Vláda prohlašuje, že nalije do paralyzované ekonomiky bilion korun. Drtivá většina těchto prostředků má jít na státní podporu úvěrů podnikatelům v programech COVID ministra Karla Havlíčka. Hodně je propaguje, ale většina malých firem na ně nedosáhne, nefungují a peníze na účty zatím nepřicházejí.
Babišův kabinet vyhlásil 12. března stav nouze a oznámil celou sadu protipandemických nařízení, jimiž prakticky ochromil život v zemi. Stovky tisíc firem a živnostníků přišlo ze dne na den o tržby, ale musí platit odvody a provozní náklady. Tento stav se mnohým protáhne na tři měsíce, některým i déle. Mnozí se už otevření své provozovny nedočkají, protože kvůli nejisté budoucnosti raději skončí.
Kde je Babišových tisíc miliard?
Dne 18. března představili premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pompézní plán pomoci krizí postiženým podnikatelům. Oba hovoří o obří sumě bilionu korun, jenže to je virtuální realita.
„100 miliard půjde do přímé podpory, na bankovní záruky 900 miliard,“ upřesnil Havlíček. Zárukami stát ručí za úvěry žadatelů u komerčních bank, které tak mají větší jistotu, že o peníze nepřijdou. Je to spíše vyztužení bankovního sektoru než pomoc podnikatelům.
Havlíčkovým hlavním mediálním tahákem jsou úvěrové programy COVID připravené ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jsou rozložené do několika fází. První vlny COVID I a COVID II jsou určeny na úhradu provozních nákladů malých a středních podniků. Jenže jak se ukazuje, zdaleka nenaplňují očekávání a neodpovídají barvotiskové vládní propagandě.
COVID je pomalý, složitý a nefunkční
„COVID je jako yetti. Hodně se o něm na tiskových konferencích mluví, ale nikdo ho v praxi zatím neviděl. Pomalý, nepružný, zkostnatělý, administrativně náročný, prostě nefunkční,“ shrnul Havlíčkův projekt Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců.
Stěžují si i podnikatelské asociace. Vadí jim nepřesně uváděné a někdy nesmyslné požadavky v žádosti, složité formuláře, dlouhé čekání na vyjádření úřadů, nulová zpětná vazba a nesrovnatelně nižší objem podpory v porovnání s okolními zeměmi.
Podnikatelé potřebují jednoduchou a rychlou pomoc, nikoli prodlužování nejistoty. Mnohé odradily „sebevražedné“ podmínky, jelikož musí ručit svým majetkem při nejasném výhledu, zda budou schopni půjčky splácet.
Schváleno 12 procent žádostí
Teprve po měsíci vychází najevo, že Českomoravská záruční a rozvojová banka stihla vyhodnotit jen polovinu z 3200 žádostí o bezúročné úvěry v první vlně programu COVID I, uzavřené už 20. března. Drtivou většinu zamítla kvůli nedodržení podmínek. Schválila jich zatím jen 200 (12 procent) v celkovém objemu jedné miliardy korun, což je jen nicotná kapka v moři.
Nejasno je i ve druhé fázi programu COVID II. Do prvního kola bylo vyčleněno pouhých 1,5 miliardy korun, které byly vyčerpány za několik hodin. Teprve poté byl program navýšen na pět miliard. Banka obdržela 5900 žádostí o úvěry s částečně dotovanými úroky a osmdesátiprocentní státní zárukou. Jelikož hodnocení stále probíhá, není zatím známo, s jakým výsledkem.
Podmínky jsou však rovněž striktní a pro mnohé podnikatele nedosažitelné. Na úvěry nedosáhnou firmy, které dluží peníze svým zaměstnancům nebo státu. Tím je vláda nutí tyto závazky předem uhradit, aby je vzápětí nahradila garancí půjčky.
Hrozí dominový efekt krachů
Peníze na účty žadatelům zatím nepřicházejí. Mnohým hrozí dominový efekt druhotné platební neschopnosti, která je může v blízké době vehnat do insolvence. O chabém objemu této podpory svědčí odhadované ztráty jenom v cestovním ruchu. Jen do konce dubna dosáhnou zhruba 75 miliard korun.
Lepší perspektivu nenabízí ani další program COVID Praha, do kterého je vyčleněno 600 milionů korun pro poškozené pražské firmy. Jak ovšem zjistil server Podnikatel, oproti programu COVID II obsahuje jednu změnu, která způsobí, že mnoho firem na státní záruky úvěru u komerčních bank nedosáhne.
Aby žadatelé splnili podmínky, musí mít u banky předem schválený úvěr. Tím je řada z nich vyřazena ze hry. Schvalování úvěrů trvá standardně několik týdnů a do startu výzvy to už nestihnou. Na záruky tak bezpečněji dosáhnou jen ti, kteří mají úvěry schválené z dřívější doby. I tak je to znovu jen zlomek skutečné potřeby.
Stát se na malé firmy vykašlal
Nad příběhy podnikatelů, kteří nedosáhli na Havlíčkův úvěr v programech COVID, zůstává leckdy rozum stát. „Psal mi jeden podnikatel, který měl dobře našlápnutou firmu s třiceti pracovníky, která dodává materiál do zahraničí. Kvůli vysokým investicím mají účetní ztrátu. Přitom za loňský rok byli v plusu a nejsou nijak zadlužení. Přesto byli zamítnuti bez dalšího vysvětlení,“ popsal předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Dalším příkladem je podnikatelka Alena Hrudková provozující v Kladně restauraci Zanzibar. „Podnik jsem vloni po rozsáhlé rekonstrukci otevřela a rozhodně jsem neměla možnost si v prvním roce provozu vytvořit ani nejmenší finanční rezervu. 13. března jsem musela zavřít a po zaplacení mezd zaměstnancům mi na účtu zbylo 95 korun.“
Rázem přišla o všechny tržby, a jak sama říká, „uvěřila vládě a jejím slibům o pomoci“. Rozhodla se požádat o úvěr v rámci programu COVID. Neuspěla však ani v jedné vlně, aniž jí přišlo zdůvodnění. Proto jí nezbylo nic jiného, než si vzít překlenovací úvěr za standardních komerčních podmínek.
„Stát se na firmy úplně vykašlal a snaží se jim zavřít ústa tím, že jim rádoby pomůže. Taková pomoc je však jenom pouhým gestem vůči voličům vládních stran, pro firmy je k ničemu,“ komentuje senátor a daňový poradce Tomáš Goláň. „Vláda tak svou neschopnost přenáší na soukromý sektor, aby si se vzniklou situací poradil sám.“
Nezbývá než dodat, že přístup české vlády se diametrálně liší od evropských zemí (Německo, Rakousko, Švýcarsko…), kde jsou peníze zaslány na účty poškozených podnikatelů do jednoho dne. Z toho se suverénně mnohomluvný ministr Havlíček nevymluví.