Ve stejné době vyšly dva průzkumy veřejného mínění, podávající naprosto rozdílné pohledy na reálný stav politické scény. Podle agentury CVVM je nejdůvěryhodnějším politikem Jan Hamáček, zatímco agentura Kantar poslala ČSSD mimo poslaneckou sněmovnu. Jak je to možné?
Podle zjištění CVVM se těší nejvyšší důvěře ze stranických představitelů šéf ČSSD Jan Hamáček (43 procent hlasů) před Andrejem Babišem (39 procent) a Václavem Klausem mladším (30 procent). Na čtvrtém místě je předseda Pirátů Ivan Bartoš a absurditu tohoto žebříčku podtrhují další místa v pořadí důvěryhodnosti politiků, Tomio Okamura a končící šéf komunistů Vojtěch Filip.
Stejný průzkum, který agentura prováděla v září, zaznamenal propad nebo stagnaci důvěry opozičních představitelů. Vládní politici naproti tomu uspěli na výtečnou, i když by si šéf ANO jistě představoval mnohem víc.
Dva protichůdné průzkumy
O dva dny později vyšel říjnový průzkum agentury Kantar, který ukazuje diametrálně odlišný obraz politické situace. Hnutí ANO kleslo ve volebním modelu ziskem 24,5 procenta na nejhorší výsledek od sněmovních voleb v roce 2017, ČSSD propadla na pouhá 4 procenta a společně s dalším vládním pilířem KSČM (4,5 procenta) by opustila sněmovnu.
Naproti tomu demokratická opozice by nyní jako celek výrazně posílila a získala by v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu. Ačkoli je ještě brzy na dalekosáhlé závěry, jedno je jisté: průzkum agentury Kantar mnohem přesvědčivěji odráží současné nálady a trendy ve společnosti a do značné míry kopíruje výsledky krajských voleb.
Hnutí ANO v nich zůstalo celkovým ziskem 21,8 procenta hlasů za očekáváním, ČSSD spadla na 5 procent a ještě hůře dopadla KSČM se 4,7 procenta hlasů. Demokratické strany, ať už v jednotlivých krajích kandidovaly samostatně, nebo v koalicích, si výrazně polepšily a získaly téměř dvě třetiny mandátů.
Vhodně použitá metodika
Pokud se vrátíme k průzkumu CVVM důvěryhodnosti politiků, je zjevné, že ani trendově zdaleka neodráží současnou podporu parlamentních stran. Tento fakt korunuje třetí místo Klause juniora, jehož hnutí Trikolóra v krajských volbách vyhořelo (3 procenta hlasů), což rovněž odpovídá průzkumu agentury Kantar.
Průzkum CVVM může snadno svádět k velmi nepřesným interpretacím skutečného rozložení sil. Jde jen o momentální výkyv, nebo o „vhodné“ použití metodiky? O druhé verzi svědčí průzkumy volebních preferencí téže agentury, které tradičně nadhodnocují ČSSD a KSČM.
Za vše hovoří fakta. Průzkum preferencí agentury CVVM v totožném záříjovém období krátce před volbami připsal vítěznému hnutí ANO 31,5 procenta hlasů, ČSSD posílila na 10,5 procenta a KSČM na 9,5 procenta hlasů. Tři strany demokratické opozice (STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) by se nedostaly do sněmovny.
Agentura CVVM spadá pod Sociologický ústav Akademie věd ČR, je tedy napojena na státní rozpočet, a takto rozporná měření vedou zákonitě k úvahám, zda není v nadhodnocování vládních stran proti opozici, které není výjimečné, určitý záměr.
V každém případě existují pochybnosti o pořadí popularity politiků v čele s Hamáčkem, které volby nepotvrdily. Nelze se příliš divit. Jak působil šéf ČSSD v posledním období?
Podřízená role
Hamáček pokračuje v podřízené roli slabšího vládního partnera a kryje záda trestně stíhanému oligarchovi v mnohočetném střetu zájmů, skandálně proslulému i na evropské úrovni. Ve všech podstatných sporech Babišovi ustupuje, tahá za kratší konec a nechá si hnutím ANO vykrádat nejen program, ale i zbývající voliče.
O tom, že Hamáčka nebere Babiš přes verbální pochvaly příliš vážně, svědčí jeho neustálá ostrakizace při řešení boje s koronavirem. Nejprve ho premiér na jaře zpočátku nepustil do čela Ústředního krizového štábu. Potom si sice šéf ČSSD v rudé mikině vydobyl vedle blábolícího premiéra jistý respekt, ale to už je pryč.
V létě Babiš odstavil Hamáčka na vedlejší kolej zřízením nové Rady vlády pro zdravotní rizika jako alternativy krizového štábu a posadil se do jejího čela. Na jeho připomínky nebral zřetel a hleděl si svého marketingu.
Šéf ČSSD skousl oslabení své pozice i po druhé aktivaci Ústředního krizového štábu v září, kdy se rozjížděla druhá vlna epidemie. Vláda současně osekala statut krizového štábu, který dnes plní spíše servisní roli, a rozhodovací a komunikační kompetence přešly na ministra zdravotnictví.
Volební propadák
Skutečným propadákem pak byla volební kampaň sociální demokracie, postavená na „tvrďákovi“ Hamáčkovi v rudé mikině s ústředním heslem „V krizi vás ochráníme“. V situaci, kdy Česká republika spadla na samé dno světových žebříčků a vláda ztratila svojí bohorovností a nedbalostí nad vývojem epidemie kontrolu, to je strategická a tragikomická blamáž.
Co dělá „nejdůvěryhodnější“ politik dnes? Zatímco před volbami sliboval, že ochrání lidi v krizi, nyní šíří jen paniku a hysterii. Místo aby veřejnost zklidňoval, straší hrozbou „mrazáků na mrtvoly v ulicích“, kolapsem zdravotnictví do dvou týdnů a naposledy se svěřil, že nemůže dobře spát, protože očekává tisíce mrtvých.
Panikáři Hamáčkova typu veřejnost v krizi neochrání, ale jen vystresují. Raději by měl hodit ručník do ringu. Na jeho nihilismus reagoval bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD v Sobotkově vládě Jan Mládek slovy: „Po volebním výsledku by měl rezignovat, a ne vést tyto kecy…“
Přidal se i jeho stranický kolega, tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „Přesně. Má plnou spoluodpovědnost za vládu, která přivedla zemi cugrunt.“
Hamáček však stále nechápe, že už svoji roli dohrál. Zřejmě se nechává ukolébat i bezcennými průzkumy, které neodrážejí realitu. Tím hůř pro sociální demokracii.