Žena drží gruzínskou vlajku a vlajku EU před kordonem maskované policie FOTO: Ray Baseley/se souhlasem
FOTO: Ray Baseley/se souhlasem
ANALÝZA / Sobotní volby v Gruzii přinesly výsledek, kterého se mnozí obávali. Podle oficiálního sčítání hlasů v nich totiž znovu drtivě zvítězila vládní strana nazývaná paradoxně „Gruzínský sen“, která v minulých letech čtyřmilionovou zemi nasměřovala k Rusku a Číně a jejíž politika vedla k pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií.
Strana založená vlivným miliardářem Bidzinou Ivanišvilim získala přes 54 procent hlasů a v parlamentu tak bude mít znovu pohodlnou většinu, zatímco nejsilnější ze čtyř různých opozičních koalic dosáhla pouze na necelých jedenáct procent. Velká část opozice v čele s prezidentkou Salome Zurabišviliovou ovšem výsledky zpochybnila jako zmanipulované, hovoří o ukradených volbách a upozorňuje na velké množství incidentů, které zdokumentovali domácí i mezinárodní pozorovatelé.
Gruzie na rozcestí
Parlamentní volby z 26. října byly v zahraničí i v samotné Gruzii považovány za přelomové. Opoziční koalice si s nimi spojovaly příležitost na zvrácení stále více autoritářských tendencí vládní strany, která v nedávné době navzdory masovému odporu veřejnosti přijala kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ podle ruského vzoru a na politické scéně i v občanské společnosti potlačuje kritické hlasy.
Přijetí tohoto zákona spolu s represivní reakcí režimu vedlo k zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, k výraznému omezení ekonomické pomoci ze strany sedmadvacítky a také k roztržce se Spojenými státy, které uvalily na desítky vládních představitelů sankce. „Parlamentní volby budou okamžikem pravdy a Gruzínci se budou muset rozhodnout, jakou cestou se chtějí vydat: jestli směrem k Evropě, nebo naopak mimo ni,“ shrnul význam hlasování dosluhující šéf evropské diplomacie, Josep Borrell.
„Mimo Evropu“ v tomto kontextu neznamená jen Rusko, které od krátké války v roce 2008 okupuje na pětinu gruzínského území a jehož invazi na Ukrajině se Gruzínský sen neodvažuje kritizovat, ale i komunistickou Čínu. Právě s tou uzavřela současná vláda před rokem „strategické partnerství“ a letos v květnu jí svěřila stavbu prvního gruzínského hlubokomořského přístavu v Anaklii.
Vládní strana oproti tomu vnímala volby jako příležitost definitivně rozdrtit opozici, které se v posledních měsících podařilo dostat do ulic desetitisíce protestujících proti „ruskému zákonu“ a která se pod záštitou prezidentky Zurabišviliové zavázala v případě vítězství společně nasměřovat Gruzii zpátky do Evropy. Představitelé Gruzínského snu dokonce neváhali vyhrožovat tím, že mají v úmyslu opoziční uskupení v čele se Sjednocenou národní stranou (UNM) zakázat. Prezidentka Zurabišviliová se pak obává, že ji mají vládní politici v úmyslu odvolat a uvěznit stejně jako exprezidenta Michaila Saakašviliho, který je ve vězení už třetím rokem.
Ve jménu míru
Měsíce před rozhodujícím hlasováním provázela intenzivní kampaň Gruzínského snu, který celou zemi oblepil obřími záběry ze zdevastované Ukrajiny doprovázenými hesly jako „řekněte ne válce, zvolte si svobodu“. Vládní strana se tak pokoušela názorně ilustrovat svoje opakované tvrzení, že si opozice přeje zatáhnout Gruzii do války s Ruskem.
Na jiných billboardech byli opoziční politici označováni za „válečné štváče“ nebo „agenty“. „Někteří politici se snaží vést Gruzii k míru, zatímco jiní, služebníci cizí moci – političtí agenti – se snaží splnit to, co si cizí země pro Gruzii přejí: válku,“ zdůrazňoval před volbami miliardář a expremiér z let 2012-13 Ivanišvili. „Buď zvolíme vládu, která bude sloužit gruzínskému lidu, nebo zvolíme zástupce cizí mocnosti, který bude plnit pouze její úkoly.“
Opoziční strany, seskupené před volbami do čtyř různých koalic za účelem překonání pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu, měly na rozdíl od vládní strany jen omezenou možnost vstupovat do veřejného prostoru. Spolu s neziskovými organizacemi se navíc opakovaně stávaly cílem šikany, výhrůžek i fyzických útoků – tbiliské sídlo UNM bylo například v červnu napadeno a zdevastováno stovkou mužů ozbrojených holemi a kameny.
„Jde o záměrnou snahu zastrašit voliče, občanskou společnost i opoziční politiky,“ popsal atmosféru před volbami reportér Luka Pertaia z gruzínské redakce Rádia Svobodná Evropa. „V opozičních kruzích, médiích a nevládních organizacích panují obavy, že lidé, kteří mají vazby na Západ, mohou být terčem útoků.“
Volby plné incidentů
Násilí na mnoha místech provázelo i samotný volební den, kdy byl mimo jiné surově zbit šéf regionální organizace UNM Azad Karimov a došlo k napadení kanceláří hned několika opozičních stran. Na jiných místech pak čelili vyhrožování a útokům nezávislí volební pozorovatelé nebo novináři.
„V některých případech bylo zničeno vybavení novinářům a došlo k přímým násilným činům. Skupiny se shromáždily pouze s cílem vyvolat konflikt a konfrontaci,“ upozornila v sobotu prezidentka Zurabišviliová. Pozorovatelské mise kromě násilných incidentů zaznamenaly i nespočet případů manipulací a podvodů – od nátlaku na státní zaměstnance přes nakupování hlasů až po hromadné plnění volebních uren falešnými lístky.
Evropská síť organizací pro monitorování voleb (ENEMO) ve svém stanovisku konstatovala, že se volby „uskutečnily v polarizovaném a restriktivním prostředí, které narušilo jejich inkluzivitu, transparentnost a spravedlnost. Kritické incidenty zahrnovaly násilí vůči členům opozice, zastrašování voličů, pomlouvačné kampaně zaměřené proti pozorovatelům a rozsáhlé zneužívání administrativních zdrojů“. ENEMO tak došla k závěru, že „kumulativní dopad zjištěných problémů významně narušil demokratickou integritu volebního procesu.“
Vládní strana si bez ohledu na množství incidentů průběh voleb pochvalovala a sám Ivanišvili ještě před uzavřením volebních místností ohlásil „drtivé vítězství“ Gruzínského snu, k němuž mu po zveřejnění exit pollů jako první pogratuloval maďarský premiér Viktor Orbán. Ten také později oznámil, že v pondělí Gruzii osobně navštíví, aby tak spřátelený autoritářský režim v kritické chvíli podpořil.
Avizovaný výsledek o několik hodin později skutečně potvrdilo i sčítání, podle kterého vládní strana získala výrazně přes padesát procent hlasů. V hlavním městě Tbilisi sice dle očekávání prohrála, v některých venkovských oblastech ovšem dosahovala osmdesátiprocentní podpory, za kterou by se nemusel stydět ani Vladimir Putin. Opoziční strany, kterým se podařilo překonat pětiprocentní klauzuli, oproti tomu společně nedosáhly ani na čtyřicet procent hlasů a do té doby nejsilnější UNM ztratila více než polovinu dosavadních poslanců.
„Gruzínský lid učinil jedinou správnou volbu: zvolil mír a rozvoj země, její světlou, evropskou budoucnost,“ prohlásil v reakci na zveřejnění výsledků premiér Irakli Kobachidze. Zopakoval tak oblíbené tvrzení Gruzínského snu, že stále podporuje vstup do Evropské unie, přestože to samotní představitelé sedmadvacítky vzhledem k praktikám současné vlády vylučují.
„Naprostý podvod“
Opoziční strany prakticky okamžitě zveřejněné výsledky odmítly jako zmanipulované a „ukradené“. „Nečekali jsme, že výsledky hlasování nebudeme moci přijmout. Ale volby byly ukradeny, je to puč, za který je odpovědný Gruzínský sen a bude za něj také pohnán k zodpovědnosti,“ postěžoval si kupříkladu šéf liberální Koalice pro změnu, Nika Gvaramia, který zároveň přislíbil, že vládní strana „nezůstane u moci“.
Oficiální výsledky odmítla v neděli také prezidentka Zurabišviliová, podle níž se jednalo o „naprostý podvod“, a označila Gruzii za „oběť ruské speciální operace“. Spolu s dalšími opozičními lídry pak vyzvala k protestům. „Nyní není čas beznaděje, všichni se musíme obrátit k inteligentním formám protestu, které budou zaměřeny především na ochranu volby našich občanů, ochranu evropské budoucnosti naší země a ochranu instituce voleb jako takové,“ prohlásil Giorgi Gakharia ze strany Pro Gruzii, která podle oficiálních výsledků skončila na pátém místě.
První větší demonstrace je naplánovaná na pondělní večer v blízkosti parlamentu, není ovšem jasné, čeho mohou byť i masové protesty fakticky dosáhnout. Proti schválení výše zmíněného „ruského zákona“ šikanujícího neziskové organizace protestovalo od dubna do června letošního roku rekordní množství lidí – převážně mladých Gruzínců z velkých měst, kteří si v drtivé většině přejí, aby jejich země směřovala na Západ. Přesto se jim nepodařilo ničeho dosáhnout: kontroverzní zákon stále platí a Gruzínský sen bude mít nyní po volbách příležitost dále upevnit svou již takřka absolutní moc.
