Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová a ministr vnitra Jan Hamáček při vítání draze zaplaceného čínského zboží FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Byla to před rokem ostrá přestřelka. Šéf ČSSD Jan Hamáček velmi nelibě nesl, když sinolog Martin Hála připomenul jeho něžný vztah k Číně a tamním soudruhům. V době pandemie přišlé z Číny a následné snahy Pekingu dělat ze sebe zachránce lidstva to byla citlivá záležitost.
Dne 19. března napsal sinolog Martin Hála na Aktuálně.cz článek s titulkem Investice nebudou, zato z Číny přijdou… roušky! Podtitul zněl: Jak Hamáček se Zemanem „posouvají“ vzájemné vztahy s Pekingem na pozadí koronaviru.
Dále se tam psalo: „V čele ‚operace čínská rouška‘, která vykompenzuje všechna předchozí selhání vlády v přípravě na pandemii, stojí další letitá opora česko-čínské lobby Jan Hamáček. Mimo jiné signatář nechvalně proslulého dopisu čtyř ústavních činitelů a prominentní účastník utajovaného setkání východoevropských politických stran s Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny v roce 2017 v Bukurešti. Tomu se prý díky jeho rozsáhlým kontaktům v Číně podařilo zajistit nákup zdravotnického materiálu, který by Číňané neprodali méně zakontaktovanému ministru zdravotnictví (má smůlu, holt nemá ty správné známosti z Bukurešti a odjinud).
Nákup století se Hamáčkovi samozřejmě podařil díky politické podpoře Miloše Zemana a nehynoucí zásluha připadla i čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi, jehož vyhoštění požadovali ještě před pár dny někteří čeští politici. Prudký obrat dovršil premiér Babiš, který pokáral senát za narušení vztahů s Čínou, kvůli němuž by nám Peking málem nic neprodal, kdyby nezasáhl Zeman se svými kontakty. Je vidět, že vidina roušek, jež se staly symbolem neschopnosti české vlády řešit krizovou situaci, dokáže rozhýbat zdejší politickou scénu podobně jako kdysi přísliby miliardových investic.“
Jan Hamáček se tehdy rozzuřil a napsal článek do Práva (21. 3. 2020), kde se vyjádřil o expertovi na Čínu velmi nehezky: „Může ministr vnitra někoho veřejně označit za blba? V normálních podmínkách ne, ale já jsem to udělal. Jsme v nouzovém stavu a děsí mě, kolik vzdělaných lidí pořád nechápe, co se děje. ‚Veřejně prohlašuji, že autor je blb, a jsem připraven čelit následkům,‘ reagoval jsem na twitteru na článek sinologa Martina Hály, v němž autor tvrdí, že zásilky ochranných prostředků z Číny jsou ve skutečnosti pokus Pekingu udělat z Česka svou kolonii, a jako čínské agenty označuje mě a lidi, kteří už přes týden tvrdě dřou, aby bylo dost respirátorů, roušek a dalších věcí a nehrozilo, že budou lidé umírat na covid-19.
Měl smůlu, tento článek byla poslední kapka, kterou přetekl pohár mé trpělivosti (a to jsem nadprůměrně trpělivý). Naše republika čelí největší hrozbě od války, stejně jako ostatní evropské země jsme zjistili, že na takovou epidemii nejsme připraveni. Museli jsme jednat okamžitě a sehnat ochranné prostředky, ber kde ber. Chtějí je všichni a nikdo okolo nás je nemá. Zmobilizoval jsem své lidi na vnitru, prezidenta, Smíšenou česko-čínskou komoru, pomohla společnost PPF a výsledky se začaly ukazovat. Myslel jsem, že je to každému jasné.“
Tolik rozhněvaný Hamáček. Ty výtky se musely dotknout něčeho, co je jeho srdci drahé, protože normálně člověk v politické funkci takhle nereaguje.
Rok nám uplynul, máme za dobu trvání pandemie 25 tisíc mrtvých a bude jich víc. A do toho přišla zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, která ukazuje, jak podivně vláda kšeftovala.
Píše se tam mimo jiné:
„MZd reagovalo na nedostatek OOP (osobních ochranných prostředků) a ZP (zdravotnických prostředků ) ve zdravotnických zařízeních se zpožděním a jejich nákup nezahájilo v době, kdy ještě byly dostupné na trhu. MZd se tak nepodařilo krátce před vyhlášením nouzového stavu nakoupit v otevřeném zadávacím řízení dostatek těchto prostředků. Vláda ČR po vyhlášení nouzového stavu 12. března 2020 pověřila MZd a MV přímými nákupy OOP a ZP s využitím výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Celkem za OOP a ZP resorty zaplatily 7,5 miliardy korun. Další téměř miliardu korun uhradily za dopravu zboží a s ní související služby.
Jednotkové ceny obdobného nakoupeného zboží se přitom významně lišily. Nejvýznamnější cenové výkyvy u jednotlivých typů OOP a ZP zjistili kontroloři jak na začátku nouzového stavu, tak v odstupu několika týdnů, kdy už bylo zboží dostupnější. V řadě případů akceptovaly resorty ve smlouvách ceny, které se lišily v řádu stovek korun za kus, např. u MV se cena respirátorů FFP3 pohybovala od 60 korun do 422 Kč za kus. U MZd cena respirátorů FFP2 opakovaně převýšila jednotkové ceny respirátorů FFP3 a cena respirátorů FFP2 dosáhla až na 777 Kč za kus.
Nákupy MZd i MV poznamenala nejen časová tíseň a nedostatek OOP a ZP na domácím i globálním trhu, ale také existence dvou samostatných týmů, které navzájem nespolupracovaly. To vedlo k oslabení pozice státu při vyjednávání o cenách a k nižší transparentnosti nákupů. Kontroloři zjistili, že organizace nákupů byla chaotická s řadou nedostatků v dokumentaci jednotlivých nákupních kroků. Podle kontrolorů je rizikové například to, že nákupní týmy uzavíraly smlouvy s dodavateli, které prokazatelně neprověřily. Všechny tyto chyby vyústily ve velký cenový rozptyl, nedostatky v kvalitě u jednotlivých kategorií OOP i ve sjednání smluvních podmínek nevýhodných pro stát.
MZd a MV zaplatily za leteckou a železniční dopravu OOP a ZP z Číny a s ní související služby celkem 987 milionů korun. Zboží přepravily i pro soukromé subjekty a náklady na tuto přepravu činily 81 milionů korun. Je možné, že tyto náklady nebudou státu zpětně uhrazeny, protože podmínky platby za dopravu nebyly předem ošetřeny ve smlouvě se soukromými subjekty, kterým zboží patřilo.“
A po roce web Sinopsis.cz (který hlasatelé takzvaných konstruktivních vztahů s Čínou nenávidí) situaci shrnul v článku Dlouhý rok s koronavirem:
„Se zhoršením pandemické situace v západních zemích se k ‚vlčí diplomacii‘ přidala ‚roušková diplomacie’“. Jejím prostřednictvím se ČLR snaží prezentovat nikoliv jako ohnisko pandemie, ale naopak jako zachránce ostatních států. Výsledky této snahy jsme mohli sledovat i v České republice, když nejvyšší představitelé naší vlády v březnu okázale děkovali za českým státem zaplacený čínský zdravotnický materiál přímo na Letišti Václava Havla. Propagandistický charakter těchto komerčních dodávek a jejich uvítací rituál kritizoval ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, což vedlo ke krátké, ale výživné mediální přestřelce s místopředsedou vlády Janem Hamáčkem, jedním z českých představitelů s bohatou historií družebních kontaktů s KS Číny. Během čínské ‚rouškové diplomacie‘ se mu mj. podařilo přivést zpátky z politického záhrobí někdejšího českého zástupce dnes již legendární čínské společnosti CEFC Jaroslava Tvrdíka, toho času představitele českého zastoupení čínské státní agentury CITIC. Spolu s ním se do popředí zájmu médií opět vrátila skupina českých politiků úzce propojených s čínskými zájmy, která předtím značně utrpěla spektakulárním fiskem společnosti CEFC v roce 2018. ‚Roušková diplomacie‘ měla pomoci nejen reputaci Pekingu, ale i jeho domácích přátel.
Během divokých vládních nákupů z Číny Sinopsis připomněl, že čínská ambasáda a představitelé čínské diaspory v počátcích pandemie skupovali a odesílali do ČLR zdejší zdravotnický materiál, což bylo jedním z důvodů jeho pozdějšího nedostatku. Hlavním organizátorem těchto akcí byl předseda krajanského sdružení města Čching-tchien Čou Ling-ťien 周灵建, který dle čínských zdrojů v České republice na začátku roku 2020 nakoupil přes 700 tisíc roušek. Část Čouem shromážděného materiálu skončila později v rukou českého překupníka, který se jej pokusil přeprodat české vládě. Zbylou část roušek, původně určenou pro čínské krajany v Itálii, zabavila česká policie v Čouem pronajatém skladu v Lovosicích. V lednu a únoru 2020 proudily podobným způsobem ochranné pomůcky do ČLR z celého světa, což Sinopsis dokumentoval na základě oficiálních statistik čínské celní správy.“
Jen na okraj se chce poznamenat, kdo u nás projevuje velké nadšení pro kamarádství s Čínou: bývalí předsedové ČSSD Zeman a Paroubek, momentální předseda Hamáček a bývalý ministr za ČSSD Jaroslav Tvrdík. To už je skoro na změnu názvu: Čínská strana socialisticko-demagogická.
Před rokem Hamáček v Právu hulákal: „Za pár měsíců bude dost času řešit, kdo pochybil. Bude dost času spřádat geopolitické teorie, které zajímají jen pár zasvěcených. Ať vznikne vyšetřovací komise. Nemám s tím problém. Ale teď jde o život!“
Takže rok je pryč, o život jde pořád, lobbing pro cizí nepřátelské mocnosti je ze strany některých politiků v plném proudu. To už je na několik vyšetřovacích komisí. Možná jejich zřízení se svou aktivitou předběhne Policie ČR.
