Gregory (Grigorij) Bubnov podnikal společně s jedním z hlavních protagonistů proslulé Magnitského kauzy Alexandrem Pěrepiličným, kterému údajně vyhrožoval kvůli dluhům. Bubnov tuto verzi a další obvinění odmítá s tím, že toto nejsou jeho metody. Americký magnát Billy Browder ve své knize Rudý zákon o záležitosti právníka Sergeje Magnitského, křivě obviněného a umučeného ve vyšetřovací vazbě dozorci, Pěrepiličného připomíná jako cenný zdroj informací, ale o Bubnovovi se vůbec nezmiňuje. V rozhovoru pro deník FORUM 24 Gregory Bubnov hovoří o současných poměrech v Rusku.

Bubnov žije od roku 1998 v České republice, má české občanství, vlastní úspěšnou firmu Wild Stone na výrobu kamenných obkladů a zabývá se rovněž developerskými projekty.

Jaké byly počátky vašeho podnikání?

Můj otec byl inženýrem a ředitelem velkého vědeckého ústavu, máma byla učitelkou na univerzitě, přednášela matematiku. Mám starší sestru, ještě jedna starší sestra zemřela před šesti lety. Vystudoval jsem v Moskvě známou vysokou školu – Moskevský fyzikálně technologický institut. Chtěl jsem být oceánologem jako Jacques Yves Cousteau. Jenomže v roce 1986 mně zemřel otec a já se musel postarat o rodinu. Proto jsme s kamarády zkusili byznys, nakupovali počítače v Asii a v Rusku je prodávali. Celkem nám to šlo.

Dále čtěte

40 let estébákem. Celé Česko si připomíná Andrejovo životní jubileum

Agent Státní bezpečnosti byl člověk, který se osobně uvázal ke spolupráci s politickou policií a podle požadavků jí dodával informace…

S koncem SSSR skončil život, na který jsme byli zvyklí. Vědecká pracoviště, výzkumné ústavy a další podobné státní instituce skomíraly nebo rovnou zkrachovaly. Tehdy v devadesátých letech nastala v Rusku ekonomická katastrofa. Moje sestra pracovala jako vědecká pracovnice v prestižním výzkumném ústavu zabývajícím se lidským genofondem. Jednalo se o špičkový ústav na světové úrovni a přitom vydělávala dvacet dolarů měsíčně! Tak to bylo, vynikající odborníci brali mizerné platy.

Taková perspektiva mě samozřejmě nelákala. Po absolvování vysoké školy jsem měl jenom dvojí volbu, buď odejít do Ameriky a věnovat se tam vědeckému bádání, nebo rozjet v Rusku podnikání ve velkém. A tak jsem přestal prodávat počítače a v roce 1993 založil s kamarády banku. Svůj podíl jsem později prodal.

Mnozí Rusové tvrdí, že za Brežněva bylo líp?

To už je dávno, to si moc nepamatuji. Pravdou je, že Moskva byla v sedmdesátých letech za Brežněva bezpečné město, kdežto na konci osmdesátých let za Gorbačova to už neplatilo a kriminalita výrazně stoupla. Lidé měli strach vycházet do ulic. Pravdou také je, že když jsem studoval za socialismu, dostával jsem stipendium a v menze jsme měli dotované jídlo za levnou cenu. Na tyto vymoženosti někteří lidé jistě s nostalgií rádi vzpomínají.

Proč jste si pro podnikání vybral Českou republiku?

Před vstupem do Evropské unie neměla Česká republika pro Rusy zavedený vízový režim. Žilo se tady bezpečně, proti Rusku tu byla nízká kriminalita. Málokdo ví, že Rusko vede ve světové tabulce v počtu vražd, dokonce i před jihoamerickými zeměmi. Češi pracují dobře jako Němci, ale mentalitou jsou nám bližší. Jsou tady také dobré podmínky pro podnikání. Naopak v Rusku se podnikatelské možnosti výrazně zhoršily.

Dále čtěte

Novinka od známého investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Objednejte si knihu Ruská mafie

Novinář Jaroslav Kmenta vydal novou knihu, tentokrát s názvem Ruská mafie. Jak je u něho zvykem, nebude…

Můžete srovnat podmínky pro podnikání v Česku a Rusku?

To je opravdu velký rozdíl. V Česku všichni platí daně a ví se, na co tyto peníze jdou. V Rusku jsou sice programátoři, kteří vymysleli asi nejlepší počítačový systém na výběr daní na světě, ale ten je k ničemu. Zákony platí jen pro někoho. Mnoho lidí v Rusku, hlavně Putinovi kamarádi, daně neplatí, a nikomu to nevadí. Podnikatelské prostředí v Česku je daleko lepší a transparentnější než v Rusku, kde navíc bují gigantická korupce.

Je korupce v Rusku opravdu tak velkým problémem, jak se o ni hovoří?

Je obrovským problémem. Stačí se podívat na korupční žebříček Transparency International, podle něhož je Rusko na 129. místě ze 180 hodnocených zemí, dokonce až za Ukrajinou a na stejné úrovni s africkými zeměmi, jako jsou Mali, Malawi, Mauretánie a další. To o mnohém vypovídá. Korupce v Rusku je masivní, ničí zde podnikání. Funguje to tak, že za vámi přijde Putinův kamarád a řekne, ty máš dobrý byznys, tak já si ho vezmu. Navrhne vám nějakou směšnou cenu, za kterou koupí vaši firmu. A nemáte šanci to odmítnout. Pokud to uděláte, tak si na vás vymyslí nějaký trestný čin, často to bývají podvody nebo daňové úniky. K těmto Putinovým kamarádům patří jeho oligarchové, policisté, soudci, prokurátoři a důstojníci FSB. Podnikání v Rusku je velmi nebezpečnou činností.

Příslušníci silových složek v Rusku také často vybírají od podnikatelů výpalné, tzv. kryšu, je to pravda?

Ano, je to tak. Slibují jim pak za to ochranu. Ale pokud jste kamarád Putina, problémy nemáte.

Takže se dá říci, že v Rusku stát a mafie jedno jsou?

Dá se to tak říci. Ruský stát je jedna velká mafie vedená Putinem a jeho bandou.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Jak to podle vás bylo s kauzou Chodorkovskij?

Michail Chodorkovskij byl můj velký podnikatelský vzor. Jeho ropná společnost Jukos řádně platila daně, které tvořily až 17 procent  ruského státního rozpočtu. Uvedu jeden příklad. Tak třeba Jukos z každé tuny ropy odvedl podmíněně na daních 100 dolarů, kdežto státní firma Lukoil jen 50 dolarů. Tato čísla nemusí být přesná, pravdou však je, že Chodorkovského společnosti odváděly na daních daleko víc než státní firmy. Z jeho strany to byl naprosto transparentní byznys. Jeho zatčení, obvinění z daňových úniků a odsouzení byly vykonstruované a byly špatným signálem pro Rusko a jeho podnikatelské prostředí. Putin a spol. chtěli zničit Chodorkovského a jeho Jukos kvůli tomu, že podporoval opozici. Na jeho likvidaci však Rusko prodělalo, protože přišlo o solidního plátce daní.

V knize Rudý zákon, která pojednává o kauze Magnitského, zmiňuje její autor i případ manželů, úředníků daňové správy. Oficiálně měli malé příjmy, vlastnili však miliardové majetky, na které si nemohli legálně vydělat. To je v Rusku normální?

Ano, to je v Rusku naprosto normální. Nikdo se tím nezabývá. Tito lidé jsou beztrestní s jedinou výjimkou. Pokud upadnou v nemilost Kremlu, je to jejich konec.

Měl jste údajně vyhrožovat svému společníkovi Alexandru Pěrepiličnému, který později za podivných okolností zemřel?

To jsou jenom pomluvy, Pěrepiličnému jsem nevyhrožoval a neposílal za ním žádné muže s pistolí. To není můj styl. Já jsem nikdy neměl žádné problémy se zákonem. Nikdy jsem nebyl souzen a ani trestně stíhán. Alexandr Pěrepiličnyj dojel na své riskantní finanční operace, kdy zbrkle investoval do nákupu akcií, na kterých nakonec prodělal. Jako v případě Gazpromu. Varoval jsem ho předtím, ale on na to nedbal, tak jsme se v roce 2008 rozešli. Nedivím se tomu, že měl s některými svými klienty problémy, protože jim znehodnotil jejich peníze, které mu svěřili k výhodným investicím. Byl to můj spolužák z vysoké školy, chodil o dva roky výš. Byli jsme společníci ve finanční společnosti, nikdy jsme nebyli bližší přátelé.

Tomu, že zemřel, nevěřím. Myslím si, že mu britské tajné služby zařídily novou identitu, a za to jim pomůže odhalit schéma praní špinavých peněz ruskými oligarchy. A ty jej za to chrání.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Vy jste také měl zkušenosti s Gazpromem, mimo jiné jste už dříve uvedl, že měl velmi zkorumpované vedení. Měla by tedy od něj Česká republika dále brát plyn?

Na to není jednoduchá odpověď. Je jasné, že Rusko plynem vydírá své okolí včetně České republiky a zemí Evropské unie. Na druhé straně odklon od ruského plynu není jednoduchý a může být velmi drahý. V každém případě by se Češi měli v budoucnu poohlédnout po jiných seriózních dodavatelích plynu. Gazprom není spolehlivým obchodním partnerem.

Je opravdu podpora války proti Ukrajině mezi Rusy taková masivní, nebo se lidé spíše bojí vyslovit svůj názor?

Je to tak. Lidé v Rusku se bojí říci svůj skutečný názor na válku na Ukrajině. Pokud řeknou, že s agresí proti sousední zemi nesouhlasí, mohou jít i do vězení. Já byl loni v Rusku na pohřbu své maminky, mám tam příbuzné včetně sestry. Nicméně nyní bych se do Ruska bál jet, protože bych mohl být zatčen a uvězněn, poněvadž jsem veřejně prohlásil, že stojím  na straně Ukrajiny a pomáhám jí.

Zdá se, že Rusko opouštějí bohatí podnikatelé, jako například nedávno Oleg Tinkov. Mohou jej následovat další?

Tinkov je chytrý člověk a ví, že v Rusku už nemá žádnou perspektivu. A tak z Ruska odešel. Ještě předtím ho však donutili prodat jeho banku stoupencům Kremlu za velmi nevýhodné peníze. Je velmi pravděpodobné, že jej budou následovat i další významní ruští byznysmeni, protože mohou mít v Rusku problémy. Také s ruským pasem ve světě moc štěstí neuděláte.