KOMENTÁŘ / Karel Havlíček tvrdí, že ODS ztratila svou identitu. Výsledný konsolidační balíček prý není kompromis, jelikož se ztotožnila s nesourodou pětikoalicí. V roli politologa by možná působil věrohodněji, kdyby nebyl členem hnutí, které je jen marketingovým produktem Babišova impéria.

Místopředseda ANO komentoval ideovou konferenci ODS. Vytknul jí zvyšování daní nebo přijímání zelené doktríny z Evropské unie. „Je to ztráta identity v přímém přenosu,“ reaguje Havlíček.

Opozice má právo kritizovat vládní politiku, ale pokud pomineme, že je původcem rozpočtového marasmu, je otázka, jakou alternativu nabízí. Samozřejmě je možné nadále prosazovat populismus současného snižování daní, raketového zvyšování vládních výdajů a regulačních zásahů typu maďarského zastropování cen, ale to je letenka k řeckému státnímu bankrotu.

Dále čtěte

Ekonom Mojmír Hampl cení snahu brzdit zadlužování, Schillerovou nechápal

KOMENTÁŘ / Opozice a některé zájmové skupiny vládní ozdravný balíček kritizují, zatímco nevládní ekonomové většinou vítají změnu kurzu. Mezi nimi…

Dohoda na ozdravném balíčku je jistě kompromis, což je úděl všech koaličních vlád. Kompromisem bylo i vládnutí ANO s ČSSD, prezidentem Zemanem a komunisty.

Babiš prováděl socialistickou politiku, ustupoval partnerům v programových otázkách, vymlouval se přitom na sociální demokracii, ale nezodpovědné utrácení nakonec prodal jako svoje zásluhy. Havlíček do poslední chvíle prosazoval zájmy Rosatomu v dukovanském tendru a jako součást týmu ANO do krve bojoval za dotace Agrofertu, napadené evropským auditem.

Vyčítat konkurenci kompromisy a neplnění volebních slibů je tedy sice legitimní, ale v roce 2021 nikdo nepočítal s ruskou agresí, energetickou krizí a rozjíždějící se inflací, kterou Babišova vláda ignorovala. Naopak přitápěla pod kotel předvolebními dárečky.

Pokud její nástupci po deseti letech rozmařilého žití nad poměry brzdí tempo zadlužování, je to jedna z identit, kterou postrádá Havlíček. Stejně jako prozápadní orientace a silná transatlantická vazba, což jsou pro ANO, usilující o hlasy proruských radikálů, jen vágní floskule.

Kde je identita ANO?

Jestliže Havlíček mistruje identitu ostatních, nabízí se připomínka, koho a co zastupuje on i jeho spolustraníci. ANO vzniklo v roce 2011 jako „protikorupční“ hnutí vymezující se proti Palermu tradičních stran. Tedy i proti ČSSD, která jeho zakladateli Andreji Babišovi umožnila expanzi podnikání.

Tehdy druhý nejbohatší muž v zemi původně do politiky vstoupit nechtěl, ale posledním impulsem bylo podle jeho slov vyjádření Václava Klause, že na tom nejsme s korupcí tak špatně. Dnes Babiš s Klausem přátelsky pózují na Orbánově konferenci v Budapešti. Našli k sobě cestu i společného nepřítele ⁠– Fialovu vládu, a bývalá nevraživost je zapomenuta.

Dále čtěte

Dokonalá parodie aneb Jak Orbán s Babišem a Okamurou bojují za svobodný svět

KOMENTÁŘ / Viktor Orbán označil účastníky konzervativní konference v Budapešti, mezi něž patřili i Andrej Babiš a SPD, za ochránce svobodného…

Nevyřčeným důvodem vstupu Babiše do politiky byly podle kuloárových zpráv ekonomické problémy jeho impéria. Po nástupu pravicových vlád ztratilo klientelistické vazby na státní správu, přičemž přelomem byl rok 2010 a globální krize.

Babiš se od počátku tváří, že není politik, a tudíž nemá ani ukotvený politický program. Zájmy státu podřizoval zájmům svých firem za cenu marketingového populismu. Řídil se průzkumy mínění svých skalních voličů, což mu umožňovalo pružně měnit role.

Zpočátku se stylizoval do role manažera, který bude řídit stát jako firmu. To skutečně dokázal. Kromě dvojnásobného nárůstu dotací pro Agrofert si zajistil jen v letech 2014–2018 investiční pobídky za dvě miliardy korun.

V předchozím období v letech 2010–2013 Agrofert obdržel jedinou investiční pobídku za 54 milionů korun. Na takový diskomfort nebyl oligarcha zvyklý. A pořád není jasné, jakou souvislost s pádem tehdejší vlády měly jeho kontakty na Roberta Šlachtu z ÚOOZ.

Od Havla k Orbánovi

Hnutí ANO funguje ⁠– podobně jako před ním Věci veřejné Víta Bárty ⁠– jako podnikatelský projekt svého zakladatele a mecenáše Andreje Babiše.

Dlouho zcela pomíjelo zahraniční politiku. Šéf ANO na dotaz, co si myslí o expanzivní politice Vladimira Putina po anexi Krymu, dlouho odpovídal, že „to neřeší“. V únoru 2015 se do věci vložil europoslanec Pavel Telička a ANO se začalo marketingově spojovat s příklonem k prozápadní a protiruské politice Václava Havla, tehdy protipólu počínání Miloše Zemana.

Dále čtěte

Havlíčkův aprílový žert. ANO nemá s konzervatismem nic společného

Úporná snaha hnutí ANO najít po dvanácti letech existence hodnotové ukotvení dosahuje tragikomických rozměrů. Karel Havlíček nyní vyrukoval s teorií,…

Navázání na Havlův odkaz Babišovi dlouho nevydrželo. Telička byl eliminován a ANO se naopak přimklo k prezidentově pojetí. K Rusku byl Babiš smířlivý a EU dodnes tvrdě kritizuje, ačkoli je největším příjemcem unijních dotací.

Babišovi nedělá problém měnit názory jako košile. Před volbami tvrdil, že je schopen ušetřit 200 miliard korun, později přiznal, že jen „plácal a střílel od boku“. V únoru 2014 prohlásil, že nemá problém s přijetím eura, aby o rok později otočil a podmínil ho schválením referenda.

Hlasoval pro zrušení poplatků ve zdravotnictví, což později hodnotil jako špatné rozhodnutí, stejně jako zrušení druhého penzijního pilíře. Sliboval důchodovou reformu, uvažoval o prodloužení penzijního věku na 67 let, ale nakonec z toho vycouval a podobné záměry dnes kritizuje.

Babišovi nedělalo problém na evropské půdě odsouhlasit Havlíčkem zmíněné zelené doktríny Green Dealu, a dnes je napadá, stejně jako své nástupce ve vládě, kteří už naskočili do rozjetého vlaku. Nedělá mu žádný problém prohlašovat se za „hrdého populistu“, a zároveň si hrát na údajného konzervativce.

Hnutí ANO nikdy žádnou identitu nemělo, kromě důsledné obhajoby zájmů svého majitele.