Bývala doba, kdy u nás bylo obvyklé, že v rámci sněmovní opozice fungovala stínová vláda. Byl to užitečný nástroj, pomocí kterého se hlavní opoziční strana mohla vyjadřovat k vládní politice v jednotlivých oblastech, kritizovat ji, dostat do médií své klíčové zástupce a adepty na ministerské posty a seznámit veřejnost s tím, kdo je ve straně tou ústřední osobou zodpovědnou za tu či onu problematiku. Situace se od té doby změnila a stínové vlády už nejsou v módě. Přesto by opozičním uskupením pomohlo, kdyby se nad tímto nástrojem zamyslela a znovu ho oprášila.
Velkým paradoxem je, že jediným politickým subjektem v poslanecké sněmovně, který má dnes stínovou vládu, je strana, u které to ze všech partají dává asi nejmenší smysl. Jsou to komunisté. Jejich stínový kabinet má celkem 15 členů a najdeme v něm skoro každého snad kromě Marty Semelové.
Jeho předsedou je Vojtěch Filip, místopředsedou pro hospodářskou politiku Jiří Dolejš a místopředsedkyní pro zahraničí a evropskou politiku Kateřina Konečná. Stanislav Grospič je pak stínovým ministrem pro rezort spravedlnosti, Pavel Kováčik stínovým ministrem pro rezort zemědělství a samozřejmě nemůže chybět ani stínový ministr vnitra, kterým není nikdo jiný než Zdeněk Ondráček. Byť vzhledem k jeho minulosti člena pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, který zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v roce 1989, to působí docela jako provokace.
U KSČM je existence stínového kabinetu zvlášť podivná v souvislosti s tím, že umožnila vznik vlády Andreje Babiše, kterou drží už déle než dva roky u moci. Takže je za ni minimálně spoluodpovědná, a nedává proto úplně smysl, aby měla ještě svoji vlastní stínovou vládu.
Komunisté se tím zřejmě snaží docílit dojmu, že ačkoli Babišovu vládu podporují, jsou vlastně ve skutečnosti opozicí, což dávají najevo i svým stínovým kabinetem. Výsledkem je tedy taková obutá-neobutá chytrá horákyně. Navíc nevypadá to, že by stínová vláda komunistů byla nějak zvlášť funkční a dařilo se jí dostat do veřejného povědomí, kdo je u nich zodpovědný za tu kterou oblast.
Garanti a koordinátoři
Jiné sněmovní politické strany svou stínovou vládu nemají. TOP 09 má programovou radu, která má svého předsedu (poslance a místopředsedu strany Vlastimila Válka) a garanty jednotlivých tematických okruhů – mezi ty patří osobnosti známé i prakticky neznámé. U hnutí STAN fungují programové komise, které mají své předsedy a garanty.
Občanští demokraté mají pro změnu programové týmy, které mají své koordinátory. Mezi těmi najdeme například poslance a místopředsedu ODS Martina Kupku, někdejšího pražského primátora Bohuslava Svobodu, bývalou 1. místopředsedkyni strany Alexandru Udženiju nebo předsedu senátu Miloše Vystrčila, který je garantem programového týmu životní prostředí a zemědělství, anebo bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Zajímavé je, že programový tým zahraničí a obrana má koordinátory rovnou dva – poslankyni Janu Černochovou a předsedu strany Petra Fialu.
Pirátská strana má zase garanty programových bodů, mezi které patří známí (třeba europoslanec Mikuláš Peksa či poslanec Ondřej Profant) i naprosto neznámí členové strany. Lidovci mají programovou radu a odborné komise. Například předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek je šéfem národohospodářské komise a bývalý předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek stojí v čele komise pro energetiku.
Dvě stínové vlády
Hlavní rozdíl stínové vlády oproti různým garantům, koordinátorům či předsedům odborných komisí spočívá v tom, že jde o jednoznačné kandidáty dané strany na ministerské posty. Největší význam by měla stínová vláda v případě Pirátů a občanských demokratů. U těch je jednak pravděpodobné, že dříve či později budou součástí vlády, a potom jsou nejsilnějšími opozičními stranami, takže existence jejich stínových vlád by byla jasným signálem, že nabízejí nejen programovou alternativu vůči současné vládní politice, ale i alternativu personální v podobě stínových ministrů.
Proto by bylo dobré, aby jejich voliči věděli, kdo jsou jejich kandidáti na ministerské pozice, protože dnes to bohužel jasné není. Těmto politikům by následně to, že jsou stínovými ministry a jsou spojeni s konkrétními oblastmi a tématy, mohlo pomoci prosadit se v médiích a vejít ve známost, pokud ještě tak známí nejsou.
Zajímavý příspěvek k tématu stínových vlád napsal politický komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. Ve svém komentáři pro server Info.cz píše: „Opoziční politika vůči Andreji Babišovi musí být zcela jiná než ve všech předchozích případech. Tragédií české opozice je, že si tuto kvalitativně novou situaci není schopna a ochotna vyhodnotit. Pokud ano, muselo by z ní vyplynout jedno: zapomeňme na současnou politiku pomalého navyšování křesel v parlamentech a zastupitelstvech, smysl má jenom porazit AB. Z této úvahy vede směrovka jen na jeden politický projekt – společnou kandidátku pěti opozičních stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN). Víc možností není. Krokem B je pak logický vznik stínové vlády. Ne naopak.“
Něco takového by bylo pěkné, ale jak už bylo mnohokrát uvedeno a jak ukazují i výroky představitelů jednotlivých opozičních stran, není to reálné. Úspěchem bude, když vzniknou dva bloky – jeden kolem ODS a druhý kolem Pirátů. Proto by mohly vzniknout i dvě stínové vlády. Opozičním stranám by to prospělo. Politický terén by se stal přehlednějším a na první pohled by bylo jasné, kdo jsou kandidáti opozice do čela konkrétních rezortů.
