Kvůli němu zemře nevím kolik dalších lidí bránících svou zem, pustila se do maďarského premiéra Viktora Orbána senátorka Miroslava Němcová (ODS). Reagovala tak na maďarské veto, kvůli kterému se v noci na pátek summit Evropské unie neshodl na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi.
„Přístupová jednání s Ukrajinou mohou začít pouze díky tomu, že Orbána odeslali na kávu. Peníze pro Ukrajinu však stihl zablokovat. Kvůli němu zemře nevím kolik dalších lidí bránících svou zem. Rodiče přijdou o děti, děti o rodiče. Haagský tribunál by na Putinovy spojence neměl zapomenout,“ vzkázala na sociální síti X senátorka Miroslava Němcová.
Unijní lídři se ve čtvrtek v Bruselu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Podle serveru Politico bude jednání o členství s Ukrajinou moci Evropská unie otevřít díky fintě německého kancléře Olafa Scholze. Maďarského premiéra Viktora Orbána, který před vrcholnou schůzkou hrozil vetem tohoto rozhodnutí, totiž přesvědčil, aby z jednacího sálu v klíčový moment odešel. Prý mu navrhl, aby si skočil ven pro kávu, napsal v pátek respektovaný bruselský server.
Scholzova strategie vzbudila údiv nejen v Bruselu. Jeho výkon na evropské scéně byl doposud považován spíše za zklamání a jeho kritici tvrdili, že mu ve srovnání s jeho předchůdkyní v kancléřské funkci Angelou Merkelovou chybí taktické vyjednávací a komunikační schopnosti. Nápad, aby zástupce některého z členských států odešel z místnosti kvůli dosažení jednomyslnosti, je vysoce neobvyklý.
Druhý zásadní bod programu summitu, navýšení víceletého rozpočtu unie včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev, však maďarský premiér Orbán během dlouhého nočního jednání zablokoval. Šéf Evropské rady Charles Michel poté oznámil, že zkraje příštího roku uspořádá k tomuto tématu nový summit.
„My jako komise využijeme čas, který do té doby zbývá, abychom zajistili, že ať se stane na tomto dalším summitu cokoliv, budeme mít funkční řešení,“ prohlásila v pátek šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dodala, že komise již v příštích dnech uvolní další 1,5 miliardy eur z osmnáctimiliardového balíčku, který Ukrajině poskytuje letos.
Komise již dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Peníze, které Ukrajina potřebuje, by mohla dostat například prostřednictvím mezivládní dohody zbylých 26 zemí. To je podle diplomatů řešení administrativně složitější a časově náročnější. Využití této možnosti tento týden připustil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.
Kyjev v době pokračující ruské invaze a komplikujícího se schvalování další pomoci od Spojených států žádá Evropu o nové peníze. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v pátek podle agentury AFP oznámilo, že doufá v lednové schválení 50 miliard eur summitem.
Částka určená na období 2024 až 2027 se skládá ze 17 miliard eur nevratných grantů a 33 miliard eur úvěrů, na něž EU poskytuje záruky. Víceletý rozpočet by měl být navýšen také o 9,4 miliardy eur věnovaných na zvládání migrace a o menší částky na další výdaje včetně umořování společného dluhu.
Evropská komise původně požadovala od členských zemí do rozpočtu nové příspěvky 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), po výrazném nesouhlasu řady zemí se však tato částka rázně snížila na 22,5 miliardy. Po tlaku některých států ještě na summitu Michel přišel s poslední redukcí na 21 miliard eur, s čímž souhlasilo 26 zemí. Proti bylo jen Maďarsko, jemuž vadí peníze určené pro Ukrajinu.