Sněmovna schválila ve středu novelu zákona o zdravotních službách, která zřídí mimo jiné registr hrazených zdravotních služeb a rozšíří další databáze. Zastánci normy mluví o tom, že předloha zprůhlední zdravotnictví a umožní zavést plnohodnotný systém hodnocení kvality péče. Kritici naopak pochybují o ochraně dat. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka neprosadil zamítnutí předlohy, která nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Normu nakonec podpořilo 140 ze 179 přítomných poslanců. Proti hlasovalo 35 poslanců TOP 09 a ODS a poslanec Hovorka.

Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) označil registr hrazených služeb za „Velkého bratra“. Uchovávání rodných čísel pacientů není podle něj pro účely registru potřeba. Podle Ludvíka Hovorky je předloha dokonce v rozporu s ústavou. „Není možné posoudit ochranu osobních údajů,“ řekl. Rovněž poslanec, lékař a bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) mluví o prolomení ochrany osobních údajů, které naruší integritu jednotlivců.

Podle opoziční TOP 09 je vznik další databáze v současné době mimořádně citlivý i proto, že vláda plánuje prohlubování dohledu státu nad občany v oblasti soukromé (chystaný registr sportovců, větší otevření registru zbrojních průkazů nebo návrhy na prolomení nedotknutelnosti obydlí při podezření na neekologické vytápění), a také ekonomické (registr bankovních účtů nebo elektronická evidence tržeb). „Je proto potřeba mít stále na mysli, že naše ústava využívání „Velkého bratra“ nepreferuje, a pokud ano, tak opravdu jen z důvodů, kdy je potlačení práva na ochranu soukromí zcela nezbytné,“ míní místopředseda TOP 09 Leoš Heger.

Podívejte se na video z tiskové konference TOP 09:

„Resort obhajuje vznik gigantické databáze potřebou detailní znalosti všech prováděných zdravotních výkonů a hledání možných úspor. S cílem lze souhlasit, ovšem vznik registru v tomto rozsahu bez pilotní studie považuji za příliš riskantní. I když se to bohužel neděje, mohlo by si ministerstvo řadu ukazatelů o dostupnosti, kvalitě, bezpečí a úhradách péče vyžádat od zdravotních pojišťoven již dnes a v některých případech by mohlo pracovat i samo, s daty bez rodných čísel,“ říká exministr zdravotnictví Leoš Heger. Zákon je podle něj v této podobě nepřijatelný.

Problémem je podle něj masivní sběr neanonymizovaných dat. „Z podkladů, kterých se nám z ministerstva dostalo, si dovedu představit, že by se v první chvíli pracovalo s daty od statisticky reprezentativního vzorku pacientů například Včeobecné zdravotní pojišťovny, která by data zpracovala na základě požadavků resortu, respektive Ústavu pro zdravotní informace a statistiku ČR (ÚZIS),“ vysvětluje Heger.

Jak dodává, ústav by v dalších analýzách pokračoval jen s daty bez přímé identifikace pacienta a propojoval by je s ekonomickými a jinými údaji z dalších svých zdrojů. „Další možností je pracovat pouze s daty těch pacientů, kteří pro takový postup poskytnou písemný souhlas. Takto to stejně bude v budoucnu nezbytné, budeme-li chtít rozhýbat problém sdílení elektronické dokumentace pacienta mezi jeho ošetřujícími lékaři,“ uvedl Heger.

Pro TOP 09 by bylo přijatelné, pokud by novela zákona řešila pouze navrhované změny úprav stávajících klinických registrů. K otázce dalšího plošného zpracování dat je podle strany nutné dopracovat další možná řešení či předložit přesvědčivější argumenty o nezbytnosti obří databáze zdravotních služeb.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se už dřív proti kritice a pochybám ohradil. Podle něj zřejmě někomu vadí, že bude do zdravotnictví vidět. Nebude se prý sbírat větší objem údajů než nyní a systém jejich zabezpečení bude robustní. Němeček tvrdí, že předloha je jedním ze základních kamenů změn ve zdravotnictví.

Novela také zřizuje Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Do Národního registru hrazených zdravotních služeb budou pojišťovny posílat údaje například o poskytnuté péči, pacientovi i úhradách z veřejného pojištění. Údaje z registrů mají podle ministerstva přispět ke zkvalitnění zdravotní péče a ke zpřesnění stanovování úhrad. Odpadne prý také administrativa a díky registrům bude možné zrušit řadu statistických zjišťování. Novela jasně stanoví, že registry budou spadat pod Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Vznikne rovněž nový neveřejný registr zdravotníků. Původní databáze zanikla před třemi lety kvůli nálezu Ústavního soudu. Neveřejností by se mělo vyhovět námitce soudu, který ji zrušil zejména kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotníků. Podle ministerstva zdravotnictví je bez registru obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro lidi nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity.