Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po parlamentních volbách hlasy ve zhruba 14 procentech volebních místností. V úterý to napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat. Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na oficiální návštěvě v Tbilisi označil volby za svobodné a demokratické, svému gruzínskému protějšku Iraklimu Kobachidzemu gratuloval k vítězství.
„Okresní volební komise přepočítají hlasy v pěti náhodně vybraných volebních místnostech v každém volebním okrsku,“ uvedla ústřední volební komise. Přepočítávání hlasů podle agentury DPA začne ještě v úterý.
Podle téměř kompletních oznámených výsledků získal v sobotních parlamentních volbách 53,9 procenta hlasů Gruzínský sen, který podle opozice uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Opoziční koalice, které jsou médii označovány obecně za prozápadní, získaly dohromady 37,7 procenta.
Opoziční strany podle AFP označily výsledky za zmanipulované ve prospěch Gruzínského snu a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí. Podle AFP žádají nové hlasování pod mezinárodním dohledem. Zurabišviliová v neděli prohlásila, že Gruzie se stala obětí „ruské speciální operace“, a později agentuře Reuters řekla, že Gruzínský sen získal jen kolem 40 procent hlasů. To je údaj, který víceméně odpovídá dvěma odhadům zveřejněným po volbách, podle nichž většinu křesel v parlamentu získala opozice, napsal Reuters.
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů či zastrašování a že hlasování se konalo v napjaté a nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností nebo vícečetné hlasování.
V pondělí večer proti výsledkům protestovaly v Tbilisi desetitisíce lidí. Premiér Kobachidze už dříve označil vítězství své strany za „působivé“ a odmítl kritiku od opozice, kterou obvinil z „podkopávání ústavního pořádku země“. Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili Zurabišviliovou obvinil, že obviněními z volebních podvodů se snaží rozdělit zemi. Odmítl také nařčení ze zfalšování parlamentních voleb.
Do této situace přicestoval v pondělí odpoledne do kavkazské země maďarský premiér Orbán v doprovodu svých ministrů zahraničí a financí Pétera Szijjárta a Mihályho Vargy.
„Blahopřeji vám, že jste hlasovali pro mír,“ řekl v úterý v Tbilisi šéf maďarské vlády a prohlásil, že Gruzínci nedopustili, aby se jejich země stala tím, co nazval „druhou Ukrajinou“. Agentura DPA už dříve napsala, že maďarského premiéra, který má ke Gruzínskému snu ideově blízko, v úterý oficiálně přijme jeho gruzínský protějšek Kobachidze.
Gruzínský sen v předvolební kampani hlasování vykresloval jako volbu mezi válkou a mírem, zveřejnil například billboardy, kde byly vedle sebe fotografie bombardovaných ukrajinských míst a nezničených gruzínských měst. Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. V Gruzii, která sousedí s Ruskem a v roce 2008 s ním svedla (a prohrála) krátkou válku o separatistickou provincii Jižní Osetie, šlo podle stanice BBC o silné poselství.
Maďarsko je v současné době předsednickou zemí EU a šéf unijní diplomacie Josep Borell v pondělí uvedl, že Orbán nebude v Gruzii reprezentovat Evropskou unii. Podobně Brusel reagoval na Orbánovy červencové cesty do Ruska a do Číny, které premiér podnikl krátce poté, co se Budapešť ujala předsednictví v Radě Evropské unie. Maďarsko pod Orbánovým vedením udržuje vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kterou Západ odsoudil a kvůli níž na Rusko uvalil sankce.
Evropská unie a Spojené státy americké žádají vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech v Gruzii, která v roce 2022 zažádala o členství v EU. Ministři zahraničí třinácti zemí EU, včetně Česka, v pondělí navíc odsoudili porušení volebních standardů při volbách a požadují nápravu.