ROZHOVOR / „Pro dabéra je vrchol, když má hlavní roli ve filmu do kina. Tam je vidět úplně všechno,“ říká jeden z nejznámějších českých dabérů Bohdan Tůma. Svůj hlas propůjčil hvězdám, jako je například Denzel Washington, Jim Carrey či Will Smith, jeho hlasem mluví také legendární zelený mimozemšťan v reklamách známého českého e-shopu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 pak mimo jiné prozradil, proč už by se nechtěl věnovat klasickému herectví nebo jaký má názor na české politické dění.

Vystudoval jste pražskou konzervatoř. Poté jste hrál v několika divadlech i filmech. Kdy nastal ten zlom, že jste si řekl, že byste se chtěl věnovat výhradně dabingu?

To bylo tuším v roce 1992. Já jsem se v roce 1991 vrátil z vojny, pak jsem chvíli koketoval s divadlem. No a pak mi jeden kolega řekl, že jsem šikovný, protože mě viděl v České televizi, kam jsem chodil na dabing. Říkal, že mají nějaký film s názvem Sladkých osmnáct, tenkrát se tomu říkalo rychlodabing, a ten hlad po nadabovaných filmech byl obrovský. Řekl mi, že jestli druhý den můžu, tak abych přišel. Já jsem přišel, ráno jsme začali, odpoledne skončili a pan produkční mi podává honorář a já jsem zjistil, že ten honorář překračuje moji měsíční gáži v divadle, takže tam zvítězila ta ekonomická stránka, o ničem jiném to nebylo. Po tom samozřejmě následoval seriál Beverly Hills 90210, kde jsem od druhé série daboval Brandona.

Mezi slavné herce, které dabujete, patří například Jim Carrey, Denzel Washington, Wesley Snipes či Will Smith. Se kterým z nich jste se nejvíc ztotožnil nebo ho zkrátka dabujete nejraději?

Nemůžu říct ztotožnil, ale ten, kdo se mi dělá dobře a věnuju mu nadstandardní snahu, je Denzel Washington. Samozřejmě Jim Carrey je vždycky výzva, protože to je „blázen“ se vším všudy.

Setkal jste se s některým z herců, které jste daboval? Případně chtěl byste?

Jediný, s kým jsem se setkal osobně, je Erdogan Atalay ze seriálu Kobra 11, protože žije v Německu a má to sem kousek. Bylo to moc příjemné. On je tedy můj úplný protiklad, protože je malý a hubený. Říkal, že se mu můj dabing moc líbí. Měli jsme i společnou autogramiádu.

Jak je na tom český dabing v porovnání s jinými zeměmi? Vyhodnocuje to vůbec někdo?

To já nevím, já k tomu můžu říct svůj vlastní postoj. Myslím si, že je opravdu mimořádně kvalitní, a to neříkám proto, že to dělám, ale proto, že to tak cítím a vidím to. Máme tady velké množství opravdu špičkových dabérů. Dabing je vlastně disciplína herectví. Ta je ještě umocněná tím, že leckterý herec v divadle třeba neumí zpívat, tančit, má třeba i vadu řeči, ale nemusí to vadit. Tady ale musíte všechny ty změny hlasu přenést do toho filmu a do té role, do které jste obsazen. Takže když moje role zpívá, tak já musím zpívat taky. Neříkám, že zpívám úplně s láskou, ale nazpívám to a snažím se, aby to bylo co nejlepší.

Pro dabéra je vrchol, když má hlavní roli ve filmu do kina. Tam je vidět úplně všechno. Já jsem měl teď během dvou měsíců – září, říjen – tři hlavní role do kina. Jedná se o Beetlejuice s Michaelem Keatonem, Gladiátor II s Denzelem Washingtonem a Ježek Sonic 3 s Jimem Carreym. No a to se nedělá v čistém čase. Je to daleko větší práce, než když se dělá dabing do televize. Navíc pan režisér Kracík je divadelní režisér, takže on velmi dbá na složku hereckého projevu – aby to spolu mluvilo, aby ty repliky byly řečené pravdivě, aby si odpovídaly, aby na sebe navazovaly atd.

Například v seriálu Simpsonovi vystupuje v originále postava britského šéfkuchaře Gordona Ramsayho a v českém překladu je prezentován jako Zdeněk Polhreich. Je tento postup podle vás správný?

To je vždy záměr režiséra. Pan režisér Štěpán dokonce pana Pohlreicha na dabing Ramsayho pozval a on ho namluvil. Ta vazba tam je. Nejslavnější britský kuchař a nejslavnější český kuchař. Kdyby se rozhodl pro pana Babicu, tak by to byl pan Babica nebo Láďa Hruška. Od toho je tam ten režisér, aby tyhle nápady měl.

Byl jsem také jednou soukromou školou osloven, že by tam chtěli zřídit obor dabing, tak jestli bych tam nešel vyučovat. Řekl jsem, ať se nezlobí, ale že bych nešel.

Funguje to tak, že když si vás někdo vybere na dabing, tak s nimi máte nějakou dlouhodobou smlouvu na několik filmů, nebo je to vždy na jeden konkrétní projekt?

Vždy jde o konkrétní projekt. To vám zavolá produkce a dohodnete se na konkrétním filmu. Já jsem třeba daboval Jacka Blacka, ale ne ve všem. To je vždy záležitost režiséra. Samozřejmě měl by ctít, když už ten zahraniční herec má nějaký hlas. Neříkám přidělený, ale nějaký, který k němu pasuje, potažmo diváci si na to zvyknou, tak by to měl ctít. Když to ale nectí, tak je to jeho volba a nikdo mu za to hlavu neutrhne. Nicméně není to dobře. Na druhou stranu lidi pak můžou porovnávat.

Požadujete po produkci předtím, než na nějaký projekt kývnete, aby s vámi mohl pracovat například nějaký kolega, se kterým jste dobře sehraný?

Ne, to si já nevybírám. To vybírá režisér. Jo, když jsem já režíroval, tak jsem si samozřejmě vždycky vybíral lidi, se kterými se mi dobře dělalo. To znamená, že jsme tam byli naladěni na stejnou notu. Já jsem třeba jen naznačil, že by to mohlo být trošku jinak, a věděl jsem, že ten kolega to tak udělá.

Dabing se, pokud vím, na školách nevyučuje. Probíhají nějaké kurzy, když by o to člověk měl zájem?

Určitě něco probíhá. Vím, že třeba některé moje kolegyně měly dabingovou školičku pro děti. Děti v dabingu jsou totiž nedostatkovým zbožím. Vy potřebujete dítě, které hraje, má postřeh a umí číst. Najít takové je docela problém. Je to třeba jedno z tisíce.

Kde se takové děti tedy hledají?

No to už záleží na tom dítěti, že ho to třeba zaujalo a chtělo by to dělat. Nebo také na rodičích, kteří mají určité představy a kariérní plány s těmi dětmi, takže je pak i doprovázejí na ta jednotlivá natáčení. Samozřejmě za ně musí podepsat i smlouvu. Určitě jsou dabingové kurzy i pro starší. Vím, že se o to snažilo i několik mých kolegů. Byl jsem také jednou soukromou školou osloven, že by tam chtěli zřídit obor dabing, tak jestli bych tam nešel vyučovat. Řekl jsem, ať se nezlobí, ale že bych nešel. Já totiž nemám rád lidi, kteří to neumí. V dabingu mi stačí dvě věty a poznám, jestli na to ten člověk má, nebo nemá. Je to sice drsné, ale je to tak.

Co vy a herectví jako takové? Chtěl byste si ještě zahrát před kamerou nebo v divadle?

Já už jsem na to líný a už se mi nechce. Párkrát jsem to zkusil v nějakých nekonečných seriálech, ale zjistil jsem, že už se neumím učit text nazpaměť. Já mám krátkodobou paměť. Přejedu si očima tu repliku a nadabuju ji. Když je hodně dlouhá, tak si ji samozřejmě nepamatuju celou, ale pamatuju si zhruba první tři slova, koukám se na ten obraz, orientuju se i sluchem, no a když chytnu ten začátek, tak sklouznu do toho textu. Už se řídím uchem. Když slyším, že pořád mluví, tak mluvím taky. No a rychle to dojedu do konce, zase se podívám a snažím se trefit, jak on zavře pusu v té větě.

Je na každým, jestli bude volit pravici, levici či jakého si zvolí kandidáta. Těžko někomu něco říkat. Já zůstanu věrný ODS.

Propůjčil jste svůj hlas také reklamnímu Alzákovi. Je to tak, že v této oblasti už byste nemohl pracovat pro konkurenci?

Ano, nemohl. Už profesně mi to nedá. Dřív jsme měl určitou exkluzivní smlouvu, nyní už to není pod smlouvou, ale z hlediska morálky, když jsem třicet let této firmě věrný, tak proč bych hlas Alzáka měl přenášet někam jinam. Nota bene ty nabídky se ani moc nehrnou, protože všichni vědí, že dělám Alzáka.

Měl jste v dabingu nějaký vzor?

Ano, když mně bylo zhruba patnáct, tak jsem viděl třeba pana Františka Filipovského, když dělal Četníky. Můj tatínek měl totiž kamarády herce, kteří se tím dabingem také velmi dobře živili. Tak mě tam vzali, já jsem tam seděl jako myška a pozoroval jsem právě pana Filipovského, pana Rudolfa Hrušínského nejst., pana Zahajského, který se později stal mým přítelem, a další, jako například Petr Oliva, Jirka Zavřel, Sláveček Sejk, Jarda Kaňkovský, Bedřich Šetena, Karel Chromík, Bohuslav Kalvach, Bohumil Švarc. Nerad bych na někoho zapomněl.

Zasahuje do dabingu umělá inteligence? Osobně se děsím toho, že by si například vzala vzorek vašeho hlasu a pak ho nainstalovala do těch replik.

Myslím si, že bez mého souhlasu nemůžou. Několik mých kolegů už ty vzorky nahrálo a pak byly použity v nějakých ne úplně estetických věcech.

A myslíte si, že nás čeká doba, kdy už dabéři nebudou potřeba a nahradí je právě umělá inteligence?

Jo, určitě to přijde. Dokonce už někdo říkal, že třeba Denzel Washington už bude mluvit svým hlasem, ale česky. Že už to ta umělá inteligence dokáže. Ještě chvíli to ale bude trvat, nevím, jestli rok nebo deset let, ale já doufám, že to doklepu do toho důchodu.

Pečujete nějak speciálně o svůj hlas?

Nikoliv. Vlastně ano, pečuji, kouřím a to mi dělá tu barvu. Já tomu říkám drahý hlas.

Za necelý rok nás čekají parlamentní volby. Zajímáte se o politiku? Jak hodnotíte současnou situaci?

Ano, sleduju to. Ta nálada ve společnosti není dobrá, co si budeme vyprávět. Musíte se odprostit od těch médií, kde vám říkají, kdo, kdy, kde komu něco ukradl, kde se kdo obohatil, jaká svinstva se tam dějí. Co si budeme vyprávět, jsou to výnosná koryta. Ti lidi pro to ale museli něco udělat, aby se tam dostali. Já na to žaludek nemám a do politiky bych nikdy nešel. Nebo takhle, nikdy neříkej nikdy, ale nemám to v plánu. Je na každým, jestli bude volit pravici, levici či jakého si zvolí kandidáta. Těžko někomu něco říkat. Já zůstanu věrný ODS. Nestydím se za to, volím ji už několik let a já vám řeknu proč. Protože tam nikdo jiný pro mě není přijatelný. Budu tedy volit to nejmenší zlo. Takhle přemýšlím u všech voleb.