KOMENTÁŘ / Donald Trump sice kandiduje za Republikánskou stranu, ale mnozí republikáni mu nemohou přijít na jméno. Je to jen částečně jeho politickým programem. Z větší části se někteří jeho spolustraníci ohrazují proti způsobu jeho chování především s ohledem na jeho vztah k pravidlům, která už bezmála 250 let udržují americkou republiku v chodu. Už v roce 2020 se našlo asi 150 více či méně významných lidí z týmů posledních tří republikánských kandidátů na prezidenty. Letos se po zkušenosti s útokem na Kapitol jejich počet ještě rozšířil.

Fanoušci bývalého prezidenta sice jistě hned řeknou, že na názoru těchto lidí nezáleží a nebudou mít na voliče žádný vliv. Význam jejich prohlášení samozřejmě neradno přeceňovat, ale podle průzkumů nás nejspíš opět čekají těsné volby, v nichž mohou rozhodnout i desetinky procent v několika málo státech. Trump navíc o smíření s tou částí strany, která ho nemusí, nijak neusiluje.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Podpořím, i když programově nesouhlasím

Právě k těmto voličům se signatáři otevřeného dopisu obracejí. Tvrdí, že z exit pollů je zřejmé, že Bidena v roce 2020 do Bílého domu dostala právě podpora umírněných republikánů v klíčových státech. Vyzdvihují je jako „čestné tvrdě pracující Američany […] kteří upřednostnili svou zemi před svou stranou“. Odsuzují fakt, že se Trump pokusil i jejich vůli zvrátit mimo jiné i pomocí násilí.

Takzvaní přeběhlíci nejsou v americké politice ničím novým. Zajímavé ale je, že tentokrát nejsou motivování tím, že by se politický program jejich strany posunul. Naopak v dopise stojí, že mezi nimi a duem Harrisová-Walz je mnoho upřímných ideologických rozdílů. Nikdy by pro ně nehlasovali, kdyby alternativa nebyla ohrožením samotné podstaty amerického politického systému.

Poklonkování diktátorům a Projekt 2025

Významnou výjimku tvoří zahraniční politika a tzv. Projekt 2025. Autoři dopisu kritizují afinitu Trumpa a Vance k diktátorům různých odstínů po celém světě a naopak despekt, se kterým se chovají k americkým spojencům a prodemokratickým hnutím po celém světě. Jde sice o názor, který možná sdílí daleko více republikánů, ale zahraniční politika volby obvykle nerozhoduje.

Dále čtěte

Trumpovi jde pouze o vlastní zájmy. Spojené státy jsou připraveny na prezidentku Harrisovou, řekl Obama

Spojené státy jsou připraveny na prezidentku Kamalu Harrisovou, která bude pracovat pro všechny Američany, prohlásil v druhý den demokratického sjezdu…

Z pohledu amerického voliče je tak nejspíš závažnější kritika tzv. Projektu 2025. To je společensky velice konzervativní, ale z ústavního hlediska naopak revoluční plán na druhé Trumpovo funkční období. Republikánský kandidát se od něj distancuje, ale to až v okamžiku, kdy se ukázalo, jak nepopulární je. Krom změny ze sekulární společnosti na konzervativní křesťanskou prototeokracii je jádrem tohoto programu obsazení státní byrokracie Trumpovými věrnými. Jde o naprosté popření nezávislosti institucí.

„Konzervativní“ kontrarevoluce

To v dopise konstatují i jeho signatáři. Potíž je ale v tom, že současná republikánská strana pod Trumpem si konzervatismus vykládá velice zvláštním způsobem s důrazem na náboženství a společenské záležitosti. Otcové zakladatelé přitom cíleně pracovali na tom, aby organizované náboženství bylo od vlády oddělené, byť své názory a hodnoty nesporně opírali o svou vlastní víru. Tu ale považovali za osobní záležitost.

Stejně tak se obávali, aby se demokracie nezvrhla v tyranii prostřednictvím volebních uren. Také proto americké republice do vínku dali politický systém, který měl sice vyslyšet hlas lidu, ale zároveň se vyvarovat toho, aby ho ovládaly jeho vášně. To je mimo jiné důvod, proč se původně přímo volilo jen do Sněmovny reprezentantů a prezidenta volí sbor volitelů.

Instituce jsou přeci silné

Jenže současní konzervativci naopak výrazně napomáhají destrukci takového systému. Posledním velkým úderem bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež prezidentovi udělilo poměrně širokou imunitu před trestním stíháním v případě činů, které jsou spojené s jeho výkonem funkce. Všech šest konzervativních členů soudů hlasovalo pro, tři liberální proti.

Toto posvěcení spolu s ambiciózním plánem posílení vlivu prezidenta na chod dosud nezávislých institucí dle Projektu 2025 vyvolává silné obavy o to, jak by případné Trumpovo druhé volební období vypadalo. První Trumpův mandát neskončil popřením výsledků svobodných voleb jen díky jeho tehdejšímu viceprezidentovi Mikeu Pencovi. J. D. Vance už řekl, že on by podobné zábrany neměl.