Vojtěch Filip a Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Babiš vyzval Stanislava Grospiče, aby se omluvil za skandální výroky k sovětské okupaci. Učinil tak poté, co se za něj postavilo vedení KSČM. Grospičův exces však není jediný. Omluvit by se měl především šéf ANO, že přivedl komunisty zpátky k vládní moci.
Babiš prolomil několikadenní mlčení a reagoval na Grospičovo provokativní vyjádření, které je dalším důkazem rostoucího sebevědomí fakticky nezměněných komunistů. Místopředseda KSČM se projevil krátce před hlasováním o poslaneckém návrhu, stanovujícím 21. srpen jako Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Komunisté ho jako jediní ve Sněmovně nepodpořili.
Filip: Je to kampaň
„Základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci,“ prohlásil Grospič. Vstup „bratrských“ vojsk sice považuje za nešťastný, ale hlavně proto, že byla diskreditována myšlenka socialismu a „vedení tehdejší KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem danou situaci nezvládlo“. Co 137 obětí okupace? „To byly vesměs oběti dopravních nehod,“ dodal.
Opozice kvůli těmto nehorázným lžím a zlehčování dvaadvacetiletého pobytu sovětských vojsk na našem území vyzvala Grospiče k rezignaci z postu předsedy Mandátového a imunitního výboru. Dá se ovšem tušit, že ho hlasovací koalice ANO, KSČM a SPD podrží.
Komunisté rokovali a podle očekávání se od Grospičových slov nedistancovali. Vojtěch Filip vzkázal, že nebude nikomu zakazovat jeho názory. „On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ otočil směr útoku.
Babiš: Měl by se omluvit
Premiér Babiš pochopil, že tuto provokaci nemůže přejít bez povšimnutí, a projevil rozhořčení. „Je to absolutní nesmysl a já ani nechci věřit, že to skutečně řekl ten pán. Pokud to myslel vážně, tak by se skutečně měl omluvit,“ řekl novinářům a vyzval Grospiče, aby si dostudoval historii.
„Každý ví, že to byla invaze, že to byla okupace a že nás to poznačilo,“ dodal. Sovětské tanky podle něj v roce 1968 zničily naděje vkládané do Pražského jara. Od Babiše to nezní moc věrohodně, když krátce po invazi vycestoval s otcem do Švýcarska na jeho misi zástupce státu v radě GATT. To se odehrálo v době nastupující normalizace a plošných čistek v komunistické straně. Ale i později v minulém režimu výtečně prosperoval.
Grospičova omluva, pokud se jí vůbec podvolí, na klíčovém problému nic nemění. Byl to premiér Babiš, kdo označil KSČM za demokratickou stranu a poprvé v polistopadové historii ji znovu přivedl k celostátní moci. I když v posledních volbách utrpěla historický debakl, může ovlivňovat programové i personální směřování vlády.
„Zfalšovaná“ historie
Komunisté se vyhřívají na výsluní a opájejí se vlastní důležitostí. Odtud není daleko k vyvolávání reminiscencí socialismu a vyhrocování rétoriky pod vlivem silného neostalinského křídla. Grospič zdaleka není jediný, kdo se zviditelnil podobně extrémními vyjádřeními.
Filipova vlažná reakce na Grospičův přešlap je očekávatelná. Šéf KSČM před rokem „zazářil“ v rozhovoru pro britský deník Guardian, kde tvrdil, že historie roku 1968 je „ze sta procent zfalšována“. Ohradil se, že je mylně postavena na „protiruském stanovisku“, jelikož hlavní silou invazních vojsk byli podle něj Ukrajinci. Včetně samotného Brežněva.
Už tehdy se vůči Filipovým absurdním vývodům vymezil i premiér Babiš, nicméně tím to skončilo. Hnutí ANO nadále s KSČM spolupracuje mnohem bezproblémověji než s vládní sociální demokracií. Přitom se mnozí její představitelé prezentovali výroky jako ze sedmdesátých let v době nejtužší normalizace.
Únor 1948 otevřel cestu k naději
Marta Semelová si stále stojí za svým tvrzením, že přiznání popravené Milady Horákové nebylo vynucené a invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla internacionální pomocí. „Únor 1948 otevřel cestu k naději lidstvu,“ soudí. Stále obhajuje „světlou“ památku Klementa Gottwalda, který má na svědomí stovky popravených.
Klíčovým představitelem neostalinského křídla je Filipův vyzyvatel v boji o předsednictví Josef Skála, přezdívaný spolustraníky Josif. Dodnes žije z Marxova stěžejního díla. „Globální kapitál míří směrem, o němž je Kapitál. Žene svět do pastí a pohrom, s nimiž si neví rady,“ burcuje.
Skála nemůže přijít na jméno Gorbačovovi, který v osmdesátých letech „zradil“ komunistické hnutí. „Gorbačov šéfoval rekordnímu bankrotu. Hlaveň mu u spánku nikdo nedržel. Přijít po Černěnkovi státník, a ne užvaněný podpantofel, žijeme v úplně jiném světě. Jak mnohem spravedlivějším, tak nepoměrně bezpečnějším,“ nechal se slyšet.
Dovolená v luxusu zotavoven ROH
Extrémně kontroverzní postavou je bývalý příslušník Pohotovostního pluku a současný poslanec Zdeněk Ondráček. Zatím vrcholný majstrštyk předvedl letos v květnu, kdy nelegálně a bez posvěcení orgánů Sněmovny vycestoval oslavit páté výročí vyhlášení samozvané Doněcké lidové republiky na východní Ukrajině. Ačkoli se hájil, že šlo o soukromou cestu, ve skutečnosti byl přijat s oficiálními poctami jako představitel České republiky.
První místopředseda KSČM Petr Šimůnek se proslavil zorganizováním výstavy oslavující bývalého severokorejského diktátora Kim Čong-ila v sídle strany v ulici Politických vězňů. Učinil tak na počest příjezdu nového velvyslance KLDR v Praze, nevlastního bratra opěvovaného diktátora.
Bývalý středočeský poslanec Jiří Klán patří mezi vášnivé obhájce minulého režimu. „Kdyby nedošlo ke změně v roce 1989, tak bychom dnes byli průmyslovou velmocí v Evropě,“ tvrdí. „Tehdejší socialistické Československo zaručovalo základní potřeby pro občany a fungování státu. Každý systém má své chyby, ale dnes stále více lidí poznává, že ten dnešní má chyb více, než měl reálný socialismus,“ dodává.
Podobně bizarní vývody předvádí jihomoravský komunistický politik Oldřich Duchoň. „Jistotu jste měli v tom, že jste měli střechu nad hlavou, měli jste zaměstnání, mohli jste jet na dovolenou v luxusu ROH zotavoven. Kdybychom byli tak špatní i s těmi lodivody, tak se režim nemohl udržet čtyřicet roků,“ vzpomíná.
Kdo se má omluvit?
V tomto podivném skanzenu nelze zapomenout ani na Filipova předchůdce Miroslava Grebeníčka, který se loni připomněl v nejlepší formě. Představil brožuru Ve znamení kříže, účtující s „podvodnými“ církevními restitucemi. „Erudovaní právníci dokonce uvádějí, že i znárodnění církevního majetku po únoru 1948 bylo krokem demokratickým,“ píše ve svém pamfletu o gigantické komunistické krádeži.
To je jen letmá názorová ochutnávka z galerie současné komunistické garnitury. Premiér Babiš se od ní občas vlažně distancuje, ale bez podpory KSČM by ve vládě skončil. Nese tak za divoké eskapády jejích představitelů plnou spoluodpovědnost. Výzva Grospičovi k omluvě je proto jen neškodným plácnutím do vody. To už by se spíš měl omluvit premiér, jelikož tuto pochybnou suitu znovu uvedl do „síně slávy“. Nikdy to ale neudělá, vždyť je jedním z nich.
