Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD, nyní SOCDEM) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Předseda sociální demokracie Jan Hamáček minulý týden při zahájení volební kampaně své partaje do krajských voleb prohlásil pozoruhodnou věc, která stojí za bližší prozkoumání. ČSSD je podle něj jedinou moderní stranou, která stojí na straně zaměstnanců a jako jediná hájí střední třídu. Ve skutečnosti má Česká strana sociálně demokratická k modernímu politickému uskupení dost daleko a stejně tak výrok o tom, že jako jediná hájí střední třídu, se dá docela snadno rozporovat.
Ministr vnitra a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček u příležitosti startu kampaně pro volby do krajských zastupitelstev uvedl: „Uděláme vše pro to, abychom po krizi zdravotnické zvládli i krizi ekonomickou. Klíčové je zabránit sociálním dopadům na občany, seniory i pracující. Je potřeba bojovat o to, aby lidé pobírali důstojnou mzdu,“ zdůraznil vicepremiér.
A dodal: „ČSSD je dnes zkrátka jedinou moderní stranou, která stojí na straně zaměstnanců a jako jediná hájí střední třídu. Naším cílem je zvýšit podporu pro nejohroženější skupinu na trhu práce, pro lidi starší 50 let, kteří ztratí práci. Všechny zmíněné problémy, které hodláme s maximálním nasazením řešit, jsou zároveň důvody, proč ČSSD musí ve volbách uspět.“
Jan Hamáček to možná prohlásil jen tak mimochodem. Moderní je pěkné slovo a jeho použitím se přece nedá nic zkazit. Koneckonců skoro každý chce být moderní, jít s dobou a nezůstat pozadu. Nikdo nechce patřit do starého železa, stát se zastaralým vehiklem či prastarou vykopávkou. Držet krok s moderními trendy a s nejnovějším vývojem se prostě považuje za žádoucí.
A platí to i pro sociální demokracii, která už opravdu není nejmladší. Naopak. Vznikla již v roce 1878, k čemuž se sociální demokraté rádi hlásí a často to připomínají. Na svých webových stránkách se dokonce chlubí tím, že jsou „nejstarší politickou stranou v České republice“. Partaj tak letos v dubnu oslavila 142 let od svého založení.
Šéf sociálnědemokratické partaje proto s hrdostí prohlásil to, co prohlásil, a zřejmě u toho vůbec nepřemýšlel o tom, jaké atributy by taková moderní strana měla splňovat, případně jestli je tomu skutečně tak, že u nás neexistuje žádný jiný moderní politický subjekt, který stojí na straně zaměstnanců a hájí střední třídu.
Desítky let starý akční film
Zpochybnit tezi o tom, že sociální demokracie je moderní politickou stranou, přitom není nikterak těžké. Nakonec stačí se podívat na předvolební klip, který ČSSD představila, když zahajovala svou kampaň pro letošní krajské volby. Modernosti a invence v něm vskutku mnoho nenajdeme.
Moderní na něm není nic. Skládá se ze sestříhaných záběrů z televizního vysílání v souvislosti s epidemií koronaviru doplněných o části, jejichž ústřední postavou je předseda sociální demokracie. Celé to působí dramaticky, vyhrocenně a naléhavě a s příchodem Hamáčka na scénu především oslavně.
Cílem je totiž vykreslit ho jako rozhodného lídra, který ve srovnání s jinými (v první řadě ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem) v krizivé chvíli neváhal, na nic nečekal a konal, co bylo potřeba. Jedna věc je, že to působí uměle a kýčovitě. Druhá pak to, že takhle rozhodně nevypadá spot moderní politické strany – od jeho celkového pojetí, zvukového doprovodu i zvolené formy.
Pokud sociální demokraté chtěli svůj klip pojmout ve stylu superhrdiny, který si nasadí červený svetr a zachrání republiku, měli to udělat tak, aby to mělo mnohem modernější ráz a nepůsobilo to jako desítky let starý akční film, který je dneska všem maximálně pro legraci a vyvolává shovívavé úsměvy na tváři.
Ve skutečnosti je sociální demokracie zvláštním způsobem rozkročená a vlastně ani neví, jestli moderní být chce. Protože zároveň se navenek snaží působit lidově a nevzdálit se voličům, o které usiluje. Takže ústy Jana Hamáčka o sobě sice říká, že je moderní, ale přitom to s tou moderností úplně nepřehání.
Sociální demokraté tak stále dělají dojem party strýců, kteří toho s moderní politickou stranou nemají mnoho společného. A dokonce ani mladší sociálnědemokratičtí politici a političky kvůli své lidové stylizaci příliš moderně nepůsobí.
Předvolební naparování
Možná to však předseda ČSSD myslel úplně jinak a adjektivem „moderní“ mínil všechny politické strany, které se dnes na české politické scéně vyskytují. Zkrátka místo toho, aby řekl „dnešní“ či „novodobá“, použil slůvko „moderní“, které zní lépe, ovšem ve výsledku je naprosto nadbytečné.
Stejně jako je velmi pochybné, že sociální demokracie je moderní stranou, je tomu i s tvrzením, že je jedinou moderní stranou, která stojí na straně zaměstnanců a jako jediná hájí střední třídu. Zvlášť u střední třídy je otázka, jestli politických partají (ať už více či méně moderních), které prosazují její zájmy, není více.
Ostatně všechna uskupení budou tvrdit, že se zastávají střední třídy s tím, že u některých se to projevuje snahou zrušit superhrubou mzdu a snižovat daň z příjmu či odvody nebo zvyšováním platů učitelů a zdravotních sester anebo i prosazováním důchodové reformy a snižováním státního dluhu, protože, když se důchodová reforma neudělá nebo zadlužení státu bude dál růst do nebe, stejně to všechno ve výsledku odnese střední třída.
Tak nebo tak, Hamáčkova slova jsou více než problematická. Jde o běžné předvolební naparování, které s realitou nemá mnoho společného. V každém případě, pokud chce být ČSSD moderní politickou stranou, nebo alespoň modernější než doposud, má samozřejmě tu možnost.
V první řadě by se ale musela mentálně proměnit a některých věcí se zkrátka vyvarovat. Například, pokud si jako volebního manažera pro říjnové volby vybrala bývalého hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, nějaký posun k moderní straně z toho opravdu nekouká.
A dalo by se pokračovat. Nelze být moderním uskupením a nemít přitom mezi kandidáty do Senátu jedinou ženu, což je právě příklad sociálnědemokratické strany. Jestliže tedy Jan Hamáček chce být v čele moderní partaje, může začít konat stejně rozhodně a odhodlaně jako v uvedeném videu.
