Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok v neděli ukončili hladovku, kterou více než týden drželi před úřadem vlády kvůli nízkým důchodům odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu. Podle Gruntoráda vyšla vláda jejich požadavkům vstříc. Kroky kabinetu hodlá i nadále sledovat a je připravený se případně před Strakovu akademii vrátit.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v sobotu splnila jeden z Gruntorádových požadavků a odvolala usnesení, jímž se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Písemné rozhodnutí dostali hladovkáři podle mluvčího vlády Václava Smolky v neděli dopoledne. Po poledni začali Gruntorád s Bokem s pomocí přátel balit stany a další vybavení, které měli na prostranství před Strakovou akademií.
Gruntorád ČTK řekl, že vláda vyšla jejich požadavkům ve všem vstříc. I nadále ale hodlá kroky kabinetu sledovat. Ceduli s požadavkem na rezignaci ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) si ale ponechá a je připravený se před úřad vlády vrátit, pokud by vláda nedodržela své sliby týkající se důchodů disidentů.
Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád zahájil hladovku minulý týden v pátek. Následně se k němu připojil i aktivista a někdejší disident Bok. Kromě řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek Gruntorád požadoval odstoupení ministra Jurečky.
Kabinet se ve středu usnesl, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí. Novela i další opatření mají zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, ministerstva obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
ÚSTR v nedělním prohlášení připomněl, že Fialův kabinet už splnil své programové prohlášení ohledně snížení důchodů komunistickým prominentům a nyní přistupuje k dalšímu bodu – narovnání důchodů disidentům a jejich rodinným příslušníkům. „Zákon bude jedním z klíčových faktorů, napravujících historickou křivdu u mužů, žen a jejich rodinných příslušníků, kteří navzdory pronásledování ze strany komunistického režimu, navzdory věznění, navzdory šikaně, navzdory tomu, že nemohli vykonávat svoji profesi, nepolevili ve svém boji za svobodu,“ stojí v jeho prohlášení.
Gruntorád ve středu v rozhovoru s Aktuálně.cz řekl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. Ministři požadavku v sobotu vyhověli a hlasováním na dálku usnesení zrušili. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl úřad vlády.
Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit v původní profesi a vykonávalo jen pomocné práce s nízkým výdělkem, který se promítl do nízké penze. Disidenti nyní mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Jejich případ posuzuje sociální správa a ministerstvo.
Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.