Senátor Marek Hilšer potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentské volby, podepsalo mu ji 14 senátorů. Za svou metu ve volbách kandidát, který před pěti lety skončil na pátém místě, označil vítězství. Voliče chce oslovit například otázkou řešení problematiky exekucí, energetiky nebo politického lobbování. Hilšer to řekl na pondělní tiskové konferenci.
Hilšer poznamenal, že jistotu senátorských podpisů měl už loni. Pokoušel se sehnat i podpisy občanů, nemá jich ale dostatečných 50 000. Uvedl, že nechtěl investovat miliony do sběru podpisů. Někteří kandidáti totiž za získané podpisy platili.
Přesvědčit se mu podařilo více než 14 senátorů, některé ale vyřadil, protože jim mezitím skončil mandát. O jednom Hilšer ví, že podepsal kandidaturu i jinému uchazeči. Novinářům řekl, že mezi podepsanými jsou třeba Adéla Šípová (Piráti), bývalý protikandidát Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN).
Do kampaně chce investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Odmítá vysoké dary ze soukromého sektoru. Uvedl, že prezident musí na prvním místě hájit veřejný zájem a nebýt v žádném podezření, že je hříčkou lobbistů a klientelistických vazeb.
„Chceme-li udržet demokracii a zamezit dalšímu tříštění společnosti, musíme změnit politickou kulturu v naší zemi. Především musíme zabránit privatizaci funkce prezidenta, o což se snaží různé mocensko-ekonomické skupiny,“ řekl.
Poznamenal, že jeho kampaň není marketingově promyšlená, ale „dělaná od srdce s nízkými prostředky“. Oproti předchozí volbě má kolem sebe i malý tým, který je placen. Během následující kampaně se chce věnovat především debatám s občany a účastnit se diskusí s ostatními kandidáty. Zaplatí si i reklamu na sociálních sítích.
V kampani se chce věnovat třeba otázkám exekucí. Řekl, že prezident by se měl zastat lidí, kteří do dluhové pasti spadli kvůli promyšlené spolupráci politiků a různých zájmových skupin. Věnovat se chce i otázkám energetiky nebo lobbingu.
Hilšer se na novinářský dotaz vyjádřil i ke komunistické minulosti některých kandidátů. Rozhodnout podle něj mají občané, záležitost označil za otázku svědomí. „Prezident s jakoukoli minulostí, která může být zpochybnitelná, může být zranitelný,“ poznamenal. Dodal, že svědomí nikoho nechce posuzovat, protože sám kvůli věku nebyl postaven před rozhodování, zda před revolucí do KSČ vstoupit.
Do prezidentské volby se dosud přihlásili například senátor Pavel Fischer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, poslanec SPD Jaroslav Bašta a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. S podpisy občanů se k nim dnes připojí generál Petr Pavel a v úterý podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček, kandidaturu v úterý podá i odborový předák Josef Středula.