
Protesty v hlavním městě Gruzie Tbilisi. FOTO: FORUM 24/ Ray Baseley
FOTO: FORUM 24/ Ray Baseley

KOMENTÁŘ / Gruzie, země ležící na křižovatce Evropy a Asie, je známá majestátními Kavkazskými horami, starobylými kláštery a pohostinnými obyvateli. V prosinci loňského roku se konečně dočkala uznání své dlouholeté snahy o přiblížení se k Evropské unii, když získala status kandidátské země. Tento milník byl výsledkem mnoha let tvrdé práce a diplomatického úsilí. Gruzínská veřejnost jej přijala s nadšením a nadějí.
Nicméně nedávné přijetí kontroverzního zákona o zahraničních agentech vyvolalo vlnu znepokojení jak uvnitř země, tak i mezi jejími evropskými partnery. Tento zákon požaduje, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako agenti zahraničního vlivu. Dále ukládá náročné požadavky na zveřejňování informací a pokuty za jejich porušení.
Připomíná to opatření, které v Putinově Rusku vedlo k omezení občanské společnosti a potlačení svobody projevu. Právě z tohoto důvodu je přijetí tohoto zákona vnímáno zásadní jako krok zpět na cestě Gruzie do EU. Přijetí zákona odsuzují také desetitisíce gruzínských obyvatel, kteří vyšli do ulic a demonstrovali.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová kontroverzní zákon vetovala. Pokládá jej za známku obratu od Evropské unie k Rusku. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala. Rusko přitom v rozporu s mezinárodním právem stále okupuje významnou část gruzínského území.
Přijetí zákona o zahraničních agentech bohužel vrhá stín pochybností na to, zda je Gruzie opravdu připravena plně přijmout hodnoty Evropské unie jako své vlastní a stát se členem sedmadvacítky.
Jak se bude situace vyvíjet dál, je otázkou, na kterou v současné chvíli nikdo nemá jednoznačnou odpověď. Evropská unie sleduje vývoj v Gruzii s bedlivou pozorností a bude od tamní vlády očekávat konkrétní kroky, které budou svědčit o jejím závazku k demokratickým hodnotám a respektování lidských práv, na kterých je unie postavena. Je důležité si uvědomit, že status kandidátské země může být Gruzii odebrán, pokud nedosáhne dohodnutých reforem.
Gruzie tedy stojí na křižovatce, kde se její budoucnost může odvíjet různými směry. Zemi čekají nelehká rozhodnutí, která budou testovat její odhodlání a schopnost stát se plnohodnotným členem sedmadvacítky. Pokud se Gruzie vrátí na cestu demokratických reforem, EU by měla být ochotná ji přijmout.