Identifikace obětí po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023. FOTO: Spokesperson unit of ZAKA / CC BY-SA 4.0
FOTO: Spokesperson unit of ZAKA / CC BY-SA 4.0
NÁZOR / Hamás vypálil v momentě, kdy Mezinárodní soudní dvůr vyzval Izrael k ukončení ofenzívy do města Rafahu v Pásmu Gazy, z města Rafah rakety na Izrael, na jeho hlavní město Tel Aviv. V úplnosti se tak ukázala licoměrnost propalestinských aktivistů i mezinárodních institucí, ostře kritizujících Izrael za válku v Gaze. To se mají nechat Židé bez odporu vyvraždit Hamásem, když se to nepovedlo Hitlerovi?
V neděli, poprvé po několika měsících, byl izraelský protiraketový deštník Iron Dome, Ocelová klenba, v akci nad Tel Avivem. Raketové útoky Hamásu z Pásma Gazy trvají celou válku, která začala brutálním teroristickým útokem Hamásu na území Izraele, zavražděním dvanácti set lidí včetně vyvraždění tanečního festivalu, a odvlečením více než dvou set izraelských rukojmích do Pásma Gazy. Šlo však o rakety s kratším doletem – na Tel Aviv vypálil Hamás rakety po několika měsících poprvé.
Osm raket ze salvy, odpálené Hamásem na izraelské civilní cíle, bylo odpáleno z města Rafah. Ve stejný den Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Hamás tím činem potvrdil, že válka v Gaze, kterou proti němu vedou izraelské ozbrojené síly, je válkou obrannou. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu zase potvrdil, že část mezinárodního společenství upírá státu Izrael právo na sebeobranu, a že by se dle představ evropských chcimírů měli Židé nechat islamistickými teroristy z Hamásu bez odporu vyvraždit.
Postavení žen v Gaze
Odpor proti izraelské obranné válce aktivisté i instituce západního světa obvykle odůvodňují ztrátami na životech palestinských Arabů, počty žen a dětí, které zahynuly v průběhu války proti Hamásu, těch, kteří se stali obětí kolaterálních škod spojených s bojem Izraele proti teroristům.
Hamás cílevědomě používá ženy a děti svého vlastního národa – palestinských Arabů – jako lidské štíty, a ztráty na životech žen a dětí v současné válce v Pásmu Gazy jsou výsledkem právě tohoto hanebného jednání. I zařízení, která by v žádném případě neměla být používána k vojenským účelům – především nemocnice či klubovny skautů – Hamás zneužívá ke krytí. Jeho chodby a bunkry pod nemocnicemi jsou jen vyšším stupněm zneužívání vlastních civilistů, žen a dětí, jako lidských štítů. Teroristům z Hamásu jsou jejich životy zcela lhostejné a tento postoj navazuje na celkově bědnou a zoufalou pozici, kterou mají ženy v Gaze.
Statistiky ukazující práva žen – palestinských Arabek – na palestinskými Araby ovládaném území jsou otřesné. V Pásmu Gazy bylo 51 % žen vystaveno nějaké formě násilí v domácnosti (PCBS, Violence Survey in Palestinian Society, 2011). Ve všech oblastech spravovaných Palestinskou samosprávou má svědectví ženy poloviční hodnotu než svědectví muže. To znamená, že pokud žena obviní muže ze spáchání trestného činu proti ní, ať už se jedná o přepadení, loupež či znásilnění, bude potřebovat další svědkyni, jen aby měla stejnou důvěryhodnost jako muž. V roce 2017 bylo v Gaze provdáno ze všech sňatků 15 % dívek mladších 18 let a 1 % dívek mladších 15 let. V Gaze je provdáno téměř 4000 dívek mladších 15 let.
Konečně se podívejme na nejstrašnější zločin, který je v řadě islámských zemí na ženách páchán – na ženskou obřízku. Data pro Gazu se mi nepodařilo dohledat. Víme však, že Hamás je odnoží egyptské islamistické organizace Muslimské bratrstvo, a kopíruje její ideologii. Proto je pravděpodobné, že Hamás bude víceméně kopírovat i egyptské postoje k nejstrašnější formě násilí na ženách – k ženské obřízce. V Egyptě je obřezáno 91 procent žen. Podtrhuji, že palestinské Arabky žijící na území Izraele jsou jedinými arabskými ženami na Středním východě, které se těší rovnoprávnosti a ochraně svých lidských práv.
Stateční anonýmci z Twitteru
Podporovatele Hamásu vymezující se proti válce Izraele v Gaze najdeme mezi levicovými studenty západoevropských a amerických vysokých škol. To prostředí neznám, a nemohu tedy spekulovat o příčinách hnutí mysli těchto demonstrantů, co v kampusech amerických univerzit vyzývají ke genocidě Židů – vykřikují heslo „od řeky až k moři bude Palestina svobodná“. Na území od řeky Jordán k moři leží stát Izrael, a to území je obýváno Židy. Jaký by byl jejich osud ve „svobodné Palestině“. po které tito studenti volají, si můžeme snadno představit. Ale proč americké univerzity tohle volání po druhém holocaustu zaplavilo jak hnědé moře, prostě nechápu.
Zato české „mírotvůrce“ odsuzující Izrael za násilí na „nevinných“ palestinských Arabech v Gaze sleduji dlouho, a mám je nakoukané. Lze je principiálně rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou klasičtí dezoláti, dezinformační scéna. Reakce této skupiny prohamásovských Čechů jsem pozoroval na svém Twitteru (X), kde jsem nový raketový útok Hamásu na Tel Aviv odsoudil:
J C: „Copak milánku? Vlastní medicínka nám nechutná?“
Peace: „Okupant „brání“ akorát svojí okupaci.“
Pětip**elní Opice: „No nevím, Jiří. Označit genocidu civilního obyvatelstva za „obrannou válku“, to chce hodně silnou dávku racionalizace. Nebo sionismu.“
Toto sprosté hulákání anonymní lůzy ukazuje, že se obhajoba teroristů z islamistické organizace Hamás stala tématem spodiny – stejných lidí, kteří fandí Rusku v jeho vojenské agresi proti Ukrajině, popírají účinnost očkování, popírají globální oteplení, a ti nejchytřejší z nich také dobře vědí, že země je placatá a kouř z výfuků spalovacích motorů aut nesmrdí. A symptomatické je, že se tito lidé za svou sprostotu a slabomyslnost nestydí. Dokonce se k ní výslovně hlásí. Člověk, který na sociálních sítích vystupuje pod nickem Pětip**elní Opice (vytečkováno v redakci FORUM 24), musí určitě být lidsky velice krásný jedinec.
Útlocitní chcimíři
Mrtvé děti, které zahynuly při boji proti teroristům z Hamásu, co se za civilisty schovávají, vypadají otřesně. I na fotografiích. Zblízka je to jistě mnohem horší. Obávám se, že řada vojáků IDF – izraelské armády – bude mít po ukončení války psychické obtíže. To, jaké oběti musí přinášet ženy a děti v Pásmu Gazy následkem skutečnosti, že je Hamás používá jako lidské štíty, vidí izraelští vojáci z první ruky. A proto tak trochu chápu, že hloupější lidé při spatření takových fotek mají potřebu křičet „zastavte to“.
Ovšem nechápou, možná nechtějí chápat, že to naprosto legitimní pohoršení a hrůzu z těch fotek mrtvých nevinných lidí vyvolal Hamás, ne izraelská armáda. Že tu válku sedmého října zahájil Hamás, ne Izrael, že v té válce se za děti, které proto umírají, neschovává Izrael, ale Hamás, a že i v momentě, kdy je většina Gazy tou válkou zničená, z posledního zachovalého města – Rafahu – Hamás i nadále pálí na Izrael. A mezinárodní instituce Izrael za to, že se snaží zlikvidovat teroristy Hamásu i v Rafahu, kritizují a vyzývají jej k zastavení ofenzivy.
Jak mezinárodní instituce, tak tato odrůda chcimírů se chová stejně jako chcimíři ukrajinští. Ti vyzývají Ukrajinu, aby se přestala bránit, naši vládu vyzývají, aby bránícím se Ukrajincům přestala dodávat zbraně a munici, a vykládají, že chtějí mír. Nedodávají, že ten „mír“ chtějí za cenu zničení ukrajinského národa, či alespoň za cenu zásadních územních ztrát Ukrajiny. Oni prostě chtějí MÍR.
Stejně tak chcimíři středovýchodní nedodávají, že ten MÍR v Gaze chtějí za cenu vyhubení Židů. Na území od řeky k moři je Izrael – a chcimíři neříkají ani to, co by bylo ve „svobodné Palestině“ na území mezi Středozemním mořem a Jordánem s Židy. A neříkají ani to, co má dělat Izrael jiného než obsadit Rafah a vyhnat z něj teroristy, aby zajistil svým občanům bezpečí před vražednými raketovými útoky z toho Rafahu.
Pro oba typy chcimírů platí, že ve jménu „míru“ hájí zájmy agresora, který mír narušil. Ať už v únoru 2022 na Ukrajině, nebo sedmého října 2023 v Izraeli. Mírotvorní chcimíři prostě převrátili situaci naruby, přelhali elementární spravedlnost na hlavu a obhajují útočníky, agresory. Nemám proč k tomu něco dodávat – shrnutí podobných postojů vzniklo už před několika tisíci lety přímo v Izraeli. Najdeme je v Tóře, Starém zákoně.
Kniha Izajáš
Co k tomu říká svatá kniha naší kultury? Izajáš (hebrejsky ספר ישעיהו, Sefer Ješa’jahu):
Běda těm, kdo říkají zlu dobro
a dobru zlo,
kdo vydávají tmu za světlo
a světlo nazývají tmou,
kdo vydávají hořkost za sladkost
a sladkost za hořkost!
