Viceprezidentka USA Kamala Harrisová FOTO: The White House / se souhlasem
FOTO: The White House / se souhlasem
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová už v rámci online hlasování získala dostatečný počet hlasů delegátů, který jí zajistí oficiální nominaci Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na předsedu strany Jaimeho Harrisona.
Viceprezidentka o něco později v hovoru se svými stoupenci uvedla, že je poctěna, že se stala pravděpodobnou demokratickou kandidátkou na prezidentský úřad, ale že nominaci oficiálně přijme až příští týden po konci hlasování. Online hlasování končí až v pondělí.
Harrisová je první ženou, která se jako viceprezidentka dostala do Bílého domu. Před ní se o tuto funkci ve volbách ucházely jen dvě političky. První byla v roce 1984 demokratka Geraldine Ferrarová, kterou si jako svou pravou ruku vybral Walter Mondale, jenž ale ve volbách prohrál s Ronaldem Reaganem. V roce 2008 ji následovala republikánka Sarah Palinová. Ta byla volbou Johna McCaina, jehož však porazil Barack Obama.
V listopadu 2021 se Harrisová stala první ženou v amerických dějinách, která působila jako hlava státu. Stalo se tak na několik hodin, když prezident Joe Biden při nemocniční prohlídce absolvoval „rutinní kolonoskopii“.
Před volbami v roce 2020 se Harrisová nejprve ucházela o nominaci na prezidentského kandidáta demokratů, už v prosinci 2018 ale z klání odstoupila. Podle agentury Reuters její kampaň sice na začátku vypadala nadějně, avšak nakonec se jí nepodařilo kandidaturu přesvědčivě obhájit ani získat dostatek peněz na kampaň. Politička indicko-jamajského původu byla jedinou ženskou zástupkyní menšin v souboji o nominaci. Joe Biden si ji následně vybral jako svoji kandidátku pro viceprezidentskou funkci.
Nyní Biden, který se rozhodl odstoupit z volebního klání, podpořil kandidaturu právě Harrisové a brzy ho následovala řada vlivných demokratů. Agentury 23. července napsaly, že Harrisová již má podporu dostatečného počtu delegátů stranického sjezdu pro zajištění prezidentské nominace. Dnes s odvoláním na předsedu strany Jaimeho Harrisona informovaly o tom, že Harrisová už v rámci online hlasování skutečně získala dostatečný počet hlasů delegátů, který jí zajistí oficiální nominaci Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Online hlasování končí až v pondělí. Harrisová by se tak v případě zvolení mohla stát první ženou a také první osobou s předky z jižní Asie v prezidentské funkci.
Ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně Harrisová řekla, že vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Rovněž uvedla, že chce po bezprecedentním Bidenově kroku sjednotit demokraty i celé Spojené státy. Mimo jiné také zdůrazňuje své zkušenosti se stíháním zločinců.
Během své kariéry dávala podle amerických médií najevo, že podporuje rozvoj čisté energie a environmentální spravedlnost. Jako viceprezidentka se mimo jiné podílela na zavádění politiky Agentury pro ochranu životního prostředí. Z pozice viceprezidentky Harrisová vyjadřovala plnou podporu Bidenovým krokům, ať už se jednalo o přelomový předloňský zákon s investicemi do odklonu od fosilních paliv nebo neúspěšný plán imigrační reformy ze začátku roku.
Často se vyjadřovala například také k umělé inteligenci a varovala před její „existenční“ hrozbou. Podle agentur měla v minulosti blízko ke kalifornským technologickým manažerům a investorům.
Harrisová je známá svou podporou Izraele, během nynějšího konfliktu, který vypukl po útoku teroristického hnutí Hamás loni v říjnu, ale neváhala vládu Benjamina Netanjahua kritizovat. Začátkem března například otevřeně pokárala Izrael za to, že nedělá dost, aby odvrátil humanitární katastrofu v Pásmu Gazy. Na nedávné schůzce s Netanjahuem naléhala, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s Hamásem a vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války. „Izrael má právo se bránit. Ale záleží na tom, jak to dělá,“ řekla po schůzce novinářům. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson ji ale kritizoval za to, že nezúčastnila projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Kongresu z 24. července. Její úřad oznámil, že projevu nebude předsedat kvůli kolizi s časovým rozvrhem. Johnson to označil za neúctu.
Podobně jako Biden podporuje Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Loni v únoru na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila, že Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy. Letos na téže konferenci uvedla, že USA se jasně hlásí k závazku Severoatlantické aliance, kdy je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Řekla také, že vedoucí postavení USA ve světě je v zájmu Američanů.
