Stíhačka F-35A Lightning FOTO: US Air Force / Ministerie van Defensie / Wikimedia Commons / CC0
FOTO: US Air Force / Ministerie van Defensie / Wikimedia Commons / CC0
O tom, jak bude vypadat podoba českého letectva po roce 2027, kdy končí smlouva na pronájem současných nadzvukových stíhaček JAS-39C/D Gripen, se musí rozhodnout v nejbližších měsících. Pět let je totiž přiměřená doba na to, aby se zvládlo vše podstatné. Tedy kromě koupě či dalšího pronájmu samotných strojů také výcvik leteckého i pozemního personálu a v neposlední řadě i úprava leteckých základen.
České gripeny mají své již „odslouženo“. Díky působení v zahraničních misích mají relativně vysoký nálet hodin, a jsou tudíž již celkově opotřebované. V současné době mají naše stroje nálet okolo 2500 hodin a do roku 2029 to bude minimálně 3200 hodin, což je na poměry evropských leteckých sil skutečně vysoké číslo. Navíc to budou již čtvrt století stará letadla, a tak je bude nutné nahradit.
V poslední době se tak v tuzemských i zahraničních médiích stále více ozývá, že české letectvo více než pošilhává po nejmodernějších amerických strojích páté generace F-35A Lightning. Nicméně stále podle neoficiálních zpráv zůstávají ve hře dvě možnosti – buď zmiňované americké F-35, nebo nejmodernější švédské Gripeny, tedy verze JAS-39E. V případě amerických strojů by šlo o nákup, u švédských stíhaček by mohl přicházet v úvahu další pronájem. Cílem však je posílení českého letectva a jeho plná kompatibilita se západními spojenci. Každopádně ani jedna z nabídek nebude nikterak levnou záležitostí.
„Jednotlivé varianty budoucnosti nadzvukového letectva již posoudila Armáda ČR a o výsledcích těchto posudků bude v průběhu léta jednat vláda,“ uvedl pro FORUM 24 Jiří Táborský z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR.
K nejdůležitějším kritériím bude patřit kompatibilita v rámci NATO. A tam jednoznačně vše hovoří pro americké stroje F-35, Švédsko totiž zatím ještě stále není členem NATO, byť se o jeho vstupu právě v těchto dnech jedná. Gripeny různých typů v rámci NATO používá kromě našeho letectva ještě Maďarsko a pro výcvik pilotů i Velká Británie. Naopak F-35A je již ve výzbroji USA, Belgie, Dánska, Itálie, Nizozemska, Norska, Velké Británie a o jejich zařazení do výzbroje uvažuje Kanada, Německo a Řecko. Takže o problémech s kompatibilitou v tomto případě nelze vůbec hovořit.
Často rozhodujícím faktorem však bývají finance. A v tomto případě se musí počítat s tím, že nadzvuková letadla jsou zkrátka natolik sofistikované stroje, že jejich cena je takřka vždy astronomická. V případě uvažovaných 24 kusů pro dvě plnohodnotné letky by se cena za F-35A vyšplhala na 80 miliard korun. K tomu je však nutné připočítat zhruba 5–6 miliard pro běžný každoroční provoz. Na kolik by vyšel teoreticky možný pronájem nejnovějších gripenů, není také ještě zcela jasné. Ale v případě 24 kusů letadel by šlo minimálně o 4–5 miliard ročně. Ovšem za dalších 10 let by muselo letectvo řešit stejnou otázku, zda pronájem prodloužit, či zda přejít na jiný typ letounu. Současný problém by tak byl vlastně jen odsunut o několik let.
Co platí pro oba typy letounů, je nutnost vybudovat pro ně odpovídající infrastrukturu. V případě F-35 by šlo o budování „na zelené louce“, u gripenů by se dalo navazovat na současné zázemí starších typů těchto letounů, které si naše armáda pronajímá.
V neposlední řadě bude nutno vyřešit otázku výzbroje. A v obou případech půjde o další poměrně značnou finanční částku. U JAS-39 E Gripen by šlo o evropské protiletadlové střely Iris-T či Meteor, u amerických F-35A o americké střely AIM-9X Sidewinder a AIM-120D AMRAAM. U výzbroje proti pozemním cílům by se jednalo o laserem či GPS naváděné pumy nebo těžké řízené střely.
Závěrečné slovo však nebudou mít ani piloti, ani vojáci, ale politici, a tak je v tuto chvíli těžké byť jen odhadovat, jak to nakonec dopadne. „Dokud nedojde k projednání, není možné spekulovat o dalším vývoji,“ konstatoval Jiří Táborský z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR.
