Americká viceprezidentka Kamala Harrisová varovala evropské politiky na podzim roku 2021 před nadcházející velkou vojenskou operací na Ukrajině. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pak přímo vyzvala, aby zpracoval plán pro případ, že by byl Rusy zabit, nebo padl do ruského zajetí.

Novou knihu slavného amerického novináře Boba Woodworda „Válka“ cituje americký Washington Post. Mapuje v ní mimo jiné pozadí americké zahraniční politiky posledních let, a to zejména ve vztahu k Blízkému východu, válce na Ukrajině, a přístup vrcholných představitelů Spojených států k těmto globálním výzvám.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Jak si povšiml deník Ukrajinská pravda, nacházejí se v knize také pasáže o úloze úřadující viceprezidentky a prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové v předvečer vypuknutí nejničivějšího konfliktu na evropském území od konce druhé světové války, tedy války na Ukrajině.

Harrisová se podle knihy měla snažit již na podzim roku 2021 podnítit k akci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Apelovala na něj, aby podnikl přípravy na to, co měly americké zpravodajské služby označovat za nadcházející „významnou ruskou vojenskou akci proti Ukrajině“.

Harrisová ale měla podle Woodworda zajít ještě dál, a to během bezpečnostní konference v Mnichově v únoru 2022, kdy se osobně obrátila na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Přesvědčovala ho tam údajně k tomu, aby vypracoval plán pro své nástupnictví, který by zajistil stabilitu jeho země v případě neblahého vývoje událostí. Oslovila prý přímo Zelenského v tom smyslu, že je potřeba mít plán nástupnictví, „pokud budete zajat, nebo zabit“, jak řekla.

Již dříve zaznělo, nejen na stránkách amerických médií, že Zelenskyj měl na tehdejší mnichovské konferenci požadovat uvalení preventivních sankcí proti Moskvě a poskytnutí zbraní na obranu před Ruskem, včetně protiletadlových systémů, stíhaček a dělostřelectva, což ale USA bezprostředně před vypuknutím války odmítly. Považovaly totiž v té době hrozbu sankcí za účinnější prostředek odstrašení než zbraňové dodávky.

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

Rusko masivně napadlo Ukrajinu 24. února roku 2022 ve snaze co nejrychleji dobýt Kyjev a ukrajinský prezident hovořil později o tom, že mu ruské síly a diverzní skupiny opakovaně usilovaly o život. Podrobnosti si můžete přečíst na stránkách deníku FORUM 24.