Bývala doba, kdy sociální demokracie dosahovala takových volebních výsledků, že jí to dnes mohou závidět všechny politické strany, hnutí i různé koalice, které se dávají dohromady. ČSSD u nás válcovala politiku takovým způsobem, že například její úspěch z krajských voleb v roce 2008 si dokonce vysloužil označení: oranžová tsunami. To vše je minulost, na kterou už sedá prach a postupně ho začínají být již docela velké chuchvalce. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček však tvrdí, že jednou přijde další oranžová tsunami. Jak na to přišel? Chytl ho snad fantas?

Předseda sociální demokracie Jan Hamáček v rozhovoru pro Aktuálně.cz prohlásil: „Netvrdím, že se vše změní lusknutím prstu. O důvěru jsme přišli snadno a rychle, získat ji zpět bude trvat dlouho a bude to obtížné. Ale zvládneme to. K politice přece patří, že jednou jste dole, jednou nahoře. Zažili jsme oranžovou tsunami, teď je to odliv, ale jednou přijde další oranžová tsunami!“

To jsou slova do pranice. Předně si povězme, co to byla oranžová tsunami, abychom věděli, co přesně se má zopakovat a jak vysokou laťku si sociální demokraté sami sobě nasadili a je třeba říct, že je skutečně hodně vysoko. V roce 2008 ve volbách do krajských zastupitelstev zvítězili opravdu drtivým způsobem.

Ve všech krajích kromě Libereckého získali více než 30 procent hlasů, ovšem i zde měli 26,79 procenta. Pro zajímavost hnutí ANO dosáhlo v letošních krajských volbách pouze ve dvou krajích na víc než 26 procent hlasů. Sociální demokracie však před 12 lety obdržela v celkem sedmi krajích přes 35 procent hlasů a v Moravskoslezském jich měla dokonce více než 42.

Také Babišovo hnutí na tom letos bylo nejlépe právě v tomto kraji, ale získalo jen 30,24 procenta hlasů. Takhle tedy vypadala ona oranžová tsunami – celá republika zoranžověla a sociálnědemokratická partaj v krajích naprosto dominovala. Tohle zopakovat by byl skutečně heroický výkon, respektive divil bych se, kdyby se to vůbec někdy někomu znovu povedlo, natož aby se to zase podařilo České straně sociálně demokratické.

Postupný a dlouhotrvající proces

Bylo to právě v krajích, kde se zkompromitovala, stačí vyjmenovat jména některých jejích bývalých hejtmanů – počínaje Davidem Rathem ve Středočeském kraji, přes Jiřího Rozbořila v Olomouckém kraji či Michala Haška v Jihomoravském a Jiřího Zimolu v Jihočeském až po Janu Vaňhovou v Ústeckém kraji či Miroslava Nováka v Moravskoslezském.

Jan Hamáček má pravdu, získat zpátky ztracenou důvěru bude trvat dlouho a bude to obtížné. Jestli se to podaří, nevíme. V tuhle chvíli je to dost nejisté, ale představit si to, že se to povede natolik, že sociální demokracie bude schopná ve volbách dosahovat více než třicetiprocentních výsledků, není dost dobře možné. Jedině snad v nějakém časovém horizontu, kterého nelze dohlédnout, dejme tomu za třicet, za čtyřicet let, ovšem během několika následujících volebních období by se to rovnalo naprostému zázraku.

Dále je třeba Hamáčka korigovat v tom, že není pravda, že by sociální demokraté přišli o důvěru snadno a rychle. Ve skutečnosti jde o postupný a dlouhotrvající proces, který se začal projevovat nejpozději ve sněmovních volbách v roce 2010, ale který pořád neskončil, protože sociální demokracie stále ještě nedosáhla pomyslného dna.

Bludy a báchorky

Vzhledem k tomu, že v Moravskoslezském kraji trvalo 12 let, než se zde ČSSD propadla ze 42 procent hlasů v krajských volbách v roce 2008 na 6,95 procenta v letošních volbách, lze směle tvrdit, že zopakovat oranžovou tsunami by případně sociálním demokratům zabralo několikanásobně delší dobu – jestli se jim to ještě někdy může podařit.

Dále čtěte

Jana Maláčová se plete, nežijeme ve století sociální demokracie

Místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová si myslí, že 21. století bude stoletím sociální demokracie, a proto se o ni nemusíme bát.

Jan Hamáček svou tezi o budoucím vzestupu své strany pro Aktuálně.cz zdůvodnil takto: „Sociální demokracie je založena na hodnotách, které budou ve 21. století čím dál aktuálnější. Dramaticky se mění pracovní trh, mění se struktura ekonomiky, politická i ekonomická moc se koncentruje. Sociální demokracie je právě ta strana, která myslí na práva těch, kteří pracují, vše dodržují, ale jsou pod čím dál větším tlakem třeba velkých firem,“ vyzdvihl předseda ČSSD přednosti sociálních demokratů.

Tohle je ale jen jedna složka z těch, které sociálnědemokratická strana potřebuje k úspěchu. Klíčová je zmiňovaná důvěra, ovšem také schopnost nabídnout řešení, která mají vnitřní logiku a drží pohromadě. To se ukazuje například u důchodové reformy, kde sociální demokracie doposud nebyla schopná přijít s jasnou, velmi konkrétní a podloženou odpovědí na to, jak chce zajistit udržitelnost penzí.

To, že by se někdy oranžová tsunami zopakovala, je v tuhle chvíli fantasmagorie, o které může hovořit jen někdo, kdo chce pomocí vykreslení růžové budoucnosti vlít optimismus do žil svých spolustraníků, aby mu stále nevyčítali, kam to s jejich partají dopracoval. Svou logiku to má, ale nejde o nic jiného než o báchorky a bludy.