Harvardova univerzita FOTO: Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.0
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
Odepření financování Harvardovy univerzity podle Reuters představuje novou úroveň sporu mezi federální vládou a americkými univerzitami. Trumpova administrativa již dříve zmrazila stovky milionů dolarů z federálního rozpočtu pro řadu univerzit a naléhá na tyto instituce, aby provedly politické a jiné změny ve svém fungování. Tvrdí, že tyto univerzity selhávají v boji proti antisemitismu.
S některými zadrženými zahraničními studenty, kteří se loni účastnili propalestinských demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, zahájily úřady řízení o vyhoštění a stovkám dalších studentů zrušily víza. Kroky vyvolaly obavy o svobodu projevu a akademické svobody ve Spojených státech.
Harvardova univerzita v pondělí odmítla požadavky, aby mimo jiné ukončila své programy na podporu rozmanitosti a přijala další opatření, která by podle ní potlačila intelektuální svobodu univerzity i studentů. Trumpova administrativa předtím pohrozila, že se pokud se univerzita požadavkům nepodřídí, federální financování jí zastaví.
Žádná vláda by neměla diktovat, co mohou soukromé univerzity vyučovat, koho mohou přijímat a zaměstnávat a jakým oborům se mohou věnovat.
Rektor Harvardovy univerzity Alan Garber ostře kritizoval kroky federální vlády, která tímto podle něj ohrožuje nezávislost vysokých škol. V dopise akademické obci uvedl, že pozastavení grantů ve výši 2,3 miliardy dolarů je reakcí na to, že Harvard odmítl splnit požadavky Bílého domu. Ty však podle něj překračují pravomoci vlády a porušují ústavní práva univerzity, včetně svobody slova.
Vyjmenoval, že administrativa mimo jiné požaduje audit názorů studentů a zaměstnanců, omezení vlivu určitých osob s ideologickými postoji nebo zásahy do výuky a přijímacího řízení. Harvard ovšem podle Garbera tyto požadavky nepřijme ani po pozastavení grantů, nadále bude hájit svou nezávislost a zároveň pokračovat v boji proti antisemitismu legálními a spravedlivými prostředky.
Harvard ze svého stanoviska neustoupí
„Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla diktovat, co mohou soukromé univerzity vyučovat, koho mohou přijímat a zaměstnávat a jakým oborům se mohou věnovat,“ prohlásil.
Ohrožení spolupráce s federální vládou může mít podle jeho slov negativní dopad nejen na výzkum, ale i na zdraví a bezpečnost milionů lidí po celém světě. „Svoboda myšlení a bádání je základem demokracie a naší práce. Tuto svobodu musíme chránit,“ zdůraznil Garber.
Podle amerického ministerstva školství však těmito slovy posílil přesvědčení, že na nejprestižnějších amerických univerzitách „financování z federálních prostředků není spojeno s povinností dodržovat zákony“.
