a pak by se společnost ustálila na nějakém stupni vývoje, který jsme překonali před stoletím. Či více stoletími. S euroatlantickou civilizací, jak ji známe, by byl konec. To si však málokdo uvědomuje v úplnosti a prostším lidem bez vzdělání to zní jako nesmyslná pohádka. Data o klimatu však ukazují, že to pohádka není. Přesto bude to zchudnutí celé společnosti bolet, a chudší lidi zvlášť intenzivně. Takže i téma „zrušení drahého Green Dealu“ u nich najde odezvu. Jsou to ti samí lidé, kteří slyší na téma „boje proti imigraci“ a jejichž nižší vzdělání – a tedy rozhled – jim neumožní vidět ani to, že ničit klima dál nemůžeme, a ani to, že čím víc je budeme ničit, tím víc k nám bude přicházet ilegálních migrantů. Široké vrstvy obyvatel zajímá především vlastní ekonomická situace a mají tendenci se mylně domnívat, že klimatická změna je nějaké vzdálené téma.
Budou populisté brzdou?
Populisté zneužívají témata migrace a Green Dealu k politickým ziskům, ale to zneužívání může mít – kromě nástupu antidemokratických sil po celé Evropě k moci – i další, velmi negativní dopad. Populisté, zvlášť když se někde dostanou k účasti ve vládách, mohou skutečně zbrzdit snižování emisí navázaných na EU. I těch v Číně, při výrobě zboží pro Evropu – Green Deal je chce tlumit unijním uhlíkovým clem. A populistická protiimigrační opatření by byla namířena k voličům, na efekt – a nic by nevyřešila. Opakovala by se situace z Británie, kdy pro voliče líbivý záměr deportovat migranty do Rwandy skončil na rozhodnutích soudů, ale čekání na ten výsledek omezilo přijetí nějakých relevantních opatření ke snížení ilegální imigrace do Velké Británie. Takže v obou těch otázkách, v současnosti opravdu palčivých, v ilegální migraci i Green Dealu, může jejich zneužití populisty zpomalit nalezení nějakých funkčních a přijatelných řešení. Platí to pro Evropu i Českou republiku.
