Ministr zahraničních věcí a místopředseda sociální demokracie Tomáš Petříček chce kandidovat na stranického předsedu proti současnému šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi. Sociální demokraté zřejmě chtějí před blížícími se volbami do poslanecké sněmovny udělat vše proto, aby dopadli co nejhůře. Změna v čele partaje by dávala smysl, kdyby šlo o Hamáčkova principiálního kritika a dlouhodobého odpůrce přítomnosti sociálnědemokratické strany ve vládě Andreje Babiše. Nahradit jednoho Babišova ministra za druhého postrádá význam.

Sociální demokraté mají mít svůj volební sjezd v dubnu, volby do dolní komory parlamentu se následně konají na začátku října. Pokud by si za svého předsedu místo Jana Hamáčka v ČSSD zvolili Tomáše Petříčka, znamenalo by to měnit stranického šéfa opravdu krátce před volbami.

Nebylo by to ovšem poprvé, kdy sociální demokracie s blížícím se volebním kláním přistoupila k podobné rošádě. K ještě výrazně radikálnějšímu manévru se uchýlila před posledními sněmovními volbami, kdy na post stranického předsedy rezignoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, volebním lídrem se stal v té době ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a stranu místo Sobotky vedl dosavadní statutární místopředseda a ministr vnitra Milan Chovanec. ČSSD tenkrát dopadla, jak dopadla, a zaznamenala pád z více než 20 procent ve volbách v roce 2013 na něco málo přes 7 procent v roce 2017.

Nyní si zřejmě chce sociálnědemokratická partaj něco podobného zopakovat, jen ta čísla budou ještě o něco horší. Nevíme, jestli nakonec Tomáš Petříček uspěje a vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka v souboji o předsednický post porazí. Hamáček dokonce ještě ani svoji kandidaturu na šéfa strany nepotvrdil, ovšem už jen to, že se ministr zahraničních věcí Petříček k takovému kroku chystá, znamená, že uvnitř sociální demokracie existuje velké pnutí a nespokojenost s Hamáčkovým vedením.

Odložený červený svetr

Kromě toho minimálně zčásti půjde samozřejmě o výsledek předvolebního kalkulu, kdy se část strany domnívá, že jediná šance na přežití v poslanecké sněmovně spočívá v tom, že partaj zásadně změní svoji image. Odstřihne se od Jana Hamáčka, který je asociován s přítomností sociální demokracie ve vládě Andreje Babiše, a místo toho vsadí na někoho, kdo dá ČSSD svěží, modernější a méně strejcovitou vizáž.

Dále čtěte

Hamáček líčí apokalypsu, která nastane s další vládou Andreje Babiše. Svého koaličního partnera už třikrát zapřel

Sociální demokraté několik měsíců před volbami objevili velkou věc, hnutí ANO Andreje Babiše se prý posouvá doprava, proto by s…

Tento manévr by ale svědčil v první řadě o tom, že sociální demokraté ve skutečnosti vůbec neví, co se sebou, a ve výsledku jen zmateně kmitají ode zdi ke zdi podle toho, z čeho si myslí, že jim zrovna poplyne větší prospěch. Nejprve sázeli na lidovost, ráznost a srdnatost, kterou představoval dnes už dávno sepraný, ošoupaný a nyní již částečně zapomenutý a hlavně zprofanovaný červený svetr předsedy Jana Hamáčka.

Teď se ovšem zdá, že Česká strana sociálně demokratická opět mění směr a své kormidlo stáčí k úplně jiným skupinám voličů, než na které cílila ještě v loňských krajských volbách. Loni v létě tak například ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně partaje Jana Maláčová tvrdila: „ČSSD chce hájit zájmy všech, kteří poctivě pracují nebo celý život pracovali, kteří vychovávají děti nebo se starají o své nemocné blízké. A dělají všechno správně.“

V posledních týdnech se však zdá, že se sociální demokraté naopak chtějí mnohem více zaměřit na mladší městské voliče, o čemž svědčí především aktuálně vyjednávaná a dokonce i předsedou Hamáčkem prosazovaná aliance se Stranou zelených. S tím se pojí i některá ekologická témata, ke kterým se vedení sociální demokracie v posledních letech zase tolik nehlásilo, a celkově trochu jiné programové zaměření, než o kterém představitelé ČSSD v poslední době hovořili.

Patří sem mimo jiné i náhle probuzená snaha sociálnědemokratických ministrů prosazovat ve vládě Andreje Babiše výrazně dřívější konec využívání uhlí v České republice než v roce 2038, jak to navrhla vládní Uhelná komise. Dlouhou dobu to přitom vypadalo, že sociální demokracie tuhle problematiku příliš neřeší.

Další zmatky a rozčarování

Kdyby se šéfem sociálnědemokratické strany stal prozápadní a liberálněji orientovaný Petříček, byla by to definitivní tečka za snahou o lidovost. Tu v partaji razil nejen Jan Hamáček, ale také někdejší hejtman Jihomoravského kraje a svého času statutární místopředseda sociálních demokratů Michal Hašek, který v loňském roce jako volební manažer vedl kampaň ČSSD v krajských volbách.

Zmíněný obrat nepůsobí moc důvěryhodně. Byť někteří jeho zastánci, jako například místopředseda sociální demokracie a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ho jistě myslí upřímně a spojenectví se Zelenými prosazují dlouhodobě a plně se s tím ztotožňují. Celkově však tahle změna směru působí pragmaticky a vypočítavě.

Kdyby se stranické preference ČSSD v posledních měsících nepohybovaly pod pěti procenty, s velkou pravděpodobností by na vyjednávání se Stranou zelených vůbec nedošlo, a stejně tak by i kandidatura Tomáše Petříčka do čela partaje měla mnohem méně příznivců. V sociální demokracii je zkrátka s blížícími se volbami a s každým dalším předvolebním průzkumem, podle kterého by sociální demokraté nepřekročili pětiprocentní hranici, stále větší nervozita.

Ta nutí partaj k tomu, aby hlavně něco rychle udělala a přistoupila alespoň k nějakým změnám. Bohužel je to jen plácání se na místě, protože ani ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček nepředstavuje zásadní principiální alternativu k Janu Hamáčkovi.

Tou by byl někdo, kdo by se jasně vymezil vůči několika posledním letům, které sociální demokracie strávila ve vládní koalici pod vedením Andreje Babiše. Muselo by jít o někoho, kdo není spojený s Babišovou vládou (a kdo není jejím členem jako Petříček), kdo by jednoznačně řekl, že vstup do ní byla zásadní chyba, a kdo by z ní prosazoval okamžitý odchod, i když už je na to samozřejmě dávno pozdě.

Tomáš Petříček ale takovým člověkem není. To neznamená, že nemůže být v mnoha ohledech lepším předsedou ČSSD než Jan Hamáček, sociální demokracii to však několik málo měsíců před volbami zachrání jen stěží. Mnohem spíše tohle přepřahání, pokud k němu nakonec dojde, přinese jen další zmatky, rozčarování a vnitřní spory uvnitř této partaje.