Donald Trump a jeho tým teď vycítili krev, píše komentátor deníku The Telegraph Simon Heffer. Příčinou je vyšetřování FBI, které se týká úniků z e-mailů Hillary Clintonové. Clintonová používala svůj soukromý e-mail i pro posílání utajovaných informací. Pár dní před prezidentskými volbami mají demokraté kandidáta, jehož problémy by nemusely skončit ani zvolením a mohly by dojít až k soudu a skončit dokonce i uvězněním. Trump mluví o zločinu a o tom, že Hillary stoprocentně porušila zákon. Objevují se spekulace, že proniknutí do jejího e-mailu mohlo vést teroristy k vysledování pohybu čtyř amerických diplomatů, kteří byli zabiti davem v libyjském Benghází.
Trump sám musí bojovat s tím, že se na veřejnosti objevily záznamy jeho nechutných výroků o ženách a objevují se také ženy – důvěryhodné v různé míře – které ho obviňují ze sexuálního obtěžování. Průzkumy veřejného mínění ukázaly zmenšování náskoku Clintonov před Trumpem, byť je tento rozdíl stále ještě významný. Podle pátečního průzkumu zaostává Trump o pět bodů. Riziko není v tom, že by snad voliči Clintonové hlasovali pro Trumpa, ale že nepřijdou volit ti, co by dali hlas Bernie Sandersovi, kdyby nominaci dostal on. Znovuotevření případu ze strany FBI dodává Trumpovi novou energii, protože může těžit z nejistoty, jaká zavládne v hlavách voličů.
Jak píše Simon Heffer v The Telegraph, James Comey, ředitel FBI, by vyšetřování neotvíral, zvláště ne tak těsně před volbami, ale čelil hrozbám některých svých spolupracovníků, že pokud se nezačne znova vyšetřovat, tak odstoupí, protože důkazy o porušování předpisů jsou silné. Comey by tak podle komentátora podepsal svůj rozsudek smrti, kdyby znovu vyšetřování nezahájil. Demokraté samozřejmě říkají, že jako bývalý republikánský příznivec prostě jen plní Trumpovy příkazy. Vzhledem k tomu, že je v republikánském vedení vůči Trumpovi značná nechuť, není ale jasné, proč by mu měl ředitel FBI vycházet vstříc.
Výsledky průzkumů se začaly pro Clintonovou zhoršovat ještě před těmito událostmi. Ukazuje se, že pojistné na Obamacare, tedy reformě zdravotnictví zavedené Barackem Obamou od roku 2014, bude muset strmě stoupat, což znamená dopad na demokratické voliče, o kterých se soudilo, že z něho budou mít největší prospěch. Tento stín dopadá také na demokratku Clintonovou. Kromě toho se spekuluje o tom, jaké výhody mají ze systému charitativní fondy Clintonových. Rovněž vystoupení kandidátky v televizních debatách s Trumpem se nepovažují za úplně přesvědčivá a tak někteří komentátoři soudí, že Hillary nevykazuje moc silné charisma.
Zatím mohla hodně těžit z toho, že se Trump chová hrubě, jeho politika je v některých ohledech podivná (plot na hranicích s Mexikem, zákaz vstupu muslimů do USA, obrana protekcionismu). Dost voličů si odcizil útoky na ženy a menšiny. Jeho vlastní strana je ve vztahu k němu rozdělena.
Tomu věnovala media velkou pozornost, tak se poněkud zakrylo, jak je Clintonová v různých vrstvách společnosti neoblíbená. Bernie Sanders jí podporu neposkytuje a části veřejnosti se nelíbí ani její vazby na různé boháče, jejichž zisky nesnesou vždycky přísnou kontrolu. Nakonec se může ukázat, že její náskok je křehký a že i když zvítězí, nemusí to být konec jejích problémů.
Představa prezidenta spojených států za mřížemi je pochopitelně poněkud bizarní, na něco takového jsme zvyklí spíše v Latinské Americe nebo v Jižní Koreji. Trestní stíhání hrozilo i prezidentu Richardu Nixonovi za účast na aféře Watergate, nakonec mu ale jeho nástupce Gerald Ford udělil milost. Veřejný odpor vůči této milosti se považuje za jednu z možných příčin Fordova nezvolení v roce 1976.
