V Událostech komentářích v České televizi řekl bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, ale nečekal by, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese. Taky si myslí, že dnes je volba v rukou marketingových agentur. Nás může napadnout, jestli by Havel za takových poměrů někdy volby vyhrál.

Václav Havel byl zvolen nepřímo parlamentem. „Protože tehdy byla volba oběma komorami parlamentu, prezidentský kandidát si nemusel předcházet veřejnost, nemusel si hrát na politika, který slibuje veřejnosti to či ono. Dnes je to v rukou agentur, které vytvářejí politický marketing a pracují vzájemně proti sobě. A kandidáti jsou jenom tvářemi kampaní,“ říká Ladislav Špaček.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná kulaté výročí: Babiš 40 let estébákem

  Vzpomenete si, co jste dělali 11. listopadu 1982? Možná jste navštívili nový český film Jak svět přichází o básníky,…

To by asi chtělo trochu upřesnit. Kandidát je reálně existující člověk. Dílem agentur je jeho obraz. Naprostá většina lidí uchazeče o Hrad na vlastní oči nikdy neuvidí a žijí tak jen ze zprostředkovaných obrázků a vět. To se netýká jen prezidentských voleb, ale všech. Dost devastující vliv na kampaně měla od svého rozšíření televize. U nás to v počátcích toho média bylo jedno, protože tu desítky let žádné volby nebyly, ale ve Spojených státech amerických si všimli záhy, že je důležitější, jak politik „vypadá“, než co říká. Skvělé myšlenky přenášené rozhlasem najednou neměly takový dopad, když byl nešťastný mluvčí vidět.

T. G. Masaryk a Václav Havel se na Hrad dostali za mimořádných historických okolností. Pak už bylo jednodušší se tam udržet. Kdyby se ale vynořili dnes v normální kampani a jen se svou občanskou minulostí, aniž by někde za okny probíhal nějaký převrat, dovedeme si na facebooku, v řetězových e-mailech a Parlamentních listech představit tu záplavu zesměšňování. Nějaký profesůrek a chlápek od divadla, co ti mají společného s řízením státu? Ti jen kecají a nemakají, Americe posluhují, nemají vztah k obyčejným lidem. Kandidáti pražské kavárny. A jak se do toho zamotávají, když mají říct něco, co je přece každému se selským rozumem jasné.

Že mají agentury nějaký vliv, se nedá popřít. Když ale vidíme, co jsou schopné vyprodukovat, tak máme spíš podezření, že PR mágové svou genialitu přeceňují. Někdy jejich činnost připomíná sabotáž.

Přechod na přímou volbu byl nešťastný. Teď musíme přetrpět několik týdnů divadelních výjevů ve stylu „soudruh okresní tajemník navštívil sklárnu“ a „přítel lidu si umí uvařit čaj“. Věcný obsah se může na chvíli objevit v debatách, kde ale také půjde o předvedení hereckého výkonu. Dobré je na tom snad jen to, že podle nich bychom odhalili člověka, který se duševně složí před publikem, popřípadě úplného mimoně. To je jen negativní selekce.

Václav Havel by byl nejspíš stavem věci poněkud zarmoucen. Jeho jádro umělce a dramatika by z toho ale možná vytěžilo námět na nějakou hru.