Karel Havlíček (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Tvář ANO Karel Havlíček se chová jako účastník loupeživé vikingské výpravy, který si stěžuje, že po jejich nájezdu nepokračuje obnova spálených obcí dostatečně rychle.
„Proč vláda Petra Fialy utrpěla takový inflační debakl? Protože uvěřila svým marketingovým bludům o příčině růstu cen. Nezvládla boj s cenami energií, podcenila rozpočtová opatření a vsadila pouze na centrální banku. Přečtěte si, prosím, můj dnešní článek,“ vyzývá na twitteru úslužný dvořan Andreje Babiše.
Jak pan Havlíček nabízí nějaký produkt (s čímž má mnoho zkušeností, protože on vždycky něco rád nabízel), měl by potenciální zákazník zpozornět. Ale dobře, kdo má zájem, může si „myšlenky“ tváře ANO přečíst.
Jen namátkou perla, kterou pilná perlorodka zajímavých výroků Havlíček vypustil. Podle něj vláda Petra Fialy „sází na opatření centrální banky, která pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb“. Sázet se může v ruletě, činnosti nezávislé centrální banky vedené Babišovým koněm Alešem Michlem může jen přihlížet. Nechceme ani naznačovat, ale Agrofertu vysoká inflace vyhovuje.
„Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl či Tomáš Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus shodně tvrdí, že nikdo jiný než centrální banka nezodpovídá za udržení inflace na uzdě. ‚Hlavním důvodem, proč tady máme tak vysokou inflaci, je, že Česká národní banka už zhruba před rokem z nepochopitelných důvodů zcela zastavila cyklus zvedání sazeb navzdory rekordně vysoké inflaci,‘ uvedl Pfeiler. Podle Hampla ‚je to tak napsáno v legislativě, je to tak ekonomicky i fakticky‘. ‚Všechno ostatní jsou příběhy, které si různí hráči domýšlejí podle toho, jak jim vyhovují,‘ dodal,“ zaznělo letos na jaře také v debatě o příčinách současného stavu a o tom, kdo za to nese odpovědnost.
Pokud jde o příčiny inflace, vysvětluje se to kolem dokola. Tak třeba Jana Matesová na Seznam Zprávy je vidí v uvolněné fiskální politice (nalévání peněz do ekonomiky) v letech 2020 a 2021. Zároveň lidé v době proticovidových restrikcí méně utráceli své rostoucí úspory. Když se opatření uvolnila, nastala doba nákupů. Na trhu byl podle Matesové v té době ovšem nedostatek zboží, jehož výrobu opatření zbrzdila. Obchodníci toho využili ke zvýšení cen a ta situace trvala dlouho.
Za sdělením, že tu máme „určitá specifika českého trhu“ a že trh je „velmi koncentrovaný v oblasti distributorů potravin“, můžeme vidět konkrétní jména a víme, kdo to je. Nejde jen o počiny expremiéra (a producenta potravin) Andreje Babiše, ale jsme poznamenáni vlivem 90. let. U nás se trh vyvíjel jinak než v západních zemích. Vznikly tu v potravinářství nebo prvovýrobě velké podnikatelské skupiny se značnou tržní silou. To se to někomu hoduje, když mu bylo umožněno výhodně privatizovat.
Porovnávat míru inflace u nás a v jiných zemích je asi stejné, jako se kdysi porovnávaly statistiky případů covidu a vliv opatření. Samotná čísla nic nevysvětlují, jsou dobrá jen k tomu, abychom si kladli otázky. Český problém je strukturální. Tržní ekonomika funguje v principu, ale pokud jde o konkrétní případy, hraje tam roli pár dalších faktorů, jako jsou třeba monopoly, kartely, osobní vazby, které tržní prostředí deformují. Andrej Babiš a další náčelnící byznysu bažící po dotacích teď nevídaně zbohatli. V té samé době, kdy dost občanů musí stav peněženky bedlivě sledovat.
Současné vládě se dá vyčítat hodně věcí, ale dva základní problémy, totiž strukturální vady české ekonomiky a mizernou mezinárodní situaci, nezpůsobila. Stejně tak nemůže za tu obrovskou kouli na noze, kterou byl Babišem, Schillerovou a Hamáčkem způsobený deficit rozpočtu 420 miliard korun. Peníze utracené pod záminkou covidových opatření byly utraceny zbytečně a neproduktivně.
„Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu (rok 2021, pozn. red.) nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s bojem proti pandemii nemoci covid-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. To vedlo k rekordnímu finančnímu schodku, uvedl ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.“ (viz iRozhlas.cz)
Státní rozpočet ČR loni skončil schodkem 419,7 miliardy korun a státní dluh stoupl na rekordních 2,47 bilionu Kč. „Ačkoliv ČR v evropském srovnání patří stále mezi nejméně zadlužené země, tempo růstu státního dluhu v roce 2021 bylo třetí nejvyšší,“ upozorňuje NKÚ.
To je výsledek řádění vlády ANO za asistence ČSSD. Pustit takové lidi znovu k vládnutí by znamenalo dílo zkázy dovršit. Vláda Petra Fialy by si ovšem měla dát pozor, aby se nedopustila chyb, které by jí šlo vytýkat právem.
