Podle zpráv z Kremlu bylo „stažení“ ruských vojsk z Hadího ostrova aktem dobré vůle. Tuto informaci ovšem popírají Ukrajinci, podle nichž se o vládu nad ostrovem strhnul boj. Tato verze se zdá pravdivější, proto ztráta ostrova je pro Vladimira Putina velkou porážkou.
Hadí ostrov, který se dostal do povědomí poté, co ho zdejší obránci odmítli vydat ruské armádě, má velkou strategickou hodnotu, vysvětluje pro New York Post Dalibor Rohac. Vedoucí pracovník American Enterprise Institute ve Washingtonu se dokonce domnívá, že s pomocí Západu by ostrov mohl být stěžejním bodem války.
Černé moře je totiž důležité nejen pro Ukrajinu, ale i velkou část světa. Právě tudy putuje z – nyní Rusy blokovaného – přístavu v Oděse obilí, kterým okupovaná země zásobuje například obyvatele některých oblastí subsaharské Afriky. Pro ně je současný nedostatek dodávek doslova čekáním na smrt.
Rohac připomíná paralelu s hladomorem, který zorganizoval Josif Stalin ve 30. letech 20. století, aby rozdrtil ukrajinský národ. Putin podle člena think-tanku se sídlem ve Washingtonu doufá, že vyvolá hladomor v rozvojovém světě. Cílem je odstartovat uprchlickou krizi, která destabilizuje Evropu. Ta údajně podle Putinových představ, ve snaze zastavit migraci, upustí od podpory Ukrajiny. Krajně levicové a pravicové populistické strany totiž budou tlačit na vlády, aby ustupovaly Kremlu.
Této situaci však zatím stále jde zamezit, myslí si Rohac. „Jak ukazuje potopení vlajkové lodi ruské černomořské flotily – křižníku Moskva, Ukrajinci jsou schopni se sami bránit, pokud mají k dispozici správné vybavení,“ říká výzkumník. „S americkými zpravodajskými informacemi a s přesnějšími raketami s delší doletovou vzdáleností, jako jsou dánské harpuny, by Ukrajina byla schopna výrazně ochromit, ne-li zničit celou černomořskou flotilu,“ dodává.
Jak ovšem Rohac upozorňuje, předpokladem úspěchu je konec váhání západních zemí. „Námořní koalice pod vedením USA by měla pomoci s odminováním Oděsy a doprovodem ukrajinských dodávek obilí z ukrajinských přístavů,“ myslí si člen American Enterprise Institute a připomíná obdobnou pomoc, kterou poskytly Spojené státy v 80. letech. Tehdy americké námořnictvo doprovázelo kuvajtské tankery z Perského zálivu.
„Teď je čas jednat. Navzdory všeobecným představám zkušenost opakovaně ukazuje, že Putin v defenzivě není o nic nebezpečnější než Putin, kterému dodává odvahu naše slabost a nerozhodnost – právě naopak,“ píše Rohac pro americký deník.
„Odmítnutí využít této příležitosti prokazuje medvědí službu nejen věci ukrajinské svobody a národního sebeurčení, ale také desítkám milionů zranitelných lidí v nejméně majetných zemích planety. Jde i o naši demokracii, která zřejmě bude muset prožít migrační šok, proti němuž bude uprchlická krize z roku 2015 vypadat jako maličkost,“ dodává.