Ilustrační foto. FOTO: Pixabay.com/Mitrey
FOTO: Pixabay.com/Mitrey
Výplody ruských médií stále více připomínají zápisky z nějakého uzavřeného oddělení psychiatrické kliniky. Teď se znovu objevuje báchorka, jak se na Ukrajině získávají orgány pro transplantace, a to i od dětí, a vozí se na Západ. Je to už několik let součást ruské propagandy. Ta ale nebyla nikdy schopna nic takového dokázat.
Nacionalistický pravoslavný web tsargrad.tv dezinformace o obchodu s orgány šíří a tvůrcům zřejmě nepřipadá jejich propaganda nijak absurdní. „Dokumenty nalezené v mariupolské pobočce údajně charitativní organizace Červeného kříže vyvolaly ještě děsivější myšlenky. Mezi dokumenty byly nalezeny například lékařské záznamy stovek dětí, u nichž, jak se ukázalo, byly vyšetřeny pouze zdravé vnitřní orgány. V Nizozemsku bylo mezitím nahlášeno 170 pohřešovaných ukrajinských teenagerů. Chyběla také skupina 30-40 dětí ze sirotčince, které měly odjet do Španělska a poté na Kanárské ostrovy,“ píše se tam v článku.
V pořadu „Jsme v kurzu“ diskutovala o tématu moderátorka Jelena Afonina „s odbornicí na boj proti obchodování s lidmi“ Věrou Gračevovou. Zajímavé je, že paní Gračevová dává poněkud vyhýbavé odpovědi narušující představu, kterou by propaganda ráda vzbudila. Říká třeba, že žádná čísla o rozsahu obchodování s dětmi obecně neexistují.
„Žádné takové údaje neexistují. Především proto, že neexistuje evidence dětí překračujících hranice a jejich registrace v zemích, kam jsou posílány. To je jeden z největších problémů při každém procesu migrace. Problém nedostatku jasných statistik se týká naprosto všech potenciálních, předpokládaných obětí obchodování s lidmi. Protože do oficiálních zpráv jsou zahrnuty pouze případy, které jsou evidovány jako trestní věci a rozsudky, a pak jsou tyto údaje přesné. Vše ostatní jsou naše vjemy a hodnocení,“ konstatuje Gračevová.
Moderátorka útočí opakovaně. „Nemáte vůbec žádné údaje o tom, co se děje v Evropě, co se děje s obchodováním s dětskými orgány? Tyto informace jsou utajované, tajné, strašné, nikde nejsou k nalezení a na světlo se dostanou jen náhodou, když se najdou hroby ve válečné zóně, kde už je jasné, že lidská těla byla, promiňte, prostě vykuchána. A teprve pak se dá mluvit o problému. Existuje tedy tento problém, nebo ne? Máte nějaké osobní informace?“ vyzvídá.
Gračevová ji opět mírní: „Osobně mám následující informace: mnohem více dětí je obchodováno za jinými účely. Může se jednat o pracovní a sexuální vykořisťování, a to jak v rámci nucené komerční prostituce, tak při výrobě pornografického materiálu. Je to vykořisťování v domácnosti, v zemědělství, ve výrobě, v žebrání, v kriminální sféře, řekněme v distribuci drog. Takové vykořisťování je mnohem vyšší než nelegální odebírání orgánů. Koneckonců, odebrání orgánů je extrémně komplikovaný postup, který vyžaduje naprosto přísné podmínky, sterilitu. Provádí se ve vybavených nemocnicích nebo léčebnách. Neprovádí se na místě.“
Takže je to celé nesmysl. Legendy o vykuchaných tělech a orgánech na transplantace si někdo vymyslel. Někdo, kdo počítá se zcela neznalým publikem. Takové se pochopitelně najde, protože o transplantacích má většina lidí jen velmi obecné představy a dá se jim namluvit cokoli.
To potvrzuje i článek na webu Mythdetector.com. „Transplantace orgánů je složitý a časově náročný lékařský zákrok, který není možné provádět v polních podmínkách. Podle amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb je pro transplantaci po smrti dárce zásadní zajistit transplantovaným orgánům přísun kyslíku. V případě srdeční smrti se zastaví srdeční tep a plíce přestanou pracovat. Za těchto okolností vyžaduje mrtvý pacient podporu speciálního ventilátoru, který zajišťuje přítok a odtok vzduchu do plic, stimuluje srdeční tep a v důsledku toho je orgánům a tkáním stále dodáván kyslík. V případě mozkové smrti je mozková tkáň mrtvá a nefunkční, nicméně pomocí speciálních mechanických a umělých nástrojů lze udržovat srdeční tep a dech, tedy i život orgánů. Taková podpora je možná pouze v nemocničních podmínkách, pod intenzivním dohledem, a nikoliv na místě vojenských akcí,“ uvádí se tam.
Použitelnost transplantovatelných orgánů je časově omezená. Po smrti dárce by měl být orgán odebrán a uskladněn. V případě posmrtné transplantace je však doba skladování orgánu stále omezená. Maximální doba mezi odebráním a transplantací se u jednotlivých orgánů liší: Srdce čtyři až šest hodin, ledviny 24 až 36 hodin, játra osm až dvanáct hodin, plíce čtyři až šest hodin.
Pro transplantaci orgánu mrtvého dárce je třeba vzít v úvahu několik faktorů: krevní skupina, tělesná velikost, stav příjemce, vzdálenost mezi nemocnicemi dárce a příjemce, čekací doba příjemce.
Jevgenij Golovčenko, postdoktorand v oblasti dezinformací a propagandy na katedře politologie Kodaňské univerzity, říká, že v ruských médiích se opakovaně objevují zprávy o tom, že ukrajinští vojáci odebírají orgány padlým vojákům nebo se brutálně chovají k dětem. Příběhy o zneužívání dětí ukrajinskými vojáky datují do roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Golovčenko to označuje za „klasickou“ ruskou dezinformaci, protože se opakovala během několika válek. Například v roce 2019 přišla ruská tisková agentura TASS s nepodloženým tvrzením, že se takzvané Bílé přilby podílejí na nelegálním pašování lidských orgánů do Sýrie. Bílé přilby jsou dobrovolnou organizací záchranářů, kteří dokumentují válečné zločiny spáchané syrským režimem, jenž je mimochodem spojencem Ruska. Ruská státní média RT a Sputnik na začátku tohoto roku tvrdila, že ukrajinský Červený kříž je zapojen do nelegálních aktivit s orgány padlých vojáků a dětí. Toto tvrzení však kontroloři faktů smetli ze stolu. Nic takového se nepotvrdilo.
„Ruská státem kontrolovaná média a úřady se již léta snaží vykreslit Ukrajince jako nacistické zrůdy, aby legitimizovaly invazi do země. Válečná propaganda často zjednodušuje naše chápání světa jako boje mezi dobrem a zlem,“ říká Jevgenij Golovčenko.
Je zajímavé, že ruská média nevěnují pozornost Číně, která je skutečně podezřelá z obchodu s orgány. Ty jsou získávány od vězňů odsouzených k smrti, kteří s tím údajně dobrovolně souhlasili. Co je v Číně dobrovolné, si každý soudný domyslí. Jenže Rusko Čínu potřebuje, takže takové téma by bylo nejspíš momentálně nevhodné.
Mezinárodní tribunál pro Čínu se sídlem v Londýně je přesvědčen, že k obchodování s orgány vězňů v Číně dochází. Obětmi jsou vězni svědomí, členové duchovního hnutí Falung Kung, Ujguři, Tibeťané a křesťané.
„Vyšetřování odhalilo, že v Číně existuje nejméně 165 nemocnic zapletených do obchodu s orgány. Vyšetřovatelé pod falešnou identitou poptávali různé orgány mužů i žen rozličného věku a byly jim učiněny nabídky,“ uvedl generální tajemník japonské organizace Stop Medical Genocide Hataru Nomura.
Shrnout to můžeme celkem jednoduše. Získávat orgány na transplantace rozřezáváním padlých vojáků a zneužitých dětí na Ukrajině není technicky možné, takže je to nesmysl. I kdyby to bylo možné, bylo by do toho zapojeno tolik lidí, že by to nešlo utajit. Kdyby to šlo utajit, Ukrajina i Západ by takové věci nedělaly, protože ty se za ideálních podmínek dají dělat v diktaturách, jako je třeba Čína, a nikoli tímto chaotickým způsobem. Protože ale někteří Rusové věří tomu, že na Ukrajině jsou tajné biolaboratoře, kde jsou vyvíjeni nakažení živočichové určení k útoku na Rusko, a že si v Evropě musí dítě ve třech letech povinně vybrat pohlaví, jinak je rodině odebráno, uvěří i nesmyslu o transplantacích.
