ANALÝZA / První a nejspíš i poslední debata mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je za námi. Byla o něco více konfrontační než ta minulá. Oba kandidáti si tak trochu skákali do řeči. Oba se více hlásili o možnost reagovat. Trump se dvakrát vyhnul odpovědi na otázku, zda si přeje vítězství Ukrajiny ve válce proti Rusku. Harrisová víc než Biden v červnu reagovala zpětně na to, co říkal Trump, a snažila se to vyvracet. Ani v jedné části se nezdálo, že by měl někdo silně navrch. Nicméně ti diváci, kteří si po té červnové debatě stěžovali, že se nic moc nového nedozvěděli, budou mít z větší části stejný pocit i po té nynější.

Debata probíhala podle striktních pravidel stejně jako ta červnová mezi Trumpem a Bidenem. Přesto působila trochu jinak. Bylo to částečně tím, že moderátorská dvojice v některých okamžicích opravovala fakticky nesprávná tvrzení a více se vůči tvrzením kandidátů ohrazovala. To už ostatně kritizovali Trumpovi spojenci. Částečně pak proto, že Harrisová útočila více než Biden a oba se snažili mluvit i přes vypnuté mikrofony.

V některých fázích měla navrch Harrisová, v některých naopak Trump. Ten se zapotil hlavně v otázce potratů. Několikrát se také nechal nalákat k debatě o nepodstatných margináliích, třeba o návštěvnosti jejích setkání s voliči. Celkově se ale asi dá říci, že se Harrisové povedlo ho vyprovokovat jen v několika momentech. Harrisová se dokázala voličům představit a závažnou chybu neudělala. Boxerskou terminologií vyhrála na body. Velký pohyb v průzkumech se ale čekat nedá.

Podle očekávání se začalo ekonomikou

První část debaty se točila především okolo ekonomiky. Byla spíše mimoběžná. Podle očekávání se Donald Trump snažil voliče přesvědčit především odkazem na to, jak ekonomika fungovala za jeho vlády do té doby, než přišla pandemie covidu. Kamala Harrisová částečně bránila výsledky Bidenovy administrativy především v oblasti tvorby pracovních míst, ale hodně mluvila o svých plánech do budoucna.

Zajímavá byla doplňující otázka ohledně cel. Moderátor požádal Harrisovou o reakci na Trumpovo fakticky správné tvrzení, že v případě Číny Bidenova administrativa zachovala cla zavedená tou Trumpovou. Harrisová začala mluvit o saldu zahraničního obchodu, ale skončila u Trumpovy chvály čínského prezidenta za covid. Trump pak reagoval vyprávěním o nelegální imigraci. Doslova jeden o voze, druhý o koze.

V otázce potratů se Trump hlavně bránil

Druhá v pořadí byla otázka potratů, která je naopak citlivější pro republikánského kandidáta. Moderátorka mu připomněla třeba jeho změnu názorů na zákaz potratů v šestém týdnů na Floridě. Podle očekávání bývalý prezident tvrdil, že demokraté chtějí legální potraty až do porodu a dokonce i zabíjení novorozenců po porodu. To je samozřejmě faktický nesmysl, což mu připomněla moderátorka i Harrisová.

Druhou obrannou strategií bývalého prezidenta, který jmenoval soudce, již zrušili ústavní ochranu potratů, bylo tvrzení, že toto zrušení vlastně všichni chtěli. Snažil se postavit do pozice toho, kdo toto rozhodnutí vrátil státům, tedy lidem. To je argument, který se snaží používat už několik měsíců, ale zatím se nezdá, že by nějak významně fungoval.

Imigrace mohla být Trumpovým silným tématem

Nelegální imigrace do Spojených států je po ekonomice druhým tématem, které Trump může úspěšně použít proti demokratům. V debatě se to ale tak úplně nepovedlo. Harrisová se pokusila voliče přesvědčit, že právě Trump odmítl řešení problémů na jižní hranici, když na jeho popud republikáni odmítli bipartijní reformu imigračního systému.

Také se jí povedlo Trumpa nalákat, aby v reakci na její tvrzení začal mluvit o tom, že na její setkání s voliči nikdo nechodí. Zajímavý moment přišel, když moderátor vyvracel Trumpovo tvrzení, že imigranti ve Springfieldu v Ohiu jedí psy a kočky amerických občanů. Na rozdíl od debaty Trumpa s Bidenem moderátoři přeci jen ty nejhorší lži opravovali.

Zbytek části o imigraci se tématicky rozpadl, když Harrisová připomněla Trumpovy potíže se zákonem. Na to Trump očekávatelně reagoval tvrzením, že jsou to všechno politické procesy, a dokonce je spojil se svým pokusem o atentát. To koneckonců zkouší už od onoho atentátu a zatím se nezdá, že by mu to pomohlo.

Harrisová musela bránit změny svých názorů

Moderátorka se následně zaměřila na viceprezidentku Harrisovou a způsob, jakým měnila v minulosti své názory. Konkrétně se ptala na tzv. frakování (těžba břidličného plynu), které Harrisová v minulosti slíbila zakázat, což teď sama odmítá. Harrisová se pustila do osobního příběhu o své matce a dospívání v rámci nižší střední třídy.

Tím chtěla dokázat, že se sice možná změnily některé konkrétní názory, ale ne její hodnoty. To je poselství, kterým se podobnou otázku snažila odbýt už během svého zatím jediného rozhovoru. Neodpustila si rýpnutí do toho, že Trump pochází z bohaté rodiny. V této části se zdálo, že je osobnější ona.

Útok na Kapitol

V další části se moderátor zaměřil na události ze 6. ledna 2021. Trumpa se doslova zeptal, zda lituje něčeho, co ten den udělal, či neudělal. Bývalý prezident, jehož fanoušci na budovu Kongresu zaútočili, se snažil srovnat tento útok s výtržnostmi, ke kterým docházelo v souvislosti s protesty Black Lives Matter.

To je taktika, která může vyjít. Zajímavé ovšem bylo, když výslovně zmínil zastřelení Ashely Babbitové. Přímo z jejího zastřelení obvinil policistu, který ten den budovu bránil. Babbitová se snažila proraženou skleněnou výplní dostat k zasedajícím zákonodárcům, když byla zastřelena. Policista, který ji zastřelil, byl uznán nevinným.

Trump pořád neuznává výsledky voleb z roku 2020

Na přímý dotaz moderátora bývalý prezident odmítl, že by snad jeho výroky v poslední době znamenaly, že zpětně uznává, že jej Joe Biden v roce 2020 porazil. Prý to myslel sarkasticky, když říkal, že prohrál o vlásek. Debata se pak trochu rozpadala v části, kde na sebe mohli Trump s Harrisovou reagovat.

Trump začal mluvit o tom, jak ho za jeho zahraniční politiku chválí Viktor Orbán. Použil to jako odrazový můstek k tomu, že fakt, že Harrisová jako kandidátka nahradila Bidena, je nedemokratický. Byl to trochu oslí můstek, ale docela to zafungovalo. Dá se říci, že Trumpova obrana v tomto bodě byla poměrně efektivní.

Izrael, Hamás, Írán

Moderátoři pak obrátili pozornost k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě. Ani tady se nedá říct, že by Trump či Harrisová překvapili. Harrisová zopakovala, že plně stojí za právem Izraele na sebeobranu po barbarském teroristickém útoku, nicméně že musí brát ohled na civilní obyvatelstvo.

Trump pak začal mluvit o tom, že Harrisová Izrael nenávidí a že do dvou let zanikne, pokud se stane prezidentkou. To bylo pro jeho skalní fanoušky. Pro nerozhodnuté voliče ale mohl být zajímavější jeho výklad ohledně Íránu. Za něj prý neměl na terorismus peníze a za Bidenovy administrativy se to vlivem jeho mírné politiky změnilo. Tohle je něco, co může rezonovat.

Ukrajina a NATO

Po přestávce se začalo mluvit o Ukrajině. První otázka směřovala na Donalda Trumpa. Moderátor se Trumpa zeptal, zda chce, aby Ukrajina vyhrála. Trumpa odpověděl, že chce válku ukončit. O vítězství nemluvil. Následně kritizoval, že Bidenova administrativa nedokáže Evropu přimět, aby pomáhala více. V tom je kus pravdy.

Když se moderátor opakovaně zeptal, zda si Trump myslí, že je v zájmu USA, aby Ukrajina vyhrála, znovu odpověděl, že v zájmu USA je především válku ukončit. To Harrisová využila k útoku v tom smyslu, že bývalý prezident by válku ukončil tím, že by se prostě vzdal. Zajímavá pasáž z pohledu střední Evropy, ale tohle téma americké volby rozhodovat nebude.

Harrisová následně přesto zkusila téma využít, když řekla, že po Ukrajině by bylo na řadě Polsko a Trump by po Kyjevu obětoval i Varšavu. Přímo přitom vyzvala bývalého prezidenta, aby to řekl osmi stům tisícům Američanů polského původu žijícím v Pensylvánii. Právě Pensylvánie přitom bude klíčovým státem.

Afghánistán

V další části se oba střetli ohledně stažení z Afghánistánu. První dostala možnost mluvit Harrisová. Trumpa kritizovala za to, že představitele Tálibánu pozval do Camp Davidu a že ona mírová dohoda, kterou vyjednal, byla špatná a slabá. Následně přešel do útoku Trump, když kritizoval způsob, jakým ke stažení z Afghánistánu došlo.

Tohle je pro Harrisovou slabé místo. Stahování z Afghánistánu bylo jedním ze zlomů, po němž popularita Joea Bidena klesla a už se nezvedla. Zároveň je ale zřejmé, že se obě strany shodnou na tom, že pokračování v této válce nemělo smysl. V této části byl Trump o trochu přesvědčivější.

Otázka rasy a zdravotnictví

Moderátor se následně obrátil opět k domácím problémům. Zeptal se bývalého prezidenta, zda mu připadá v pořádku, že zpochybňuje původ viceprezidentky Harrisové. Trump nepřesvědčivě řekl, že mu je jedno, jak se Harrisová identifikuje. Harrisová mu následně připomněla, že požadoval trest smrti pro tzv. Pětici z Central Parku. Šlo o pět mladých afroameričanů neprávem obviněných ze znásilnění a vraždy bílé ženy v Central Parku.

Trump pak debatu stočil opět k ekonomice. V této části se oba dostali asi nejblíže k otevřené hádce, ale moderátorka nakonec nedovolila Harrisové reagovat a stočila debatu ke zdravotnictví. Donald Trump se do odpovědi trochu zamotal a nakonec musel uznat, že plán na náhradu Obamacare stále nemá.

Moderátorka se pak obrátila k Harrisové a zeptala se jí na to, že v minulosti podporovala zrušení soukromého zdravotního pojištění. Viceprezidentka využila začátek své odpovědi k reakci na dřívější Trumpovo tvrzení, že chce zabavit Američanům zbraně. Následně se přihlásila k Obamacare a připomněla snížení cen léků, kterého Bidenova administrativa dosáhla.

Klimatická změna a zpátky k ekonomice

Dalším tématem byla klimatická změna. První dostala možnost mluvit Kamala Harrisová. Ta připomněla, že Donald Trump považuje klimatickou změnu za hoax. Následně se snažila voliče přesvědčit, že zelená ekonomika není v rozporu s průmyslem. Hodně mluvila o autoprůmyslu, těžbě plynu a zelených technologiích. Následně dostal možnost reagovat Donald Trump a o klimatické změně neřekl vůbec nic.

Chytl se toho, co Harrisová řekla o průmyslu a ekonomice, a své dvě minuty využil k dalšímu útoku na vysokou inflaci a ekonomickou situaci. Klimatická změna je čím dál významnějším tématem pro mnoho mladých voličů včetně republikánů, ale k nejvýznamnějším nepatří. Trump svým útěkem k ekonomice dokázal odvést pozornost jinam. Nechtěně mu k tomu nahrála sama Harrisová.

Závěrečné proslovy bez překvapení

Ve svém závěrečném prohlášení se Harrisová očekávaně snažila hlavně předestřít vizi budoucnosti. Také mluvila o své minulosti státní návladní. Mluvila o jednotě a příležitostech. Trump naopak svůj proslov věnoval téměř celý reakci na její slova a kritice jejího dosavadního působení v Bidenově administrativě. Efektní byl jeho řečnický dotaz, proč nic z toho, co plánuje, neudělala za dobu, kdy byla viceprezidentkou.

Opět předestřel obraz Spojených států jako selhávajícího státu, který je těsně před rozpadem, a jen on jej může zachránit. V americké kultuře je tento rétorický postup nazýván tzv. Jeremiáda. Jde o kombinaci strašení a naděje. Dá se říci, že závěrečné řeči tak nějak shrnovaly, jak debata vypadala. Jak Harrisová, tak Trump řekli to, co chtěli.