Od jara bylo populární ideou, že se populace prostě takzvaně promoří a nový koronavirus tak ztratí na síle. Na tuto představu vsadila z počátku třeba Velká Británie, jenže po velkém nárůstu nakažených z toho rychle vycouvala. Mezi laiky je „promoření“ populární, protože by to znamenalo, že není třeba dělat žádná drastická opatření, a mnozí se spoléhají na to, že by ani nebylo nutné se nechat očkovat. Známá fakta ale ukazují, že je to jinak.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima vzbudil pozornost některými svými názory na vývoj nákazy u nás. V rozhovoru na Seznam Zprávy s Jiřím Kubíkem dostal otázku:
„Rozjezd očkování je záležitostí teprve posledních dnů. Ale jak by se měli s nemocí „naučit žít“ lidé mladší, mimo rizikové skupiny? I ti jsou v důsledku vládních opatření nuceni žít v jisté izolaci či karanténě, nesetkávat se…“
Rektor Zima soudí:
„Podle mě je potřeba, aby se zdravá, mladá populace setkávala, aby získávala antigeny, aby získávala svoje protilátky. Ty nejlépe získáte tím, že se přirozeně imunizujete. Nejvíce alergií je u dětí, které jsou v extrémně čistém prostředí. Nejméně jich je v rodinách s vícero dětmi. Protože ono se tělo a jeho imunitní systém posiluje právě setkáváním s různými látkami. Je sice „krásné“, že se jde s beranidlem do klubu, kde jsou dvacetiletí lidé, ale u nich ten covid v 99 případech probíhá bez hospitalizace v nemocnici. Často bez jakýchkoliv příznaků.“
Na to zareagovali na svých stránkách akademici ze Zimovy univerzity a vydali prohlášení:
Prohlášení Vědecké rady fakulty
Vědecká rada PřF UK se neztotožňuje s obsahem opakovaných veřejných vystoupení rektora UK ve věci pandemie onemocnění covid-19, ve kterých se hlásí k některým překonaným přístupům, a může tak přispívat k matení veřejnosti a oslabování stanovisek oborově kompetentních členů vědecké komunity. Jedná se například o podporu v praxi vyvrácené teorie „promořování“ a nekonzistentní vyjadřování k závažnosti onemocnění a významu ochranných prostředků.
Publikováno: Úterý 12. 01. 2021 19:35
V čem jsou výhrady proti představě „promoření“?
Na webu Iniciativa sníh, kde lze najít názory našich předních odborníků, se odpovídá i na otázky, které se týkají kolektivní imunity a promořování.
Proč potřebujeme vakcíny? Nemůžeme se dostat ke komunitní imunitě pouhým „promořováním“?
Promořování, čili prostě jít ven a chytit virus, může být velmi nebezpečné. Kolektivní imunita promořováním se infekcí se bude budovat také mnohem déle. Více lidí onemocní, a nebo zemřou. Nejbezpečnějším a nejrychlejším způsobem, jak dosáhnout kolektivní imunity, je vakcína…
Za jak dlouho dosáhneme kolektivní imunity „promořením“ vs. očkováním?
Mohli bychom se dostat ke kolektivní imunitě poté, co by alespoň 60 procent populace dostalo vakcínu nebo bylo nakaženo. Vakcíny jsou pro nás nejbezpečnějším a nejrychlejším způsobem, jak se tam dostat. Pokud bude většina lidí očkována, můžeme pandemii ukončit. Na druhou stranu, pokud budeme čekat na kolektivní promoření skutečnou infekcí, bude to trvat dlouho a způsobí mnoho nemocí a úmrtí, kterým by se dalo zabránit.
Jak je to s „promořeností“, vysvětlují odborníci v článku na webu ct24.ceskatelevize.cz
Dovolujeme si část ocitovat:
„V České republice poskytuje oficiální data o vývoji pandemie Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Analytik Ondřej Májek z ÚZISu potvrzuje, že hodnotu kumulativní incidence je velmi těžké zjistit a reálně to vlastně ani přesně nejde.
‚Odpověď je bohužel naprosto spekulativní,‘ přiznává. ‚Naše vlastní modely, která mají nějaké předpoklady a mechanismus, naznačují, že kumulativně nakažených může být přibližně 1,5 milionu. Výsledky modelu ale nelze brát doslova, můžete jej považovat za spíše menší než skutečnost.‘ …
Každý jedinec se s nákazou může vypořádat jinak, a to může mít dopad i na statistiky. Část pacientů pravděpodobně nemusí mít po prodělané nákaze protilátky – a to je mimo jiné jeden z hlavních důvodů, proč nelze udělat studii, která by na kumulativní incidenci přesně a definitivně odpověděla.
‚Zároveň platí, že kumulativní počet nakažených nebude znamenat kumulativní počet imunních, protože nákaza zřejmě vždy neimunizuje, zejména dlouhodobě; naopak někdo bude odolnější i bez prodělané infekce novým koronavirem,‘ zdůrazňuje složitost odhadů Májek…
Analytik Ondřej Májek s ohledem na výsledky statistických modelů tak vysokou kumulativní incidenci nepředpokládá. ‚Nepovažuji za pravděpodobné, že by jich bylo úplně dramaticky více, protože pak by nám už imunita zřetelně snižovala rychlost šíření – efektivní reprodukční číslo – zejména, pokud se nakazí spíše společensky aktivnější osoby,‘ konstatuje.
„Jejich imunita by pak bránila šíření více, než by naznačoval jednoduchý podíl v populaci. A to se zatím bohužel úplně neděje, při jakémkoliv rozvolňování jde reprodukční číslo rychle nahoru, modely, které využíváme, se poměrně trefují, a tak i jejich předpoklady lze zatím považovat za spíše oprávněné,“ uvedl dále…
Podobný odhad promořenosti jako Májek má také imunolog Zdeněk Hel. Ten pro ČT24 uvedl: ‚Nikdo to bohužel neví jistě. Podle záchytu, který je mezi 35 a 45 procenty, víme, že nákaz bylo podstatně více, určitě dvakrát až třikrát víc, než udává statistika, která nám dává nějakých 700 až 800 tisíc lidí. Můj osobní odhad je, že to bude určitě nad 1,4 až 2,1 milionu.‘ Toto číslo podle něj není ještě dostatečné, aby pandemii zpomalilo; zemi staví spíše do půlky pandemie.
‚Bohužel se obávám, že infekcí prošlo kolem tří milionů lidí, možná více. Víme, že 20 až 30 procent je přirozeně rezistentních k nemoci –? to znamená, že mají tak dobrý imunitní systém, že to nikdy nechytí. Proč říkám ,bohužel‘? Tyto tři miliony se promořili úplně špatným způsobem,“ uvedl Hel. „V praxi to znamená, že zemřelo zbytečně mnoho lidí, a opět dávám obrovský kredit lékařům a zdravotnímu systému, kteří nás zachránili od katastrofy.‘…
Vlastní model má i Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP. Autor tohoto modelu Luděk Berec odhaduje, že reálná promořenost v České republice může být asi dvakrát až čtyřikrát vyšší, než ukazují údaje získané testy. „Tipl bych kolem 2,5 milionu, ale rozptyl může být opravdu docela velký,“ uvádí…
Promoření podle něj ale jasně není cestou, jak šíření epidemie zpomalit, protože očkování dělá totéž (odebírá viru možnost nakazit dalšího člověka), ale bez úmrtí a dlouhodobých nebo dokonce celoživotních následků.
Důležitou se podle něj může ukázat promořenost na úrovni menších celků, kde je možné, že během přibližně půlroku se některá místa v zemi dostanou na větší míru „imunity“ než jiné oblasti – kombinací očkování a promořenosti. To by pak možná mohlo hrát roli při ústupu od celostátních opatření k lokalizovaným.
Zatím ale údaje z regionů neukazují, že by některá část České republiky byla již dostatečně promořená a šíření pandemie by tam polevovalo.“
Ačkoliv vědecké autority mluví celkem jasně, idea „promořenosti“ je u některých lidí, laiků i odborníků, populární. Zatím se ale nezdá, že by to fungovalo.
Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid‑19 se v posledním týdnu pohybuje od 150 až po 180 denně, a to jsou jen zjištěné případy. Ve skutečnosti jich bude víc, jak ukazují statistická data. Připomeňme, že pětiletý průměr úmrtí (2015–2019) týdně je asi kolem dvou tisíc osob, poslední říjnový týden jsme se dostali nad 4 000 mrtvých týdně. Křivka těchto úmrtí kopíruje křivku zjištěných nakažených a také úmrtí, u kterých byl zjištěn covid.
To jsou prostě čísla a fakta, není to věc názoru.
