Místopředseda vlády Karel Havlíček se snaží působit akčně a dynamicky. V televizních vystoupeních slibuje krizí poškozeným firmám stovky miliard, ale činy váznou za vodopádem slov. Pomoc státu je pomalá, naprosto nedostatečná a nehodí se pro každého.
Ekonomické dopady způsobené invazí čínského koronaviru a drastickými zásahy vlády jsou mimořádné. Mnozí podnikatelé mají zakázáno pracovat a jejich tržby klesají k nule. Celé sektory typu cestovního ruchu, hotelnictví či pohostinství byly téměř vypnuty. Krize ale zasahuje i velké firmy včetně klíčového automobilového průmyslu. Jsou uzavírány celé provozy a kvůli klesajícímu odbytu hrozí masivní propouštění.
Teprve následně se ukáže schopnost vlád minimalizovat škody způsobené krizovým řízením státu. Babišova vláda nezaváhala jen v přípravě testování a zajištění ochranných prostředků pro zdravotníky, sociální služby a další ohrožené skupiny obyvatel. Nyní zaostává i v řešení dopadů epidemie na ekonomiku. Vyhlásila sice bombastickou kampaň na podporu podnikání, ale podstatná je její forma a rychlost. U mnoha firem postižených výpadky výroby a propadajících se do druhotné platební neschopnosti se nehraje o měsíce, ale maximálně o týdny, než spadnou do existenčních problémů. Kdo rychle dává, dvakrát dává.
Bilion do ekonomiky
Jaká je domácí realita? Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček na tiskové konferenci 18. března oznámili mamutí pomoc podnikatelskému sektoru ve výši jednoho bilionu korun.
„100 miliard korun půjde do přímé podpory, na bankovní záruky 900 miliard,“ upřesnil Havlíček. Zárukami je myšleno ručení vlády za úvěry podniků u komerčních bank, které tak mají jistotu, že dostanou svoje peníze zpět. Později ministr odhadl, že v ekonomice bude do konce června chybět 600 až 700 miliard korun.
Havlíček vyhlásil jako vlajkovou loď vládní podpory poškozeným firmám bezúročné úvěry v programu COVID, poskytované přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). Jsou určeny pro malé a střední podniky do výše 15 milionů korun se splatností do dvou let bez poplatků a se státem dotovanými úroky. Mohou být využity na úhradu provozních nákladů, nikoli například na splátky jiných úvěrů.
Je to sebevražda
Havlíčkovy půjčky ovšem mají háčky. Mnozí malí podnikatelé si dobře rozmyslí, zda se v této kritické chvíli zadlužit, když nevědí, zda budou mít v budoucnu kvůli nejasné perspektivě na splátky. ČMZRB přitom požaduje ručení za úvěr tzv. blankosměnkou, což je stvrzení dluhu bez vyplněné částky. Tu si banka dopíše sama, pokud nebude dlužník schopen splácet, a je okamžitě vymahatelná soudně.
„Ručíte celým svým osobním majetkem za to, že to zvládnete a včas splatíte. Jako pomoc v nouzové situaci, která je v běhu, je to sebevražda,“ komentuje tento program majitel cestovní kanceláře Yacht-Wedding Petr Ulrich pro Hospodářské noviny. Kritizuje i požadavek banky na celkové vyčíslení škod, které nelze odhadnout vzhledem k nejasné délce trvání restrikcí.
Jiní podnikatelé se zase pozastavovali nad špatnou informovaností a složitostí žádosti o úvěr. Zájemci museli vyplňovat jedenáct detailních formulářů a už jen tento fakt mnohé odradil. Vyhodnocení žádostí přitom trvá deset dní. Babišův „superministr“ Havlíček, který často obsáhle hovoří o zjednodušování podmínek pro podnikání, se v praxi projevuje jako „superbyrokrat“.
Blamáž prvního kola
Přes tyto průvodní komplikace zájem o úvěry dramaticky převyšuje nabídku. Firmy ochotné riskovat potřebují peníze na pokrytí nákladů, aby přečkaly několik nejbližších měsíců výpadku tržeb.
Brzy se však ukázalo, že rozjezd Babišem a Havlíčkem barnumsky propagovaného projektu skončil blamáží. První kolo žádostí o bezúročné půjčky v programu COVID II, navazujícím na symbolickou „jedničku“, bylo vyčerpáno za tři hodiny. To vyvolalo ostrou kritiku nejen opozice, ale i podnikatelských svazů, protože vláda od nich situaci detailně zná.
Do prvního kola bylo vyčleněno pouhých 1,5 miliardy korun, což je zcela nesouměřitelné v porovnání s objemy, jakými šermuje ministr Havlíček. Uspělo tak jen 700 žádostí s průměrem 2,1 milionu korun na jeden úvěr, což je v porovnání se stovkami tisíc poškozených firem a živnostníků jen kapka v moři.
Havlíčkova reakce je bizarní. „Obratem jsem rozhodl o navýšení programu na pět miliard, odpoledne jsme opět rozjeli příjem žádostí a posilujeme počet pracovníků ČMZRB,“ oznámil ministr. To nedokázal odhadnout dřív? Nebylo by prospěšnější, kdyby se místo nekonečného zabíjení času na tiskových konferencích a televizních obrazovkách více věnoval svým resortům?
Druhé kolo bude uzavřeno až 20. dubna a znovu je určeno jen pro omezený okruh firem, které se k penězům po následném vyhodnocení žádostí dostanou nejdříve za měsíc. Proč těchto peněz není víc, když jen z evropských operačních programů může vláda bez jindy povinného spolufinancování čerpat 33 miliard korun? Neschovává si je pro někoho jiného?
Kdy budou uvolněny restrikce?
Nicméně platí, že trpělivost s takto diletantským přístupem ztrácejí i zástupci velkých firem, sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zveřejnili tzv. Velikonoční výzvu, ve které po vládě požadují jasný plán, na co se mají firmy připravit a jak jim stát pomůže, aby byly schopny přežít krizové období. Chválí zatím jen tzv. kurzarbeit, určený na příspěvky mezd pro zaměstnance ohrožené propouštěním.
„Chceme ještě před Velikonocemi jasně vědět, jaké jsou termíny a kdy budou současná restriktivní opatření uvolněna, aby se podniky mohly zase nadechnout,“ prohlásil jindy vůči vládě velmi konformní prezident svazu Jaroslav Hanák.
„Velkým podnikům ani malým provozovnám, kterým vypadly příjmy, nepomohou odklady plateb, ale potřebují okamžitou finanční pomoc. Jinak jim současná situace zlomí vaz,“ doplnil ho viceprezident Jan Rafaj.
Vláda by se měla poučit
Co to ukazuje? Premiér Babiš rád poučuje ostatní vlády, jak mají bojovat s virovou epidemií. Je to součást jeho marketingu, odvádějícího pozornost od vlastních problémů. V načasování a razanci některých kroků byla Česká republika skutečně v popředí, ale v něčem podle oponentů i z medicínského oboru přitvrdila až příliš.
Tento přístup si vynutí o to větší náklady na obnovu normálního života. Dalo by se očekávat, že v takovém případě bude mít vláda promyšlený následný rychlý a efektivní postup, jak podpořit ekonomiku, ale to se zatím neděje.
Zatímco v některých zemích, jako je Německo, Rakousko, Dánsko nebo Švédsko, už podnikatelé čerpají rychlou a štědřejší pomoc, u nás stále přes košatou vládní propagandu zadrhává. Už pověstně byrokratické nápady z dílny ministryně financí Aleny Schillerové musely být i několikrát zásadním způsobem korigovány. Její výřečný kolega Havlíček na tom není o moc líp.