Hlavním tématem dvoudenního summitu v Bruselu je ruské angažmá ve válce v Sýrii. Podle všeho se jednalo o velmi dlouhou a vyčerpávající debatu. Přestože se víceméně všichni shodli na tom, že násilí páchané na civilistech v Aleppu je nepřijatelné, představitelům států, které směrem k Rusku vykazují smířlivější postoj, se nakonec podařilo odvrátit hrozbu prohloubení sankcí vůči Ruské federaci.
Syrské Aleppo už několik měsíců čelí silným útokům vládních vojsk s ruskou podporou ovládajících západní část města proti opozici, která je na východě. Rusko podniká kobercové nálety na město a nerozlišuje civilní a vojenské cíle. Město je de facto uzavřeno a nenabízí se možnost úniku pro civilní obyvatelstvo. Už delší dobu je celá oblast v humanitární krizi, kvůli níž také Rusko i Asad slíbili složit na několik hodin zbraně.
Předmětem včerejšího jednání byla otázka, zda má Evropská unie uvalit na Rusko další sankce kvůli jeho postupu v Sýrii. Sankce byly zatím uvaleny pouze kvůli krizi na Ukrajině a už ty se v rámci EU setkávají s kritikou evropských, ale i českých politiků. Země osmadvacítky se kvůli krizi na Ukrajině polarizují a otázka uvalení dalších protiruských sankcí kvůli Sýrii víceméně odpovídá jejímu schématu.
Nedůvěra v Rusko nicméně stoupá ve většině západoevropských zemí. Britská stanice BBC News informuje, že válečná flotila proplouvající kolem Británie se sice pohybuje v mezinárodních vodách, ale přesto je Brity ostře sledována. Ve středu a v noci na čtvrtek se konala schůzka ve formátu Merkelová, Hollande a Putina, která si kladla za cíl prodloužit humanitární příměří alespoň na dva až tři dny. V tomto ohledu bohužel schůzka zklamala.
Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se italský premiér Matteo Renzi postavil zcela proti dalšímu uvalování sankcí proti Rusku. Süddeutsche Zeitung k tomu uvádí, že to byl nakonec právě Renzi, kdo protlačil mírnější formulaci usnesení, podle něhož „Evropská unie zvažuje všechny prostředky v případě, že by Rusko pokračovalo v páchání zvěrstev s Sýrii.“
Angela Merkelová si nicméně podle Süddeutsche Zeitung vykládá termín „všechny prostředky“ tak, že sankce zůstávají jako jedna z možností. Bohužel to ale vypadá, že je v tomto přesvědčení celkem osamělá. Rakouský kancléř Chritian Kern se pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung nechal slyšet, že si sankce proti Rusku vlastně nepřeje nikdo.
Dvoudenní summit, který dnes končí, nepřinesl bohužel nic nového. Rusko je tak opět utvrzeno v tom, že je Západ rozpolcen a že se proti jeho rozpínavosti zdráhá zasáhnout. Putin si to pro sebe může přeložit jako výzvu, že si na mezinárodním poli může dělat, co se mu zlíbí.
