Vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček si pochvaluje, jak vláda dobře pomáhá podnikatelům poškozeným koronakrizí. Odráží kritiku, stát prý pomáhá až příliš. Ministr vědomě lže, nebo žije zcela odtržený od reality. Na pomoc státu letos nedosáhnou ani mnohé větší firmy.

Dále čtěte

Babišův výsměch veřejnosti. Nominace zmocněnce Dzurilly na státní vyznamenání je provokace

Neschopnost vlády zvládnout jakoukoli anticovidovou operaci je do očí bijící. Poslední blamáží je start rezervačního systému na očkování pro seniory…

„Vy žijete v nereálném světě sociálních sítí a poslaneckých kanceláří, kde se prostě kritizuje. Ale podstatné jsou výsledky. Lidi nezajímají vaše sociální sítě a trapné poznámky, které tam každý den pálíte,“ odrážel Havlíček námitky předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové v nedělní Partii na Primě. V nereálném světě ovšem žije ministr průmyslu, obchodu a dopravy.

Podporujete až přespříliš

Vláda loni slibovala nalít do ekonomiky 1,2 bilionu korun. Nakonec z tohoto bombastického objemu přímé a nepřímé podpory a zvýhodněných úvěrů uplatnila sotva dvacet procent. Na skutečně účinnou státní podporu nedosáhly stovky tisíc zejména malých firem, část společností ani při devadesátiprocentním výpadku tržeb.

Dvojministr Karel Havlíček však není na pochybách, jak vláda bravurně pomáhá podnikatelské sféře. „U jednoho a půl milionu podnikatelů nám někdo propadne tím sítem, někdo zase dostane velmi dobrou porci. Někteří mají skutečně velmi dobrou podporu a vůbec si nestěžují. A jsou dokonce i někteří podnikatelé, kteří říkají: »Dáváte toho až přespříliš«,“ prohlásil pro portál Seznam Zprávy.

Havlíčkův svět spokojených podnikatelů (jak kterých) a živnostníků, kterým štědrá vláda údajně rozdává až příliš mnoho, je jen vylhaná virtuální realita. Cílem této propagandy je umlčet stále nespokojenější majitele firem, z nichž mnozí bojují o přežití a už deset měsíců jsou decimováni vládními zásahy s nejistými vyhlídkami do budoucna.

Podnikatelské odbory Radomila Bábka odhadují, že vládní opatření, chaos v řízení krize a diskriminace malých podnikatelů a živnostníků povedou k tomu, že zkrachuje či jinak skončí více než 30 procent malých firem a živnostníků. Především půjde o tradiční obory typu gastro, maloobchod, ubytování a další služby a kultura.

Strop veřejné podpory

S existenčními problémy se však nepotýkají jen malé firmy a živnostníci, z nichž 100 tisíc loni přerušilo podnikatelskou činnost (meziročně o 40 procent více). Opakované lockdowny postihují i mnohé střední a velké firmy a zvláště ty, které se netěší obvyklé podpoře státních dotačních programů.

Havlíček se neustále chvástá, kolik miliard pumpuje stát do ekonomiky, ale pomíjí, že drtivá část těchto programů jde z jednoho balíku peněz rozdělovaných EU. Z těchto prostředků jsou financovány například programy Covid Nájemné, Covid Gastro, Antivirus A Plus (podpora mzdových nákladů zaměstnanců) a další.

Tato pomoc je limitována maximální částkou 800 tisíc eur (21 milionů korun) na firmu. Na první pohled se to zdá být hodně, ale při bližším pohledu mnohé větší firmy se stovkami či tisíci zaměstnanců tratí, neboť ušlé tržby jsou mnohonásobně vyšší.

Státní podpora končí

Ještě větší problém pro nemalé množství středních a velkých firem spočívá v tom, že tuto částku vyčerpaly už v prosinci a na žádnou další pomoc letos nemají nárok. Tyto kompenzační programy totiž spadají do režimu veřejné podpory, která je v rámci EU kvůli ochraně hospodářské soutěže omezena.

Strop veřejné podpory byl loni na jaře kvůli epidemii covidu-19 zvýšen, nicméně větší firmy maximální částku vyčerpají velmi rychle. Nemluvě o tom, že stát jim často posílá tyto peníze s velkým zpožděním. Některým firmám přišly kompenzace za jarní lockdown až koncem roku, jiné stále čekají.

Ministr Havlíček tvrdí, že resort průmyslu a obchodu jedná s Evropskou unií o zdvojnásobení tohoto rámce, ale to firmám nestačí. Čas hraje proti nim a mnohé z nich se ocitají na hraně možností. Požadují proto, aby tyto covidové programy garantoval stát, dokud vláda (a pokud vůbec) nevyjedná s EU lepší podmínky.

Mezi nimi jsou firmy z holdingu Koh-i-noor, který zaměstnává 2500 lidí. O jeho problémech informuje portál Seznam Zprávy, jelikož narazil na unijní limit 800 tisíc eur. Holding přitom nevyrábí jen známé tužky, ale i zdravotnické potřeby, automobilové díly, vlastní stovku obchodů a několik hotelů.

Majitel Koh-i-nooru Vlastislav Bříza si stěžuje, že na nedostatečné státní pomoci jsou biti nejen živnostníci, ale i větší firmy. „Tato podpora se pro všechny firmy sčítá a stanovený strop nám aktuálně způsobuje velké problémy,“ říká. Dnes holding nesmí kvůli vyčerpání maximálního limitu čerpat covidové programy.

Nejde o veřejnou podporu

Web Hlídací pes zjistil, že do problému s veřejnou podporou uvrtala Babišova vláda domácí ekonomiku sama. České úřady zvolily tvrdší opatření, než jaká vyžadují evropská pravidla. Některé země si vyjednaly tento strop několikanásobně vyšší. Směrnice EU navíc uvádí, že pokud se odstraňují následky přírodních pohrom, kam lze napasovat pandemii covidu, nejde o veřejnou podporu. Babišova vláda zvolila nejméně výhodnou cestu poškozující větší firmy.

Dále čtěte

Tvrdé dopady krize. Loni přerušilo podnikání 100 tisíc živnostníků, státní podpora selhala

Podle zjištění poradenské společnosti Bisnode Dun & Bradstreet loni přerušilo podnikání téměř 100 tisíc živnostníků. Projevují se tak dopady koronavirové…

Příkladem jsou Lázně Jáchymov a Luhačovice, kterým loni kvůli restrikcím propadly tržby o 360 milionů korun. I když si firma problémy sama nezavinila, od státu už v rámci kompenzací nemůže letos spoléhat na další pomoc. I ona narazila na strop maximální veřejné podpory.

„800 tisíc eur vypadá jako obrovské číslo, ale v přepočtu na jednoho zaměstnance je to u nás méně, než dostali třeba OSVČ nebo pracovníci v kultuře. My máme 1200 zaměstnanců a těch 21 milionů odpovídá zhruba jen jedné polovině osobních nákladů na jeden měsíc,“ vysvětluje ředitel lázní Eduard Bláha.

Podobně je na tom síť obchodů se sportovními potřebami Sportisimo. Ta má jen v Česku 105 prodejen, v drtivé většině v pronajatých prostorách velkých nákupních center. Měsíčně jen na nájmech zaplatí přes dvacet milionů. Jenže firma narazila hned na dvojí limit – jeden český a jeden evropský.

Strop náhrad z programů Covid Nájemné I. a II. byl vždy maximálně 10 milionů korun. V součtu tedy za půl roku Sportisimo inkasovalo náhradu za nájemné 20 milionů (i když skutečná suma na pokrytí 50 procent nájemného by odpovídala 64 milionům). Tím se ale dostala na druhý limit – zmíněných cca 21 milionů korun pro maximální veřejnou podporu.

Je velký rozdíl mezi mediálními prohlášeními ministra Karla Havlíčka o státní pomoci ekonomice a reálným životem. O tom svědčí i skutečnost, že mnohé větší firmy od ledna nemají nárok na žádný z covidových programů. Nemluvě o tom, že pro mnohé malé firmy (například bez zaměstnanců) jsou tyto programy nevýhodné a nevyužitelné.

To ovšem „baronu Prášilovi“ Havlíčkovi nebrání do omrzení fabulovat, jak vláda skvěle podporuje domácí podnikatele.