Při hodnocení kauzy Čapí hnízdo se někdy ozývaly hlasy, že je nepravděpodobné, aby se premiér Andrej Babiš, který vlastní majetek za desítky miliard, dopouštěl podvodu jen kvůli padesáti milionům korun. Babišův holding Agrofert byl ale ochoten ohýbat pravidla i kvůli podstatně nižším částkám.

Ukazuje to návrh auditorské zprávy Evropské komise týkající se některých dotací vyplacených společnostem z Agrofertu.

Tak například v roce 2016 byla zveřejněna dotační výzva zaměřená na vzdělávání zaměstnanců. Jedním z hodnotících kritérií byla i velikost podnikání žadatele o dotaci. Malé podniky dostaly v rámci hodnocení 20 bodů, střední podniky 10 bodů a velké podniky nedostaly body žádné.

Pokud o dotaci společně požádalo podniků více, byl jim přidělen bodový průměr podle výše uvedeného klíče. O tuto dotaci, která měla obnášet částku 1 899 360 Kč, projevila zájem společnost Lovochemie, a. s., z Babišova holdingu Agrofert.

Kolos a malé zámečnictví

Tato společnost má však obrat hodně přes 100 mld. Kč, a v rámci hodnocení žádosti o dotaci by tedy za velikost svého podnikání dostala nula bodů.

O dotaci proto požádala s nepatrnou společností Zámečnictví Šejvl, s. r. o., jejíž obrat není ani dva miliony Kč, která by však jakožto malý podnik v rámci hodnocení velikosti dostala bodů 20. Průměr obou žadatelů byl tak z tohoto důvodu 10 bodů, což značně zvýšilo šance Lovochemie, a. s., na získání dotace.

O účelovosti celého dotačního triku svědčí i to, že Zámečnictví Šejvl, s. r. o., mělo z celé dotace získat pouze částku ve výši 10.080 Kč a celý zbytek měl získat obří kolos Lovochemie, a. s.

Výše dotace činila přibližně jednu stotisícinu obratu Lovochemie, a. s., a přesto stála tato eskamotáž společnosti z premiérova holdingu za to.

Jedno velké Čapí hnízdo

Obdobně působí i dotace, kterou získala další společnost z koncernu Agrofert, a to Pekárna Zelená louka, a. s. V žádosti o stomilionovou dotaci na inovaci uvedla, že jejím cílem má být zvýšení technické hodnoty a efektivnosti technologie výroby toustového chleba a kvality nových výrobků, jako je odstranění konzervantů, snížení soli, prodloužení záruční doby a zlepšení chuti.

Pro podporu své žádosti prezentovala smlouvy uzavřené s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Žádný výsledek této spolupráce spočívající ve výzkumu a inovacích však v rámci žádosti o dotaci předložen nebyl a Pekárna Zelená louka, a. s., dokladovala pouze proces výběru koupě chladicí technologie, resp. chladicí spirály. Tato technologie je však na trhu volně dostupná a používají jí moderní pekárny na celém světě.

Toastový chléb z pšeničného kvásku bez konzervantů, který měl být vyráběn na základě výše uvedené „inovace“, navíc od roku 2013 vyrábí pod označením Golden Toast německá pekárna Lieken, která je rovněž součástí Agrofertu.

Žadatel o dotaci také uvedl, že celková částka na novou linku bude 650 milionů Kč, i když byla pouze ve výši 400 milionů Kč.

Částka 100 milionů, kterou společnost z holdingu Agrofert v rámci této dotace získala, opět činila ani ne pět desetitisícin obratu Agrofertu, ale i tak stála premiérově holdingu za to, aby nákup běžné technologie vydávala za výsledek výzkumu.

Návrh auditní zprávy ukázal, že Agrofert je jedno velké Čapí hnízdo a že český premiér se řídí heslem, že dotační halíře dělají Babišovy talíře.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org.