Sociální demokracie měla patrně poslední šanci ukázat, že není pouhým přívěškem hnutí ANO, nebo dokonce jeho dceřinou politickou firmou. Stačilo, aby předseda ČSSD jednou v životě praštil do stolu, řekl Andreji Babišovi, že už nenechá svou partají zametat a zahrozil by odchodem z vlády. Jako obvykle se nic z toho nestalo a Jana Hamáčka by tato zbabělost jednou mohla velmi mrzet.

Předseda strany, která se díky spolupráci s hnutím ANO v době, kdy byl předsedou vlády Bohuslav Sobotka, začala propadat v preferencích i volebním výsledku, měl najít cestu z problému. Místo toho, aby se poučil z chyb svého předchůdce v čele ČSSD, velmi zdatně je opakuje, a dokonce se ukázalo, že už dávno Sobotku předběhl.

Sociální demokracie už je de facto stranou, která se sotva po příštích volbách dostane do Poslanecké sněmovny. Její členové už si na to zvykli. Nikdo neburcuje, aby se něco změnilo, nikdo nevolá po změně. „Jsme ve vládě, to nám stačí,“ jako by znělo z Lidového domu.

Hlavním interpretem těchto myšlenek je pak především Jan Hamáček. On už mohl několikrát zastavit úpadek ČSSD, nebo alespoň odejít se ctí. Tu už nyní tato partaj nemá. Když jejímu předsedovi nevadí, že se kvůli premiérovým mocenským a finančním choutkám pořádají demonstrace, o nichž informují média po celém světě a Evropská unie si na nás ukazuje, protože máme předsedou vlády podvodníka, Hamáček opět zklamává.

Prý není důvod odcházet z vlády. Zřejmě se totiž nic neděje. Zastavené dotace v řádech stovek milionů, ostuda po celé Evropě, trestně stíhaný premiér, to je zřejmě pro Hamáčka standardní situace. Možná někde v banánové republice, ne však u nás. Brzy si to předseda ČSSD uvědomí. To ovšem už bude jeho partaj nevládní a mimo Sněmovnu.