U většiny hlavních kandidátů na prezidenta by předseda hnutí ANO Andrej Babiš neměl jasný druhý pokus o sestavení vlády. Uchazeči o post prezidenta se také v první předvolební debatě shodli na tom, že by čeští prezidenti i nadále měli sídlit na Pražském hradě. Odlišné názory mají naopak na uzákonění referenda. Vyplynulo to z debaty, která se dnes konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zúčastnilo se jí sedm předních zájemců o funkci hlavy státu, chyběl prezident Miloš Zeman.

O debatu pořádanou spolkem Mladí občané byl značný zájem, studenti zaplnili veškerá volná místa auly, někteří z nich i stáli. Mezi diváky byl i fiktivní prezidentský kandidát Antonín Blaník či Babiš.

Debaty se zúčastnili bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a aktivista Marek Hilšer, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, hudebník a předseda Rozumných Petr Hannig a bývalý premiér Mirek Topolánek. Byl pozván i Miloš Zeman, který účast odmítl, sdělili organizátoři. Jeho místo tak zůstalo prázdné.

Drahoš slíbil, že by jako prezident respektoval ústavu i jejího ducha a že by nedělal ostudu. Podle Hilšera by měl prezident respektovat heslo Pravda vítězí, a neměl by tedy lhát ani být loutkou mocných. Hynek by na Pražském hradě chtěl prezidenta, který českou vlaječku nenosí jen v klopě, ale má ji i v srdci a hájí zájmy lidí žijících v české kotlině. Horáček poznamenal, že prezident musí být transparentní a nezávislý, mít vizi a zároveň sílu ji prosadit. Fischer vidí prezidenta jako garanta dodržování ústavy, měl by podle něj mít politický názor, ale zároveň by měl zůstat nadstranický. Hannig by byl jako prezident garantem svobody slova, hlava státu podle něj musí ctít pravidla a mluvit pravdu. Topolánek podotkl, že příští prezident musí lidem dávat naději. Lidé podle něj vidí v prezidentovi něco mezi „tatíčkem Masarykem a Pánem Bohem“ a čekají od něj vyřešení všech problémů.

Kandidáti dostali například společnou otázku, zda by svěřili vládu Babišovi i ve chvíli, když by neuspěl v prvním kole. Topolánek řekl, že v takovém případě by byl opatrnější a pověřil toho, kdo má zajištěnu rozumnou většinu bez nesystémových stran. Hannig by svěřil druhý pokus druhé nejsilnější straně, stejně by se zachoval i Hynek. Fischer poznamenal, že prezident by měl vracet dění do ústavního rámce. Jako prezident by jmenoval vítěze voleb a čekal na další vývoj. Horáček by Babišovi jako obchodníkovi řekl, že musí ostatním něco nabídnout, aby měli důvod s ním jít do vlády, a to něco podstatného, co zohlední jejich volební program. Hilšer nevidí důvod, aby byl sestavením vlády podruhé pověřen někdo, komu to na první pokus nevyšlo. Zároveň poznamenal, že by sestavením vlády pověřil jiného zástupce hnutí ANO než Babiše, aby u něj nebylo podezření, že podváděl. Drahoš by po vítězi voleb požadoval doložit, že má potřebnou důvěru v poslanecké sněmovně.