Když jde o prezidentské volby, málokomu Američané věří tak jako profesoru Allanu Lichtmanovi. Ten od roku 1984 správně předpověděl téměř všechny vítěze boje o Bílý dům. I když je mírným favoritem republikánský kandidát Donald Trump, Lichtman má jiný názor. Už na začátku září prohlásil, že uspěje demokratka Kamala Harrisová. Svou předpověď zopakoval i v minulém týdnu.
„Demokraté si udrží Bílý dům a prezidentkou Spojených států se stane Kamala Harrisová,“ řekl v zářijovém rozhovoru pro list The New York Times americký profesor a historik Allan Lichtman, který od roku 1973 vyučuje na univerzitě ve Washingtonu. Minulý týden v živém vysílání na svém YouTube kanálu vzkázal, že svůj názor nezměnil. „Za svou předpovědí si stojím. Nemyslím si, že bych se mýlil. Ale jsem člověk a každý člověk se může mýlit,“ prohlásil Lichtman.
Americký profesor ve svých predikcích vychází z modelu s názvem „13 klíčů k Bílému domu“, který v roce 1981 sám vytvořil. Na jeho vývoji spolupracoval s ruským matematikem a seismologem Vladimirem Keilis-Borokem. Díky tomu se mu podařilo správně předpovědět, jak dopadnou téměř všechny prezidentské volby ve Spojených státech.
Metoda funguje na principu jednoduchých otázek, na které zní odpověď buď ano, nebo ne. Jak Lichtman už několikrát vysvětlil, pokud je šest a více klíčů s odpovědí ne, dochází k výměně stran v Bílém domě. Pokud je negativních odpovědí méně než šest, vítězí současný prezident.
13 klíčů k Bílému domu
- Po volbách v polovině volebního období má vládnoucí strana ve Sněmovně reprezentantů USA více křesel než po předchozích volbách v polovině volebního období.
- O nominaci vládnoucí strany se v primárkách nevede žádný vážný souboj.
- Kandidátem vládnoucí strany je úřadující prezident.
- O Bílý dům neusiluje žádný významný představitel třetí strany nebo nezávislý kandidát.
- Ekonomika není v době volební kampaně v recesi.
- Reálný hospodářský růst přepočtený na obyvatele během volebního období je stejný nebo vyšší než během předchozích dvou volebních období.
- Současná vláda provádí významné změny v národní politice.
- Během funkčního období nedochází k dlouhodobým sociálním nepokojům.
- Vládnoucí administrativa není poznamenána žádným velkým skandálem.
- Vládnoucí administrativa významně neselhala v zahraničních nebo vojenských záležitostech.
- Vládnoucí administrativa dosáhla významného úspěchu v zahraničních nebo vojenských záležitostech.
- Kandidát vládnoucí strany je charismatický nebo je národním hrdinou.
- Soupeř kandidáta vládnoucí administrativy není charismatický ani není národním hrdinou.
Americký profesor aktuálně udělil osm klíčů demokratům a tři republikánům. U dvou otázek týkajících se zahraniční politiky podle něj jasno není. „Zahraniční otázky jsou složité a tyto klíče se mohou otočit. Ale i kdyby odpovědi na oba zahraničněpolitické klíče byly ne, znamenalo by to, že negativních klíčů by bylo pouze pět, což by Donaldu Trumpovi k opětovnému získání Bílého domu nestačilo,“ přiblížil Lichtman.
Za 40 let se spletl jedinkrát
Lichtman v minulosti dokázal, že jeho postup je v předpovídání skutečných výsledků voleb velice úspěšný. Od roku 1984 se zmýlil jen jednou. Konkrétně v roce 2000, kdy velice těsně vyhrál republikán George W. Bush nad demokratickým kandidátem Al Gorem. Profesor se tehdy hájil tím, že správně předpověděl vítěze v počtu hlasů, ale Bush vyhrál ve sboru volitelů, s čímž jeho systém nepočítal. Naopak v roce 2016 správně odhadl vítězství Donalda Trumpa nad Hillary Clintonovou. Tehdy šla jeho predikce proti většině průzkumů a názorům odborné veřejnosti.
Američané si budoucího prezidenta vyberou už 5. listopadu. Kromě budoucího vládce Bílého domu rozhodnou také o novém složení celé sněmovny reprezentantů a třetiny senátu, ale také o nových guvernérech v 11 státech a dvou teritoriích. Kromě toho bude většina států volit své vlastní zastupitelské sbory, hlasovat se bude i o různých státních úřednících. V řadě měst se budou volit starostové a budou se konat referenda o místních záležitostech.
Harrisová potřebuje Pensylvánii
Redaktor politologického webu Sabato’s Crystal Ball J. Miles Coleman v minulém týdnu prohlásil, že pro vítězství Harrisové je naprosto klíčové vítězství v Pensylvánii. Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump naopak podle něj tento stát s 19 voliteli, což je nejvíce ze sedmi takzvaných kolísavých států, k získání druhého mandátu nutně nepotřebuje.
„Trump může vyhrát bez Pensylvánie, ale Harrisová nikoliv. Potřebuje Pensylvánii i Michigan, její cesta se pravděpodobně příliš neliší od toho, jaké by to bylo v případě Bidena. Když ještě vedl kampaň, tak jeho nejjasnější cestou k zisku 270 volitelů bylo obnovit takzvanou modrou zeď zahrnující Pensylvánii, Michigan a Wisconsin,“ řekl Coleman.
V amerických prezidentských volbách občané v každém z 50 států volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. K vítězství prezidentského kandidáta je třeba získat jejich nadpoloviční většinu – tedy 270 hlasů ve sboru volitelů. Pozornost se vzhledem k volební matematice upírá hlavně na sedm swing states neboli kolísavých států, kterými jsou tentokrát Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.
Průzkumy jsou krátce před volebním dnem extrémně těsné, přičemž v Pensylvánii Trumpa a Harrisovou podle některých dělí jediný bod, což značí prakticky vyrovnané šance. Trump si však podle odhadů v posledních měsících polepšil. Podle Colemana kampani Harrisové uškodilo, že neměla druhou debatu s Trumpem.
„Jedním z důvodů, proč se Harrisové nedaří tak dobře jako dříve, je to, že není žádná velká závěrečná událost této kampaně jako například druhá debata. Harrisová odvedla v debatě s Trumpem dobrou práci,“ vysvětlil Coleman s tím, že Trumpa moderátoři v debatě nechali říkat opravdu divné věci a lidem to připomnělo, proč proti němu hlasovali.
Trump v debatě například o haitských migrantech nepravdivě prohlásil, že v ohijském městě Springfield místním obyvatelům kradou kočky a psy, které pojídají. „Jedna z věcí, které jsme viděli v posledních několika letech, je, že když je Trump mimo záře reflektorů, jako je tomu nyní, jeho podpora má tendenci stoupat, protože není lidem na očích,“ domnívá se Coleman.
Podle něj nebude vítěz prezidentských voleb zřejmě znám hned o volební noci, stejně jako vítězná strana ve volbách do sněmovny reprezentantů. Jasno by naopak mohlo být v tom, zda republikáni získají senát. „Za předpokladu, že demokraté republikánům nepřeberou žádné křeslo, bude republikánům stačit získat Montanu nebo Ohio, aby senát ovládli,“ řekl Coleman.
Jako indicie k výsledkům prezidentských voleb však podle něj může posloužit sčítání v určitých okresech. Například v okolí floridské Tampy, kam se přestěhovala řada lidí z amerického Středozápadu, by dobré výsledky demokratů mohly podle Colemana předznamenat úspěch Harrisové v Michiganu a Wisconsinu. Florida hlasy v uplynulých volbách sčítala rychle. Další výrazný pokles republikánské podpory v tradičně republikánském okrese Hamilton v Indianě by také mohl hovořit ve prospěch Harrisové.
Účast Coleman očekává výrazně nižší než v roce 2020. Odradit od voleb by například některé mladé voliče a zástupce arabské menšiny podle Colemana mohl přístup obou kandidátů k izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. V této souvislosti politolog zmiňuje Michigan, kde arabská menšina tvoří dvě procenta populace, což je nejvíce ze všech států v USA.
Republikáni v posledních měsících tamní arabské Američany podle Colemana aktivně odrazují od hlasování pro Harrisovou a rozesílají letáky, v nichž tvrdí, že Harrisová je příliš proizraelská. „Opravdu jsem si myslel, že touto dobou budu schopen označit Harrisovou za favoritku v Michiganu, ale nestalo se tak a je to proto, že průzkumy jsou stále těsné,“ přiblížil Coleman. To, zda se michiganští Arabové rozhodnou jít k volbám, tak může podle něj sehrát významnou roli.
Naopak v otázce Ukrajiny jsou demokraté podle Colemana sjednocení, zatímco některé „tradiční republikány“ může dráždit postoj Trumpova viceprezidentského kandidáta J. D. Vance, který je hlasitým kritikem americké vojenské pomoci Ukrajině a v únoru 2022 například řekl, že mu je vcelku jedno, co se s Ukrajinou stane.