Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček prožívá složité období. Po selhání jeho úvěrových programů zažívá tuzemská železnice nezvyklou sérii mimořádných událostí. Je jen dalším dokladem, že ministři ANO resort dopravy nezvládají.
Babišovo hnutí, které slibovalo nástup odborníků do státní správy, má ministerstvo dopravy v nepřetržitém držení šest a půl roku. S přehledem nejdéle ze všech politických stran za poslední dvacetiletí. Ačkoli měli čtyři ministři ANO (Antonín Prachař, Dan Ťok, Vladimír Kremlík a Karel Havlíček) dostatek času se předvést, jejich výsledky jsou žalostné. Nemohou se přitom donekonečna odvolávat na minulost.
Nejlépe fungovala inzerce pro Mafru
Prachař s Kremlíkem byli ve funkci příliš krátkou dobu na to, aby byly jejich výkony objektivně měřitelné. Ťok byl ve funkci naopak nejdéle ze všech ministrů dopravy.
To se odrazilo ve stagnaci resortu, pochybně vedeném mýtném tendru, jehož okolnosti dodnes kvůli samozvanému angažmá „stínového ministra“ Jaroslava Faltýnka vyšetřuje policie, zaostáváním výstavby infrastruktury a tragikomickým Ťokovým extempore se sněhovou kalamitou na dálnici D1.
To vše bylo korunováno rekordní inzercí Českých drah v médiích vydavatelství Mafra vlastněných premiérem Babišem ve výši 112 milionů korun v letech 2015 až 2019. To je nejviditelnější „úspěch“ konglomerátu ANO po celou dobu správy jeho léna v dopravě.
Nezvyklá koncentrace karambolů
Fungování Českých drah se nyní znovu dostává do povědomí nezvyklou sérií karambolů a mimořádných událostí na železničních tratích v průběhu posledního týdne. Na jejím počátku byla nejtragičtější nehoda na Karlovarsku. V nepřehledném zalesněném úseku se čelně srazily dva vlaky, které se měly křížit na nádraží v Perninku. Při nehodě zemřeli dva lidé a dalších 24 cestujících bylo zraněno.
Další incident se odehrál o tři dny později na trati mezi Prahou a Kolínem v Praze-Běchovicích. Osobní vlak bez cestujících narazil do stojícího rychlíku poté, co byl omezen provoz kvůli sražení člověka projíždějícím pendolinem. Několik vagonů osobního vlaku vykolejilo a nikdo se nezranil patrně jen proto, že rychlíková souprava byla odbrzděná a připravovala se k odjezdu.
Tragické následky měl karambol na stejné trati u Českého Brodu, kde osobní vlak zezadu narazil do poštovního nákladního expresu. Zemřel při něm strojvůdce, který na stejném místě před třemi lety pohotovou reakcí zabránil jinému železničnímu neštěstí.
Zatím poslední vážnější nehodou bylo vykolejení dalšího vlaku na Chrudimsku při vjezdu do stanice Medlešice. Tato nehoda by patrně mediálně zapadla, kdyby nebyla součástí smutné a nekonečné série.
Jen špička ledovce
Jak ovšem upozornil specializovaný server Zdopravy, pět mediálně nejviditelnějších incidentů posledních dnů je jen špičkou ledovce. Nezvyklou sérii mimořádných událostí prokazují i další případy. V den, kdy se srazily vlaky u Českého Brodu, došlo k dalším dvěma projetím návěstí Stůj v rozmezí třinácti hodin. Předpisy porušily naštěstí bez následků rychlík Arrivy z Tanvaldu do Prahy v odbočce Skály a osobní vlak Českých drah na Ostravsku.
Nepříznivou bilanci posledního týdne završil střet automobilu s vlakem na přejezdu na trati Velké Opatovice – Skalice nad Svitavou. Nikdo nebyl zraněn, vlak ale vykolejil.
Koncentrace železničních nehod v krátkém časovém úseku je sice mimořádná, ale podobné excesy nejsou ojedinělé. Za celé první pololetí Drážní inspekce evidovala 76 případů projetí návěstí Stůj, v posledních dnech ovšem výrazně zhoustly. Co je však zejména znepokojující, počet incidentů na tuzemských tratích po dobu nadvlády ANO stále roste, od roku 2015 stoupl o 15 procent.
Čas pro novou komisi?
Nepříznivá série nemůže být jen „shoda náhod“, jak tvrdí ministr Karel Havlíček, který zareagoval stylem jemu vlastním. Řídí se osvědčeným heslem – když si nevíš rady, založ komisi. To také bleskově učinil a oznámil nalití miliard do zabezpečení železničních tratí. Neopomněl zdůraznit, že nejde o systémový problém, ale o selhání lidského faktoru.
To jsou ovšem jen vnější projevy krizové komunikace, když Babišův kabinet hasí požár, což není ojedinělý průvodní jev jeho vládnutí. V tomto případě si nestíhající dvojministr všiml dlouhodobě doutnajících problémů na železnici bohužel až po tragických neštěstích. Sám se usvědčil tím, že kdyby měl vývoj pod kontrolou a fungovaly standardní mechanismy, nemusel by zakládat novou komisi.
Havlíčkovo přehazování odpovědnosti na selhání lidí, jelikož systém je prý v pořádku, je nehorázné. Problém je mnohem širší a podobných kiksů je příliš mnoho. Chybějí peníze na údržbu a zabezpečení tratí, přičemž stoupá hustota provozu (i díky populistickým slevám na jízdné – na ty peníze jsou) a strojvůdci jsou přetíženi. Jejich povolání se stává rizikovým.
Přetížený superministr
Přetížený je i samotný superministr Havlíček, který v rámci vládní propagandy rád používá superlativy (největší, rekordní, okamžitý…). Sedí v čele dvou resortů, tváří se, že je zvládne levou zadní, ale některými rekordy se chlubit nebude. Ve skutečnosti dobře nezvládá ani jeden.
V roli ministra dopravy věnuje největší pozornost záchraně krachujících aerolinek Smartwings Babišova kamaráda a sympatizanta Jiřího Šimáněho.
V roli ministra průmyslu a obchodu se kromě sáhodlouhého a planého řečnění v médiích nejviditelněji zapsal nepružným a pomalým projektem státem garantovaných úvěrů COVID, přestože je sám označil za největší v historii České republiky. Tyto programy se jako Havlíčkem propagovaná největší pomoc krizí poškozeným firmám nepovedly nejen podle mínění podnikatelských asociací, ale i kolegyně ve vládě Aleny Schillerové.
Havlíček se ovšem vyznačuje mimořádnou loajalitou vůči premiérovi, který je podobně nastavený vršením bezobsažných frází a nereálných slibů. Kdyby nesmyslný experiment dvojministrování okamžitě ukončil a z obou funkcí odešel už včera, bylo by pozdě.