Jan Hamáček nemá výhrady k ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Opakuje Babišova slova, že byla symbolem boje proti korupci, což neodpovídá realitě. Zůstává i „rudý“ ministr kultury Staněk. Šéf ČSSD znovu předvádí, že jeho jediným programem je udržet křesla ve vládě.

Ministr vnitra Jan Hamáček poskytl rozhovor deníku Právo (11. 5. 2019), ve kterém se otevřeně postavil za kontroverze vyvolávající Marii Benešovou. Podle něj má všechny předpoklady pro výkon funkce ministryně spravedlnosti. Stejně tak podržel ministra kultury Antonína Staňka, který prý má za úkol rezort stabilizovat.

Soudím lidi podle činů

„Já soudím lidi podle činů. Z odborného hlediska nemám vůči Marii Benešové vůbec žádné výhrady, je profesionálka. Jako nejvyšší státní zástupkyně byla symbolem boje proti korupci a proti nekalým praktikám,“ tvrdí Hamáček. „Ve svých posledních vyjádřeních garantovala, že nedojde k žádným účelovým změnám, kterých se obávají ti, kteří přišli na Staroměstské náměstí. V tomto směru jsem klidný,“ dodává.

„Jako ministryně nepochybila, na rozdíl od jiných ministrů spravedlnosti, kteří přijímali kontroverzní rozhodnutí,“ pokračuje šéf ČSSD. Nemyslí si, že k případným úpravám zákonů zasahujícím do státního zastupitelství a soudů dojde v tomto volebním období.

Hamáčkův postřeh, že lidi soudí podle činů, potřebuje osvětlit. Nevšiml si, jak se Marie Benešová chovala v minulém volebním období, kdy byla do sněmovny zvolena za sociální demokracii? S jejím vedením se záhy rozešla ve zlém a začala se v klíčových střetech otevřeně stavět na stranu Andreje Babiše.

Nehlasovala pro jeho vydání k trestnímu stíhání, jelikož „Čapí hnízdo je hra, že stíhaná osoba přece nemůže být premiérem. A tu hru hrají zejména pseudomoralisté všeho druhu. Čouhají z toho jednoznačně politické intriky jak sláma z bot!“ Podle ní jde jen o „zoufalou snahu mnoha tradičních a zavedených sil zvrátit narůstající preference hnutí ANO, jež mnohým nedávaly spát“.

Na straně ANO

Torpédovala policejní reformu, kterou Hamáček dosud hájí. Nepodpořila závěry vyšetřovací komise, jednomyslně konstatující nestandardní chování Ištvanových vrchních žalobců, kteří se do tohoto boje mezi ANO a ČSSD ponořili až příliš vehementně i za cenu nezákonných úniků ze spisů.

„Profesionálka“ Benešová nehlasovala pro novelu zákona o střetu zájmů „lex Babiš“, údajně kvůli porušení ústavního práva, ačkoli jsou podobné úpravy zákonů běžné i v jiných zemích. Všudypřítomný konflikt zájmů šéfa ANO nepovažuje za nemístný ani dnes, kdy je vyšetřován i na evropské úrovni.

Naopak vlastní iniciativou až příliš změkčila zákon o trestní odpovědnosti firem. V praxi už pomohla Babišově firmě Agrotec v soudním řízení kvůli manipulacím se zakázkami České pošty a v Rathově rozvětvené kauze může pomoci i Metrostavu, který jako advokátka zastupovala.

Pochybná aureloa

Ani s bojem proti korupci Benešové to nebude tak žhavé a je kolem ní vytvářena pochybná aureola. Jako nejvyšší státní zástupkyně působila v éře kampaně „Akce čisté ruce“, která skončila naprostým fiaskem.

Z té doby jsou známy kontakty šéfporadce Šloufa na zavražděného bosse tuzemské mafie Mrázka, kteří v odposleších označovali tehdejšího premiéra Zemana poněkud pohrdlivě za „Mlhu“. Jediným odsouzeným období „Palerma ČSSD“ byl bývalý ministr financí Ivo Svoboda jen proto, že se znelíbil Šloufovi.

Hamáček zcela pominul, že Benešová jako advokátka pracovala pro bývalou hejtmanku, obviněnou Janu Vaňhovou (ČSSD). Zastupovala Ústecký kraj hned v několika případech, kdy úřad hnal k odpovědnosti oznamovatele korupce, kteří severočeské vedení nařkli z pochybných finančních machinací s evropskými penězi.

Bez škraloupu nezůstalo ani její krátké působení ve vládě bez důvěry Jiřího Rusnoka. Na poslední chvíli podala z nejasného důvodu stížnost k Nejvyššímu soudu pro porušení zákona a navrhla zrušit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který umožnil obnovení stíhání miliardáře Tykače kvůli tunelování CS fondů. Pokud by jí Nejvyšší soud vyhověl, případ by byl definitivně promlčen. Nástupkyně Benešové Helena Válková tuto stížnost okamžitě stáhla.

Dolínek na demonstraci

Jestliže Hamáček Benešovou chválí, potom působí nepatřičně vystoupení poslance ČSSD Petra Dolínka na protivládní demonstraci na Staroměstském náměstí. V tomto střetu nejde o nic jiného, než zabránit Babišovi a Zemanovi zasahovat do živých kauz v jejich zájmu, což je jediný racionální důvod změny ministra spravedlnosti.

To se ovšem nutně nemusí stát složitou změnou zákona o státním zastupitelství, ani riskantním odvoláváním státních zástupců, ale vytvářením atmosféry nátlaku. To už činí nejen Benešová, ale i Babišův tisk, když spekuluje o nových jménech nejvyššího státního zástupce.

Rudý Staněk

Hamáček nechce pustit ani ministra kultury Antonína Staňka, který zjevně plní zadání prezidenta Miloše Zemana. Situaci považuje vyřešenou vypsáním výběrových řízení na posty obou odvolaných ředitelů Fajta a Soukupa, na které Staněk podal trestní oznámení.

Šéf ČSSD tak ve vládě stále drží představitele, který projevuje sklony k rehabilitaci normalizačních autorů. Staněk vyzdvihuje umělecké kvality Karla Sýse, jemuž prezident Zeman předal státní vyznamenání Za zásluhy na návrh komunistického poslance Luzara. Zcela pominul Sýsovo působení v době normalizace, kdy se podílel na šíření „oficiálního umění“ na úkor tvůrců, kteří kvůli podobně angažovaným ideologům nesměli publikovat.

Korunu svému „rudému“ smýšlení nasadil ministr kultury účastí na křtu proticírkevního pamfletu neostalinisty Miroslava Grebeníčka „Ve znamení kříže“. Staněk se tak stává Hamáčkovou vizitkou, nehledě na spor o odvolání obou ředitelů.

Šéf ČSSD důsledně pracuje na svém vlastním znevěrohodnění. Jeho pragmatický přístup nezná hranice a připomíná dirigenta orchestru na potápějícím se Titaniku. Sociální demokracie je zcela paralyzovaná a Babiš se Zemanem si ji mohou kdykoli namazat na chleba. Jejímu šéfovi to nevadí.

 

 

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora